Bílé a zelené chřestové výhonky, pazoušky, puky nebo prýty je možné zahlédnout na pultech obchodů jen zhruba dva měsíce v roce. Ačkoliv se tahle delikátní zelenina na dlouhou dobu ztratila z našeho povědomí, tradice jejího pěstování sahá hluboko do minulosti. Tohle je 12 informací, díky kterým si letošní chřestovou sezónu nenecháte ujít!
1. Nejstarší doklady o pěstování chřestu spadají do třetího tisíciletí před naším letopočtem. Ve stupňovité pyramidě u Sakkary v Egyptě byly nalezeny nástěnné malby zobrazující převázané svazečky chřestu spolu s další zeleninou a ovocem.
2. Řecké slovo asparagos je údajně odvozeno od podobně znějícího staroíránského výrazu "sparega" znamenajícího výhonek nebo ratolest.
3. Zatímco ve všech zemích Evropy je základem názvu pro chřest řecký název "asparagos", čeština si vytvořila název původní. Chřest je slovo ze staročeštiny a nejstarší písemné záznamy jej dokladují již z doby Karla IV. Během 15. a 16. století bylo toto slovo zapomenuto a zůstal jen jiný starý lidový název - "hromové koření". Později se ujalo slovo "špargl" jako germanismus a teprve Josef Svatopluk Presl vzkřísil název „chřest“ v Květeně z roku 1819, odkud jej do Německo-českého slovníku následně zanesl Josef Jungmann.
4. V našich končinách známe pouze chřest lékařský, ale ve starém Řecku šlo pravděpodobně o jiný botanický druh, chřest ostrolistý, který se dodnes běžně vyskytuje na Balkáně. Má údajně mnohem silnější a výraznější chuť. Řekové jej však nepěstovali, pouze sbírali.
5. Jestliže se vám zdá, že ani dnes není chřest úplně nejlevnější záležitostí, vězte, že ještě v roce 1990, kdy se průměrná mzda pohybovala kolem 3000 Kčs, stálo kilo této "císařské zeleniny" víc než 100 Kčs. Nové způsoby pěstitelství umožnily výrazně snížit jeho cenu.
6. Od pěstování chřestu se v minulosti upustilo především kvůli oběma světovým válkám, kdy bylo důležité zajistit především levné a výživově bohaté plodiny. Dietetický chřest vytlačily obiloviny a další "užitečnější" rostliny.
7. Socialistický způsob hospodaření zájem o chřest totálně zadupal do země. Podnik, který vykupoval zemědělské komodity (ZZN) nebyl schopný zajistit, aby se čerstvý dostal ke spotřebiteli. Je známo, že po týdnu skladování dochází ke změně jeho chuťových vlastností. Hořkne.
8. Kromě toho, že chřest skvěle chutná a existuje nepřeberné množství receptů, jak jej využít v kuchyni, má nezanedbatelný přínos i pro naše zdraví. Léčí a prospívá při onemocnění ledvin a močového měchýře, při poruchách funkcí jater a žlučníku. Příznivě působí na srdce a krevní oběh, ale i na nervovou soustavu, navíc ulevuje od bolesti zad. Jelikož je bohatý na vlákninu, je vítanou prevencí proti vzniku nádorů trávicího traktu.
9. Je prokázáno, že při časté konzumaci působí chřest jako poměrně silné afrodisiakum. Vášnivou milovnicí této zeleniny byla markýza de Pompadur, a díky ní se stal chřest svého času nejen ve Francii velkou módou.
10. Nejslavnější chřestové plantáže v Evropě vyrostly až začátkem 19. století, a to na jižní Moravě v Ivančicích. Zdejší chřest se ukázal jako nejlepší nejen v rakouské říši, ale v celé Evropě, s tím, že byl tehdy ve světě známější než plzeňské pivo!
11. Podle nejstarších pramenů se první sazeničky chřestu dostaly do Ivančic koncem 18. století z moravskokrumlovského kláštera.
12. Za svoji slávu vděčí ivančický chřest ale lékárníku Antonu Worellovi. Kromě lékárny, kterou si v Moravském Krumlově roku 1826 otevřel, začal ve velkém pěstovat i chřest. Worllovo chřestovnictví pracovalo na vysoké úrovni celých 86 let, než je přerušila 1. světová válka.
13. Chřest má i svou oslavu. 22. - 24. května se v Ivančicích konají již 23. chřestové slavnosti. Na návštěvníky čeká kromě mnoha šparglových delikates také spousta doprovodných akcí.
A k čemu byl chřest dobrý americkým válečným pilotům, si přečtěte TADY.