Tradiční Barbie, se svými dlouhými blonďatými vlasy, dmoucím se dekoltem, a tenkýma, dlouhýma nohama není pravděpodobně hračkou, se kterou by se děti mohly jakkoli ztotožnit. Zejména ty postižené. Avšak díky kampani Toy Like Me, která volá po diversitě panenek, se časy - zatím pomaloučku, polehoučku - mění.
Tuto kampaň iniciovali rodiče postižených dětí, kteří si přejí „lepší reprezentaci a diverzitu v krabici s hračkami“. Po tom, co se její výzva stala virálem a roznesla se po světě, vyslyšela ji britská firma MakieLab a vyrobila řadu panenek Makies s postižením. Vytvořila panenky o holi, s naslouchátky, mateřskými znaménky nebo jizvami. Při výrobě byla použita technika 3D tisku.
Každý si tak může nechat vytvořit panenku na míru a zohlednit tak různé druhy osobních charakteristik a postižení. Vedoucí výroby MakieLab Matthew Wiggins napsal na stránky firmy: „Je skvělé, že díky našemu vylepšenému designu a výrobnímu procesu můžeme reagovat na potřeby, ke kterým tradiční výrobci hraček nepřihlížejí. Doufáme, že některé děti – a jejich rodiče! – učiníme tímto přidaným příslušenstvím skutečně šťastnými.“
Lidé, kteří stojí za kampaní Toy Like Me, se nicméně ptají, proč na jejich přání neodpovídají velcí výrobci hraček. Na svou facebookovou stránku k tomu napsali: „Není to však za námi! Toy Like Me toho nenechají. Pokud malé firmy, jako Makie, mohou reagovat, co dělají velké holky a velcí kluci? No tak, LEGO, Playmobil, Mattell Barbie, 770 000 britských dětí s postižením (a miliony dalších) teď ve svých hračkách potřebují pozitivní reprezentaci!“
Co tedy stojí rodičům i výrobcům v cestě? Je v tom ekonomický aspekt nabo strach o image firmy? To se snad ukáže časem.