Tak, a jedeme v tom taky – teroristé z Islámského státu v Libyi unesli Čecha Pavla H. z Velkého Meziříčí. Brutální osudy rukojmích z cizích zemí, které ISIS doslova v přímém přenosu vraždí kdesi daleko v poušti, se nám tím geograficky zpřítomnily. Pavel H. je přece „náš“.
Všimněte si ale, že nás to vlastně už ani moc nezajímá. Když ISIS začal zajaté obyvatele Západu podřezávat, bylo to nejen děsivé, ale hlavně nové. Když teroristé upálili v kleci jordánského pilota, vymykalo se to ze všeho, co jsme kdy viděli. Ale co se teď ještě může stát hroznějšího? Rozpustí ISIS Čecha v kyselině? Budou ho pomalu rozřezávat na malé kousíčky? Nechají ho zaživa sežrat prasatům?
Překonat spektákl s hořícím pilotem už nejspíš nepůjde. V tomhle konstatování není cynismus ani zlehčování. Lidská psychika prostě funguje na základě šoku, a ten už ISIS přebije jen těžko. Emoční otupění je přirozenou obrannou reakcí, jinak byste se zbláznili hrůzou.
Čecha nejspíš zabijí
Takže si to řekněme hezky na rovinu: prosby o milost na islamisty nefungují a miliardové výkupné česká vláda nejspíš nezaplatí. Ani by ho zaplatit neměla, protože by to teroristy jen utvrdilo, že jejich byznys se smrtí funguje. Prosťáčci budou křičet, že má Zeman na muslimáky „poslat komando“, aby „našeho Pavlíka“ osvobodili. Úplně stejně křičeli, když před dvěma lety v Pákistánu teroristé unesli „dvě český holky Hančí a Tončí“. Prosťáčkům nedojde, že je to z řady důvodů nesmysl.
Pavla H. islamisté nejspíš zabijí, možná to i uvidíme na Youtube a pravděpodobně to s námi už nebude skoro nic moc dělat. Prostě další nudná vražda v pořadí. Tohle je nahá psychologická pravda a ve svých hlavách s ní naložte, jak uznáte za vhodné.
Vincenc s ním chodil na základku
‚Zajímavá‘ je motivace,
s níž Pavel H. a jemu podobní do těchto míst za prací vůbec jezdí. Jde o tzv. rizikový příplatek (risk bonus), což je až desetinásobek běžné mzdy, která je zde sama o sobě ve srovnání s tou naší dosti nadprůměrná.
Chraň bůh, že bychom se únosu Čecha v Libyi chtěli smát. Nelze ale přehlédnout nechtěnou patafyzickou příchuť, kterou mu dali novináři z iDnes. Investigativně vypátrali neskutečnou lavinu pitomostí a banalit. Dočetli jsme se, že Pavel H. byl „pohodář, který se rád dělil o zážitky“. Sousedé z Velkého Meziříčí mu prý drží palce, aby se v pořádku vrátil.
„Ve městě je dobře známý, po revoluci si tu zřídil videopůjčovnu,“ píše iDnes, podle které je unesený Čech zván i na chystaný sraz meziříčských rodáků.
„Vincenc Záviška, který je narozený taky v roce 1965, bydlí nedaleko Pavla H. a potkával se s ním už na základní škole. Vždy ho vnímal jako znalce muziky a schopného organizátora tanečních večerů počátkem 90. let. ‚Má rád tvrdší kapely, dokázal za starého režimu sehnat nahrávky i těch zakázaných…‘“
Chybí už jen názvy těch kapel. Poslouchal Pavel H. spíš Pražský výběr, nebo Jasnou páku, když jel teď na ten výlet do Libye?
Jako čtenář iDnes bych se už jen rád dozvěděl, jakou má Pavel H. velikost nohy, se kterými sousedkami chodil a jestli má raději svíčkovou, nebo řízek. Proboha! Ten člověk bude velmi pravděpodobně zabit, a iDnes o něm plká takové blbiny? Takhle se banalizuje zlo a stírá se naše schopnost rozlišovat mezi vážnými věcmi a nepodstatnými nesmysly.
A čím jsou dnes svázána česká média, se dozvíte ZDE.