Hlodavci, kterých se někteří štítí a nemůžou jim přijít na jméno, a jiní na ně nedají dopustit. Tenhle inteligentní, čistotný, roztomilý, mazlivý a hravý parťák do pohody i nepohody dokáže být prostě k sežrání.
Potkany lidé často zaměňují s krysami. Na rozdíl od nich mají ale šupinatý, u kořene silnější ocas, který bývá shora tmavší, navíc je kratší než tělo. Krysa je menší, štíhlejší a bojí se vody. Potkani si na vlhkých a mokrých místech, jako jsou např. kanály nebo sklepy, libují. Krysa má větší oči, uši a špičatější čenich. Oba hlodavci jsou aktivní hlavně v noci. Potkan se ale většinou časem naučí, že v noci se spí.
Ve volné přírodě dožívají dvou, v zajetí tří až čtyř let. Ale pozor! Tady přichází na řadu jedno z hlavních úskalí jejich chovu. Často totiž dostanou rakovinu. Nejčastější jsou nádory mléčné žlázy, zhoubné rakovinové bujení se ale nevyhýbá ani samečkům. Tumory se dají operativně odstranit. Veterináři doporučují neotálet. Rostou totiž velmi rychle a příliš velké nádory už jsou neoperovatelné.
Potkan se do Evropy dostal z východní Asie. Ačkoli je k nám námořníci nechtěně přivezli později než krysy, díky své větší přizpůsobivosti a výše uvedené schopnosti probíjet se životem ve vlhkém prostředí ji na mnoha místech nahradil a vytlačil. Ve střední Evropě se hojněji vyskytuje od 18. století.
Přestože je to mírumilovné zvířátko, které s člověkem dokáže velmi příjemně koexistovat, pokud je v nebezpečí dokáže být velmi agresivní. V přírodě žije v koloniích několika desítek jedinců, která má jasné hierarchické uspořádání. Alfa samci a samice mají pod tlapkou celou skupinu. Na druhém konci stojí submisivní jedinci, často staří potkani, které zbytek kolonie terorizuje. Stejně jako lidé podléhají potkani stresu a ten si na nich vybíjejí. Tahle "šikanovaná" zvířata mají funkci ochutnávače. Pokud se objeví neznámá potravina, okusí ji jako první. Pokud přežijí, pustí se do ní i ostatní. Proto také potkany často nevyhubíte jedovatými návnadami.
Potkani jsou všežravci. Většina jejich jídelníčku obsahuje semena trav, obilí nebo zeleniny. Jedí ale i ptačí vejce nebo maso. Ve volné přírodě jsou schopni napadnout i větší zvířata než jsou oni sami - třeba králíky.
Vzhledem k tomu, že si potřebují obrušovat své ostré zoubky, je dobré jim dávat k ohlodávání suchý chleba nebo větve. Jsou ale schopni prohlodat se skrz beton a výzvou jsou pro ně i kabely.
13.jpg
Ale zřejmě si - stejně jako děti - myslí, že když on nevidí vás, nevidíte vy jeho. (Foto: awesomy.com)
V devadesátých letech minulého století začal jejich boom jakožto domácích mazlíčků. Křížením vznikla spousta barevných variet. Pokud se rozhodnete si ho pořídit, kupte mu větší klec (minimálně 40x60x50 cm), aby měli mít kde soukromí. Jako stelivo použijte hobliny, dřevěné štěpky, dřevité válečky nebo asan. Potkan je společenské zvíře, takže se mu co nejvíce věnujte. Můžete ho brát s sebou ven. Pokud na něj nebudete mít tolik času, kupte si rovnou dva. Samotný potkan ale strádá i v případě, že mu pozornosti věnujete dost. Ideálně si pořiďte dvě samičky (jsou ale aktivnější a pořád někde "šouní"), kluci by se spolu v pubertě mohli prát. Ale většinou ani s nimi problémy nebývají. Páreček by vám způsobil spoustu mrňavých problémů.
Napřed ho nechte zvyknout na váš pach a dotek, ideálně za pomoci pamlsku. Při výchově nepoužívejte tresty, ale jen pochvaly. Časem přiběhne na zapískání nebo zavolání, sedne si vám na rameno a zahrne vás hřejivou pozorností. Navíc dokáže být tak roztomilý, že z toho půjdete do kolen.
Pokud nemáte roztomilých hlodavců ještě dost, podívejte se na TAHLE laboratorní zvířata, která po své záchraně zapózovala fotografovi.
Podobné články
Komerční článek
Martin Miko
Markéta LukáškováDoporučujeme
