Byl Mnichov nápadem Roosevelta? Americký prezident přemlouval Hitlera k míru, do války ale Američany tahat nechtěl – G.cz
Vyhledávání

Byl Mnichov nápadem Roosevelta? Americký prezident přemlouval Hitlera k míru, do války ale Američany tahat nechtěl

+ DALŠÍ 2 FOTKY + DALŠÍ 3 FOTKY

Na podzim 1938 si většina světa oddechla, že se státníkům v Mnichově podařilo zažehnat hrozbu další krvavé evropské války. Ve své době byla Mnichovská dohoda považována za mírový milník. Podobně se na ní nahlíželo i ve Spojených státech, které neměly žádný zájem se nechat zatahovat do další války…

Arian Ebrahimi
Arian Ebrahimi 30.9.2020, 17:10

Evropské problémy Evropanům!

V září roku 1938 se svět ptal na jedinou otázku – vypukne kvůli Československu v Evropě další krvavá válka? Většina světa včetně amerického prezidenta Franklina Delano Rooselvelta byla přesvědčena, že ještě v září toho roku dojde k vojenskému střetu mezi nacistickým Německem a Československou republikou, ať už s podporou Velké Británie a Francie nebo i bez ní. Sám Roosevelt napsal své sestřenici jen několik dní před Mnichovskou konferencí, že válka je téměř jasná. Zatímco postoj evropských velmocí k sudetské krizi je všeobecně známý, postoj Spojených států si také zaslouží připomenout – americká reakce na dění v Československu je totiž poměrně hezkým příkladem meziválečné éry izolacionismu.

Po prvním celosvětovém válečném konfliktu totiž v Americe převládalo přesvědčení, že vstup do první světové války, která byla ve Státech vnímána spíše jako „evropská válka“, byla zbytečná chyba. Miliony Američanů se ptaly, proč se má nechat Amerika zatahovat do problémů starého světa, což občané brali jako porušení jednoho ze základní kamenů americké politiky – starý svět se nemá míchat do záležitostí nového (amerického) světa a obráceně. To si velice dobře uvědomoval i americký prezident Franklin D. Roosevelt, který dobře pamatoval na svého předchůdce Woodrowa Wilsona – byť Roosevelt podobně jako Wilson chtěl z Ameriky udělat garanta světové demokracie a míru, moc dobře si uvědomoval, jak katastroficky dopadly Wilsonovy idealistické pokusy, které chtěl prosazovat navzdory nesouhlasu americké veřejnosti.

Roosevelt, který měl sám plné ruce práce s oživováním ekonomiky zasažené hospodářskou krizí, se tak zmohl na pouhá slova podpory, které zároveň ale Spojené státy k ničemu nezavazovaly. Skvělým příkladem této politiky je tzv. Stimsonova doktrína, pojmenovaná dle bývalého ministra zahraničí předchozí prezidenta Herberta Hoovera, která říkala, že Spojené státy neuznávají násilné územní zisky. Morálně správná doktrína tak ale Ameriku k ničemu nezavazovala.

Roosevelt navrhl jednání, Hitler si to udělal po svém

Byť tedy američtí novináři především na východním pobřeží hlasitě podporovali československou diplomacii proti násilnému nacistickému režimu, americká veřejnost by se v žádném případě nenechala zatáhnout do evropské války jen kvůli „morálnímu aspektu“ československé krize. Československá vláda včetně prezidenta Beneše pak opakovaně žádala americkou stranu o podporu proti Adolfu Hitlerovi, kdy doufala, že by snad Američané mohli na Brity zatlačit, aby se zavázali k vojenské obraně Československa. Americká strana sice vyjádřila alespoň slovní podporu Československu, ale to bylo tak všechno, co byl Washington ochoten udělat.

Sám prezident Roosevelt byl morálně na straně Československa a byť se veřejně ke krizi nechtěl moc vyjadřovat, v soukromí říkal, „že Británie s Francií předhodili Čechoslováky psům“. Zároveň si uvědomoval, že dřív nebo později zřejmě k válce dojde a Amerika se bude muset tak či tak připojit – jím navržené zvýšení rozpočtu armády a zrušení zákonů vynucujících neutralitu ale nebyl Kongres těsně po krizi ochoten schválit.

Přesto Roosevelt napsal dva dopisy Hitlerovi, ve kterém apeloval na vyřešení sudetské krize mírovou cestou. V druhém dopise pak navrhl uspořádání konference všech zainteresovaných zemí na neutrálním území, což doprovodil požádáním italského diktátora Benita Mussoliniho o zprostředkování jednání i této konferenci. Ve své podstatě tak Roosevelt pomohl uspořádat Mnichovská jednání, která ale proběhla ve značně pozměněné podobě – bez Československa a na německém území.

Když pak došlo k podepsání Mnichovské dohody, oddechla si Amerika, že válka byla odvrácena. Na žádosti československé vlády, aby se Spojené státy alespoň staly nezávislým garantem spravedlivého stanovení nových hranic americká strana odmítla reagovat. Sám Roosevelt se pak vyhýbal jakémukoliv veřejnému vyjádření k Československu. V reakci na mírovou dohodu ale napsal Nevillu Chamberlainovi krátký telegram o dvou slovech: „Good man“, čímž vyjádřil svou osobní úlevu nad odvrácením krvavého konfliktu. V soukromí si ale prezident stále více uvědomoval, že Amerika se válce s Hitlerem nevyhne, ať už si to veřejnost uvědomuje nebo ne…

Podobné články

Doporučujeme

Další články