Když vám zvíře vezme foťák a udělá si autoportrét, zeptejte se ho radši hned na jméno a požádejte o svolení se zveřejněním, abyste pak nemuseli chodit k soudu.
Letos v září podala organizace PETA bojující za práva zvířat žalobu na fotografa Davida Slatera. Za to, že zveřejnil ‚selfíčka‘ makaka chocholatého, kterážto opice mu před třemi lety při focení v jednom indonés(ijs)kém národním parku uzmula aparát a při jeho následném průzkumu se (ne)chtěně ‚vyblejskla‘. V žalobě argumentuje PETA tím, že vlastníkem duševních práv (copyrightu) je ten, kdo fotku pořídil, a ne majitel přístroje.
Zdá se vám to poněkud přitažené za vlasy? Tak vězte, že vlasy se teď už asi pomalu vytrhávají z kořínků. Rozhořela se totiž právní bitva o to, která konkrétní opice je na snímku a jaké je její pohlaví.
Slaterovi právníci minulý týden v obhajobě argumentovali tím, že PETA není schopná prokázat identitu oné konkrétní opice, která se na fotkách objevuje. Zní to taky poněkud uhozeně, jenže ono jim nic moc jiného ani nezbývá. PETA totiž v dané žalobě figuruje ne coby organizace, nýbrž přímo v pozici „osoby spřízněné“ bez majetkového či personálního propojení se společnými zájmy (tzv. prochein ami) onoho předmětného makaka chocholatého, jenž se podle ní jmenuje „Naruto“, je mu šest let a ze své podstaty nemůže sám žalobu podat.
A tady už se dostáváme do prostředí spletitých právnických kliček. Slater totiž od začátku popisuje zmíněnou opici jako samici, ne jako samce. A poukazuje na to, že i PETA ve svých dřívějších dokumentech žaloby operovala s termínem „samice“.
Do sporu se zapojili i další odborníci (asi aby byla situace ještě nepřehlednější), jmenovitě pak Carol Bermanová, antropoložka z univerzity v Buffalo, která tyhle opice dlouhodobě studuje: „Mohu s jistotou prohlásit, že na té fotce, kde je celá postava opice, se jedná o mladého samce,“ říká profesorka Bermanová.
„Důkazem je růžový ‚bod‘ v oblasti rozkroku, což je ve skutečnosti špička obnaženého penisu. Nemohu však s jistotou prohlásit, že tento jedinec vystupuje i na ostatních fotografiích.“
Soudní řízení se tak zřejmě potáhne ještě dlouhou dobu a bude se zkoumat a dokazovat, zda na inkriminovaných snímcích skutečně pózuje jedna a ta samá opice, nebo ne. Než nakonec přijde někdo, kdo před soudem ocituje americký zákon o duševním vlastnictví, tedy copyrightu, v němž vedle jiných stojí i tato důležitá klauzule: „Fotografie musejí být produktem lidského autorství, aby mohly podléhat právu o duševním vlastnictví.“ Lidově řečeno – za symbolem © může být uveden vždy a jen nějaký reálný člověk.
Přes tuhle podmínku nejede vlak, jakkoli se PETA chce žalobou domoci všech ušlých zisků z prodeje, licenčních poplatků a dalšího komerčního využití opičích selfíček, jež pak hodlá věnovat na ochranu a výzkum těchto živočichů.
Ten samý zájem ovšem sleduje i fotograf David Slater, který výtěžky z prodeje svých fotografií pravidelně zasílá národním parkům a rezervacím, kde fotky pořizuje. Sami si tedy udělejte obrázek, kdo je v tomto sporu poškozený a kdo ‚škůdce‘.
A nakonec se ještě podívejte na 21 geniálně zachycených zvířat v divoké přírodě – včetně makaků. A hlavně bez jakýchkoli právních překážek.
Podobné články
Komerční článek
Martin Miko
Markéta LukáškováDoporučujeme
