V roce 1773 Britové změnili obchodní model, kterým se distribuoval čaj po světě. A jako obvykle se v západních koloniích nový model nelíbil. Britové nad tím tenkrát mávli rukou. Ale tahle zdánlivě nevýznamná epizodka britské ekonomiky dala ve výsledku vzniknout světové velmoci, kterou dnes známe jako Spojené státy.
O páté
V historii existuje několik případů, na kterých se dá s učebnicovou názorností demonstrovat efekt motýlích křídel. Stane se něco, co se zprvu zdá naprosto bezvýznamné, ale spustí to řetězec událostí, které změní historii navždy. Jedno takové zamávání motýlími křídly nastalo 10. května 1773. Britské impérium finančně vyčerpané válkou s Francií a nepokojemi v Indii potřebovalo finančně napumpovat stát a především státní korporaci své doby Východoindickou obchodní společnost.
Jak takovou věc uděláte? Překopete byznys model na nejvýnosnější komoditě na trhu. A tou byl shodou okolností v té době čaj. Čaj byl totiž všude, všichni ho milovali a všichni ho chtěli. Byl trochu exotický, ale už slušně zajetý a Británie s ním obchodovala ve velkém. Každá osoba v Británii toho času, včetně nemluvňat a stařečků, vypila tři sta šálků čaje ročně. A nejenom britské ostrovy milovaly čaj, kolonie taky. Zvláště pak Američané. Ročně se spotřebovalo v západních koloniích pět set tun čaje.
Problém byl, že Američané si chtěli pěstovat vlastní čaj, anebo se chtěli vyhnout přísným daním vyhlášeným roku 1767, takže velké množství čaje se do států pašovalo z jiných zemí, převážně tedy z Holandska. A tak Británie přišla s něčím, čemu se říkalo „tea act“, tedy čajový zákon. Ten měl vyšachovat neanglické prodejce a v podstatě ustanovit Východoindickou jako monopolního dodavatele čajů. Zákon byl absurdně nastaven – pokud jste chtěli jako Američani doma vypěstovaný čaj, museli jste ho prodat přes anglickou licenci a pak ho od Britů koupit zpátky s přirážkou.
Ostatně, na co byste měli kolonie, kdybyste je nemohli ždímat o každý cent, že?
O třetí ranní
Motýlí křídla čajového zákoníku ale dala do pohybu nevídané věci. Američani bojkotovali britský čaj a odmítali ho kupovat. Došlo to tak daleko, že v prosinci roku 1737, nějakého půl roku po zavedení zákona, v Bostonu nekoupil nikdo ani bednu z toho, co přivezly britské lodě. Bostonský guvernér nařídil svému lidu, ať jdou a čaj kupují, jinak je čekají přísné tresty. A tak Američani udělali to, co umí nejlépe.
Rozpoutali peklo.
Šest desítek mužů v noci vtrhlo do přístavu, někteří byli pomalovaní válečnými barvami a ozdobení indiánskými pery, pravděpodobně chtěli symbolizovat svobodnou Ameriku. (S ohledem na další století docela ironie.) A všechen čaj z nákladních lodí naházeli do vod přístavu. Tahle událost vešla do historie jako „Boston tea party“, Bostonské pití čaje.
Centrální vláda na to zareagovala tvrdými postihy a represemi, které během několika let vyústily ve Washingtonovu deklaraci nezávislosti a následnou americkou válku o nezávislost. A tak daň na čaj změnila svět. Motýlí křídla vyvolala tajfun.
Podobné články
Martin Miko
Arian EbrahimiDoporučujeme
