V časopise Marketing & Media už řadu let vychází pravidelná rubrika „24 hodin s…“. Přední kreativci a kapitáni české reklamy, komunikace a prodeje v ní takřka minutu po minutě popisují svůj běžný pracovní den. Začínají ranním buzením a končí nočním usínáním, takže spíš než o práci jde o velmi osobní záležitosti.

Zakladatel společnosti Lunchtime.cz Igor Třeslín třeba zdůrazňuje svou „slabost pro dobrou kávu“. Bože, to je ale banalita! Copak má někdo rád špatnou kávu?

mam_24_hodin_s_1.jpg

Pracovní den typického českoho manažera, část I. Uprostřed to, co o sobě tvrdí v časopise Marketing a media, po stranách to, co velmi pravděpodobně dělá, ale tají to.

V záplavě podobných pitomin ale nikdo nezmiňuje běžné fyziologické úkony. Jsou to dokonalí lidé, vlastně andělé bez jakýchkoli tělesných projevů. Nikdo z nich se nepotí, nepouští větry, nešťourá se špendlíkem v zubech, bulimicky se nepřežírá, neodreagovává svůj stres onanií…

Proč zakladatel společnosti Lunchtime.cz Igor Třeslín třeba nepřizná, že si ve 20.30 ve sprše vymývá z podpaží smrdutý pot? Proč marketingová specialistka společnost AeskuLab Andrea Jůnová neuvádí, že navečer neodejde na WC, aby se tam zbavila zbytků oběda, který zhltla ve 12.40? A co art directorka společnosti All In Agency Hana Gajdošíková? Copak celý den nečurá a nikdy se nedloube v nose?

Nikdo z kreativců ale především nepíše, že by si během 24 hodin normálně lidsky zašukal. Třeba takový Gabriel Zábušek, chief geek společnost Adikt Mobile. Uvádí, že ve 22:00 začíná připravovat „API pro kluky“ a v 02:30 dodává: „Budím se na gauči s počítačem, přesouvám se do postele a okamžitě usínám.“

Kde je pořádné rajtování po partnerce nebo partnerovi? Kde je závěrečné bestiální uvolnění Zábuškova spermatu a s ním i nahromaděné sexuální energie? Chudák…

mam_24_hodin_s_2.jpg

Druhá část dne typického českého manažera. A poznámky, co nám zatajují.

Proč tihle lidé nesouloží? Slavný psychiatr Sigmund Freud kdysi přišel s teorií sublimace, podle níž lze sexuální energii převést jinam. Člověk, který se zřekne sexu, může podávat mimořádné výkony v jiných oblastech - třeba ve vědě nebo umění. Konečně tedy víme, proč jsou české reklamní a obchodní kampaně tak třeskutě vtipné a prudce nápadité. Jejich sexuálně frustrovaní tvůrci do nich přetavují svou nikdy neukojenou touhu po mrdu.

Nelze si nevšimnout, že marketingoví manažeři, prodejci a kreativci jsou vlastně chudáci. Pořád jen pracují a nemají čas na výlet, na kino, na hospodu, na kamarády, na děti… Řada z nich uvádí, že se těsně před spaním “pokouší číst” nějakou knihu. Většinou jim ale ten pokus nevyjde a unaveně usnou.

Jak asi vypadá jejich vnitřní svět, když nemají čas nořit se v knihách do cizích příběhů a nasávat z nic sny, myšlenky a nové podněty? Výsledkem musí být zcela logicky pokles kreativity, nedostatek nápadů a nakonec i vyhoření. Marketingový a mediální svět plíživě přichází o své kapitány – jen proto, že si ve svém beznadějně nabitém programu nenajdou pár hodin času na vnitřní zastavení, usebrání a introspekci.

Všichni ti dokonalí lidé lžou. To, co popisují ve svém denním plánu, by totiž nejen nestihli, ale neměli by čas na věci, které občas dělá každý z nás. Všichni občas prokrastinujeme nesmyslným surfováním na webu, v pracovní době hrajeme na mobilu hry, sjíždíme porno, kouříme a kecáme, utíkáme s milenkou do hodinového hotelu…

Už už se zdá, že konečně přijde přiznání. „I v práci jde relaxovat,“ píše slibně Petr Sehnal, head of agency sales společnost Tiscali Media. Jenže se obratem ukáže, že si v uzamčené kanceláři levačkou freneticky nemasíruje penis, ale „nastupuje na fotbálek“.

mam_24_hodin_s_3.jpg

Závěr dne typického českého manažera. Jak smutný, ale dokonalý život to mají. Zatímco my děláme to, co je v komentářích po stranách.

Celá ta veselá rubrika „24 hodin s…“ je hra a přetvářka, jejíž aktéři si jen honí triko. Všichni, kdo pracujeme ve veřejné sféře, ze sebe občas děláme něco, co nejsme. Markeťáci, herci, novináři, manažeři, ti všichni o sobě vytvářejí falešné iluze. Prodáváme průměrné výrobky, které přechvalujeme a snažíme se je ukázat v co nejhezčím světle. Chrlíme tuctové články, které se ale tváří jako bůhvíjak zajímavá a vtipná mediální sdělení.

My sami ale dokonalí nejsme. Chlastáme, souložíme, prdíme, onanujeme, šňupeme koks, z přežrání míváme průjem nebo zácpu, krademe v práci kancelářské potřeby, zneužíváme služební telefony, kupujeme si děvky… Ale jsme takoví pokrytci, že bychom to veřejně nikdy nepřiznali. Hanba nám!

Jedinou jednookou mezi slepými tak zůstává Hana Gajdošíková, art director společnost All In Agency. V rubrice „24 hodin s…“ totiž u času 23:00 uvádí: „Jak kdy, jak kde a jak s kým:-)“. Ano, i s tím mnohoznačným smajlíkem...

Že by se tedy aspoň paní Hana mezi řádky přiznávala k promiskuitnímu sexu?