Další osobností ve článkovém seriálu Hvězdy starého Hollywoodu je Cary Grant, švihák, hvězda komedií zlaté éry, oblíbený herec Alfreda Hitchcocka a první star továrny na sny, která odmítla obnovit dlouhodobou smlouvu s konkrétním studiem. To bylo ve 30. letech naprosto neslýchané a riskantní. Charismatický idol to ale ustál a jeho kariéra trvala ještě krásných 30 let i bez pomocné berličky – a bez Oscara, jehož mu Akademie jako trest za jeho vzdor odmítala udělit, ačkoliv na něj byl dvakrát nominován.
Akrobat Archibald...
Jméno Archibald Alexander Leach vám nejspíš nic neřekne, ale právě s ním se roku 1904 v Bristolu narodil Cary Grant, jedna z nejpopulárnějších mužských hvězd zlaté éry Hollywoodu. Grant v sobě spojoval pohledný a mužný obličej s velkým komediálním talentem, což z něj udělalo ideálního adepta na hlavní role mnoha klasických komedií 30. a 40. let. Měl ale také velké seriózní nadání a pochopitelně ambice, proto se stal i oblíbeným hercem Alfreda Hitchcocka, který jej obsadil do čtyř svých počinů. Za svou kariéru, která trvala 34 let, zvládl Grant natočit 72 filmů. Jeho kolegové, ať už ti soudobí nebo ti, kteří jej už osobně nezažili, mu ale vděčí za jednu specialitu – v době, kdy bylo standardem, aby měla herecká hvězda dlouhodobou smlouvu s jedním konkrétním studiem, Grant odmítl tu svou s Paramountem prodloužit. Stal se tak první nezávislou filmovou hvězdou v Hollywoodu. Zaplatil za to sice opovržením Americké filmové akademie, ale to je snesitelná cena za svobodu, no ne?
Jako asi každá pořádná filmová hvězda to Archibald neměl v dětství jednoduché. Narodil se chudým rodičům, kteří spolu byli nešťastní. Dokonce tak moc, že otec netrávil skoro žádný čas doma a nakonec si pořídil druhou a ani ne moc tajnou rodinu. Když bylo Archiemu deset, oznámil mu táta navíc, že jeho matka zemřela na infarkt, ale že on se o něj starat nemůže, a tak musí odejít k příbuzným. Mimochodem, o mnoho let později, už v Hollywoodu, Archibald zjistil, že jeho matka žije a že ji otec nechal šoupnout do blázince. Herec ji odtamtud vytáhl, ale ona s ním odmítla jet do USA, a tak dožila v Archieho rodném domě. Když bylo chlapci čtrnáct let, seznámil se se skupinou potulných akrobatů a herců, k nimž se přidal. Ve škole ho nic nečekalo, cítil se s nimi dobře a navíc v sobě objevil pohybové nadání, které mu jeho nová rodina pomohla rozvíjet. Banda se dostala i do USA, kde se Archie rozhodl zůstat a prosadit se na divadle.
A to se mu také povedlo – dostal menší roli v muzikálu na Broadwayi. Ale než se tak stalo, živil se všelijak, mimo jiné i jako společník bohatých dam. Díky partu v muzikálu Zlaté štěstí si ho všiml zástupce společnosti Paramount Pictures a obsadil ho do vedlejší role ve filmu Sue ze Singapuru. Před kamerou se Archiemu zalíbilo natolik, že si sbalil kufry a odjel do Hollywoodu. Zbytek bylo šťastné načasování – právě Paramount totiž tehdy hledal pohlednou mužskou hereckou hvězdu, která by doplnila jejich hlavní, ale už profláklou tvář – Garyho Coopera. Ozkoušený Archibald se zdál být ideální volbou, a tak mu společnost nabídla pětiletou smlouvu, kterou bez váhání a nadšeně podepsal. A to navíc svým novým jménem, pseudonymem, který mu v Paramountu přiřkli a pod nímž jej brzy měl poznat celý svět. Tak se zrodil Cary Grant.
