Bujný, mladý král Václav III. skonal rukou vraha. Přemyslovci tak vymřeli po meči – G.cz
Vyhledávání

Bujný, mladý král Václav III. skonal rukou vraha. Přemyslovci tak vymřeli po meči

+ DALŠÍ 3 FOTKY + DALŠÍ 4 FOTKY

Datum 4. srpna 1306 nebylo pro slavný rod Přemyslovců šťastné. Ten den byl zavražděn v Olomouci král Václav III., poslední přemyslovský mužský potomek. Nebylo mu ještě ani sedmnáct a zemřel, aniž by po sobě zanechal dědice. Přemyslovci tak vymřeli po meči. Dodnes je kolem smrti mladého krále mnoho záhad.

Jana Mrákotová
Jana Mrákotová 4.8.2020, 11:19

Byl to rebel

Názory na krátkou vládou mladého vladaře se různí. Přímá svědectví se ale moc nedochovala a tak historikové musí spoléhat především na kronikáře. Například ten zbraslavský Petr Žitavský hodnotil jeho vládu ne úplně pozitivně, vyčítal mu nemravnost. Posléze se ale našli jiní, kteří již tak kritičtí nebyli. Václav byl velmi mladý a plno rozhodnutí za něj dělali jeho rádci. Na druhou stranu uměl projevovat i diplomatický talent, o čemž svědčí i některé jeho kroky. Dokázal rezignovat na uherskou korunu, když se ukázalo, že se jedná o velice nákladný a nejistý podnik, jednal s Albrechtem Habsburkým, což nemohl být úplně jednoduché, podporoval německé rytíře… Takže to spíš vypadá, že mladý král měl prudkou povahu a sebevědomí mu také nechybělo. Obojí ale bylo pro Přemyslovce typické. Ale kdo ví, kam by to jako monarcha dotáhl, kdyby v necelých sedmnácti letech nezemřel v Olomouci rukou zákeřného vraha. Právě vražda Václava III. ukončila jednu významnou linku v našich dějinách – zemřel poslední mužský potomek velkého rodu Přemyslovců. Jak to ale tenkrát bylo?

Proč a kdo?

Smrt mladého Přemyslovce je opředena dodnes nejasnostmi a otázkou je, zda se někdy zjistí, kdo za ní opravdu stál. Václav III. tenkrát nezažíval úplně klidné období, Poláci, kterým také vládl, ho chtěli připravit o moc, a proto král opustil Prahu. Na Hanou vyrazil, aby dal dohromady armádu na válečné tažení a vyžádal si ji od šlechty, které se to rozhodně nelíbilo. Právě sem, k české šlechtě, vede podle části historiků stopa jako k objednateli královraždy. Velmožové totiž poukazovali na stav královské pokladny – zela prázdnotou a válečné tažení byla věc nákladná již tenkrát.

O životě Václava III. vznikla stejnojmenná kniha historika Karla Maráze a ten v ní uvádí: „Neměl dost financí na najmutí žoldnéřského vojska, vyhlásil tak zemskou hotovost. To ovšem znamenalo, že šlechtici museli do pole, a to na vlastní náklady. To u nich vyvolalo odpor.“ V biografii také popisuje Václavovu reakci: „Mladý král, zklamán přístupem šlechty, dal zřejmě příliš otevřeně průchod svým pocitům a snad proti ní přistoupil i ke konkrétním krokům. Konflikt byl na světě.“

V ten den

Co se tedy tehdy stalo? Psal se 4. srpen 1306, byl to čtvrtek. Král pravděpodobně pobýval v budově olomouckého kapitulního děkanství a tam také k vraždě mělo dojít. Budova se nacházela západně od dómu svatého Václava. Tento názor byl většinově přijat, odmítl ho pouze Johann Kux, který se domníval, že se vražda odehrála v biskupském paláci. V literatuře se také často objevuje tvrzení, že budovu olomouckého kapitulního děkanství měl od olomouckého děkana Budislava pronajatu Albrecht ze Šternberka. Toto tvrzení je však podle již zmiňovaného Karla Maráze mylné. Albrecht byl totiž v této době zřejmě po smrti.

Opat Petr Žitavský do Zbraslavské kroniky uvedl, že král byl sám, bylo horko a on byl oblečený je do pláště a košile.

Samotná vražda nebyla příliš popsaná. Jako jedno z mála svědectví slouží záznam v nekrologiu olomoucké metropolitní kapituly, což je evidence výročí úmrtí osob, které má připomenout mše či modlitba, kde se píše: „Václav III., král český, když se procházel v paláci na vzduchu po poledni, byl usmrcen krutým a nelidským Durynkem Konrádem řečeným z Mulhova léta páně tisícího třístého šestého.“ Ve Zbraslavské kronice je pak také zaznamenáno, že poslední Přemyslovec zemřel třemi ranami nožem. Na druhou stranu v Dalimilově kronice je uvedené, že měl podříznuté hrdlo. Kdo byl tedy ale pachatelem?

Pachatelem byl... Opravdu?

Vzhledem k tomu, že královražda byl velmi závažný zločin, moc se nepředpokládá, že by nůž v ruce držela nějaký zástupce šlechty. Navíc byl Durynk Konrád zadržen a usmrcen a tak se tehdy již nic nevyšetřovalo. A jednal tak pravděpodobně na základě dohody s částí české šlechty. K tomuto názoru se přikládá i historik Maráz, který ale nepředpokládá, že by se jednalo o nějaké velké spiknutí. Kloní se k variantě, že se jednalo o dohodu mezi pár českými rody. Zmiňuje například moravskou větev Šternberků, se kterými měl Václav III. napjaté vztahy. Podezření padalo ale také například na Habsburky nebo Vladislava I. Lokýtka. Najdou se i tací, kdo si myslí, že se jednalo čistě o osobní mstu někoho, koho král díky své vznětlivé povaze zvládl urazit.

Klid neměl král ale ani po smrti, kdy se nedočkal ani odpovídajícího pohřbu a byl uložen do olomouckého kostela sv. Václava před hlavní oltář. Až v roce 1326 nechala Václavova sestra Eliška Přemyslovna přenést jeho ostatky do kláštera na Zbraslavi. Podle Petra Žitavského si zde král přál spočinout. Dne 10. srpna 1420 klášter vyplenili husité, zneuctili ostatky králů, kteří zde byli pohřbeni a klášter vypálili. Ostatky Václava III. byly v tomto plenění ztraceny.

Vraždou posledního Přemyslovce končí jedna epocha dějin zemí českých, ve kterých nastala doba neklidu a boje o moc. Z tohoto zápolení nakonec vyšel vítězně Jan Lucemburský, který byl manželem Václavovy sestry Elišky Přemyslovny. A dějiny začaly psát nové stránky…

Podobné články

Doporučujeme

Další články