Svoboda je relativní pojem. Tam, kde začíná svoboda jedněch, končí svoboda druhých. Moderní státy se ve snaze zajistit práva a svobody svým občanům uchylují stále víc k tomu, že jiná práva a svobody potlačují. Většina válcuje menšiny a politici sbírají body.

Vznikají tak jakési ‚pečovatelské systémy‘, kdy stát vodí své občany za ručičku jak děti ve školce, zakazuje a přikazuje, co a jak se smí a nesmí. A většině se to zřejmě líbí, protože je na to už odmalička zvyklá a nějaká vlastní zdravá sebekázeň je jí cizí.

Nanny State Index, neboli Žebříček států podle míry jejich ‚péče‘ o ‚blaho‘ svých občanů, je výsledek nové iniciativy londýnského Institutu ekonomických záležitostí (IEA) a Evropského střediska EPICENTER, v němž srovnávají státy EU podle vládních regulací a nařízení v oblasti tabáku, jídla, alkoholu a elektronických cigaret. Týká se to jak různých zákazů a omezení konzumentů, tak i daní a reklamy.

nanny_state_index_cz.png

Být poslední znamená v tomhle případě být první. Uf, to jsme si oddechli.

Co se týče alkoholu, nejsme sice úplně ‚nejsvobodnější‘ ze všech 28 srovnávaných zemí, tam nás předběhly státy jako Portugalsko, Německo a Španělsko, ale dohnali (předehnali) jsme to v dalších kategoriích, například cigarety máme jednak nejlevnější z celé EU (resp. máme na ně uvalenu nejnižší spotřební daň, jen Lucembursko má nižší). Ovšem projde-li připravovaný zákon o celoplošném zákazu kouření včetně elektronických cigaret, které u nás zatím nejsou nikterak regulovány, rázem se vyhoupneme v tomto žebříčku nahoru. A to přece máme rádi, nebýt pořád poslední.

A tady se ještě podívejte na 7 důvodů, proč nás Čechy nemá ve světě nikdo rád.