A nezávislý Grant
Cary Grant byl nejen pohledný, ale také šarmantní a slušný. Pro role kladných hrdinů byl naprosto dokonalý. Hrál zábavné, trochu zmatené, ale právě proto okouzlující hrdiny a diváci (a především divačky) ho za to milovali. Jeho filmy jako takové ale propadaly. Prvních osm filmů jeho hollywoodské kariéry bylo zcela nevýrazných. Jedinými známějšími kousky jsou Plavovlasá Venuše, kterýžto počin ale mají filmoví fanoušci spojený spíše s jeho hlavní hvězdou Merlene Dietrich, a komedie Sylvia Scarlett, kde Grant poprvé hrál s Katharine Hepburn. A ač tam vytasil všechny své osobní trumfy, publikum komedii přijalo velmi vlažně. Paramount chtěl mít z Granta prostě určitý typ herce pro určitý typ rolí, on sám měl ale rozmanitější chutě a větší ambice. Studio mu dávalo jasně najevo, že prim u nich vždycky bude hrát Cooper.
Do toho se Grantovi nedařilo ani v osobním životě – byl sice ženatý, ale jeho vztah s Virginií Cherill trpěl Grantovým blízkým přátelstvím s o šest let starším hereckým kolegou Randolphem Scottem. Když se Grant odstěhoval do Hollywoodu, se Scottem se stali spolubydlícími a trávili spolu opravdu hodně času, což dalo vzniknout klepům o pravé povaze jejich „kamarádství“. I po Grantově svatbě s Cherill byl Scott stále tak nějak přítomen a ačkoliv se posléze i on oženil, manželství Grantových bylo nenávratně v troskách a skončilo rozvodem. Stejný osud ve zhruba stejné době měl i Grantův vztah se studiem Paramount. Poté, co mu skončila pětiletá smlouva, se herec rozhodl jít zcela proti standardu a už ji neprodlužovat. Cary Grant, tehdy ještě neúspěšný, ač již docela známý, tak udělal velice riskantní krok, který se mu ale vyplatil. Díky tomu, že se stal prvním opravdu nezávislým hollywoodským hercem, se dostal k nejlepším rolím své kariéry. Na jejich výběr se můžete podívat do následující galerie:
Grantova nezávislost a vzpurnost si samozřejmě vybraly jistou daň. Americká filmová akademie, která byla zcela otevřeně a extrémně navázaná na studiové giganty, Granta zbytek jeho kariéry ostentativně přehlížela při udílení Oscarů. On sám z ní totiž po odchodu od Paramountu vystoupil. A ačkoliv byl dvakrát nominován, zlatého plešouna obdržel až v roce 1970, kdy už jeho aktivní kariéra skončila, a byl to Oscar pouze čestný. Za bouřlivého potlesku mu jej tehdy předal Frank Sinatra.
Herec ale nemusel svého rozhodnutí nikdy litovat. Hned první dva filmy, které natočil „sám za sebe“ – Přátelé z onoho světa a Nahá pravda – byly obrovskými komerčními úspěchy, které z něj udělaly nejzářivější hvězdu celého Hollywoodu. Nezávislost na studiu Grantovi umožnila maximální svobodu při výběru projektů. Kdyby to všechno proběhlo o pár let dřív, mohl to být on a ne Clark Gable, kdo nezapomenutelně ztvárnil Fletchera Christiana v jedné z prvních filmových adaptací příběhu o vzpouře na lodi Bounty. Grant si to ale pak vykompenzoval tím, že se stal jedním z nejoblíbenějších herců Alfreda Hitchcocka, který jej obsadil hned do čtyř svých snímků – do thrilleru Podezření, do Pochybné ženy, kriminálky Chyťte zloděje a nejslavněji do legendárního špionážního snímku Na sever severozápadní linkou. Když Grant v roce 1953 oznámil, že s filmováním končí, byl to právě Hitchcock, kdo jej po dvou letech přivedl zpátky.
Grant pak zůstal aktivním článkem továrny na sny ještě další dekádu a do hereckého důchodu odešel až v roce 1966. Ne snad, že by měl po krk svého osudového povolání – ve svých jednašedesáti letech se oženil s osmadvacetiletou herečkou Dyan Cannon, která mu porodila dceru. Grant chtěl, aby jeho paní pověsila kariéru na hřebík a věnovala se rodině, což Dyan odmítla, a tak se po dvou letech rozvedli. Grant tak rozhodil rukama a jako uznávaná star a bohatý rentiér se stáhl, aby se věnoval svým koníčkům – baseballu a dostihům. Ještě jednou se oženil a úplně na sklonku života měl i vlastní talk show. Zemřel na náhlou mozkovou příhodu v roce 1986 a na jeho přání se nekonal žádný pohřeb.
Podobné články
Martin Miko
Jan Fiedler
Doporučujeme
