Představte si, že jste v Praze cizinec a že nemáte žádné zkušenosti s cikány...

... záměrně nepíšu s Romy, ale s „cikány“, protože většina Romů, které znám, o sobě tvrdí, že jsou cikáni, nikoliv Romové. Vyrůstal jsem v Chodově u Karlových Varů a na gympl chodil do Sokolova; a kdo tahle města zná, ví, že nejsou ‚cikánůprostá‘. Chodil jsem s nimi do školy, bydlel s nimi v paneláku, hrál si s nimi za barákem a nejednou se s nimi popral.

Když jsem později pracoval v Reflexu a Lidovkách, dělal jsem o nich reportáže a napsal o nich i malou knížečku. Nemám k nim vyhraněný vztah, nedokážu pronášet jednoznačné soudy, ať už pozitivní, nebo negativní, jak to například s lehkostí sobě vlastní umí můj kolega z redakce Ivan Brezina.

Proto se tedy vraťme k první větě – představte si, že jste cizinec a že nemáte žádné zkušenosti s cikány. Přijedete do Prahy, strávíte v ní týden a uděláte si názor: na město a jeho obyvatele. A protože neumíte česky, tak nečtete Blesk, nedíváte se na Novu, neposloucháte v rádiu Okamuru – jste tak odkázáni jen a jen na své oči. A co ty vaše ‚cizí‘ oči nevidí?

img_4159.jpg

Vězeňská ulice, Praha 1: Jeden vozí kolečko, dva nakládají, jeden zametá, jeden kouká, jeden to řídí. Pozitivní výsledek. (Foto: Foto: Pavel Vondráček)

1) Před týdnem jsem se v tom šíleném vedru šel projít po Dalejském a Prokopském údolí. Zatímco na trávě u potoka odpočívali bílí lidé, na železničních kolejích kopírující údolí makali černí cikáni. A makali pořádně a poctivě.

2) Do práce chodím přes Letnou a každé ráno tam potkávám cikánského zametače, jak sbírá psí hovna po jejich českých páníčcích. Už jste někdy viděli cikána se psem, který znečištuje české chodníky a české parky?

3) Občas se zastavím na snídani v kavárně v Dlouhé u Staromáku. Vedlejší ulice V Kolkovně je rozkopaná a zatímco Češi si dopřávají kávu v předražených designových a hipstřích podnicích, v příkopu vidím jen cikány, co skutečně, opravdu a bez debat makají jako mourovatí.

img_4310.jpg

Ulice v Kolkovně: Makal, usmíval se a mlčel. Kdo by nechtěl takového zaměstnance. (Foto: Foto: Pavel Vondráček)

4) Mám rád chřest a občas si zajedu kousíček za Prahu do Hostína u Vojkovic. Přímo v areálu statku si jej můžete koupit čerstvý, ráno ze země vybraný. A co vidím – na poli pracují cikáni, v hale za pásem chřest třídí a očištují cikáni. Jeďte se přesvědčit sami. Více zde – „český chřest“.

5) Z redakce, která je u Václaváku, se občas jdu projít se psem Kašparem do parku Grébovka. Musíme projít ulicí Bělehradskou, kde se zrovna pokládají nové tramvajové koleje. A koho to nevidím je pokládat? Cikány.

Nedělám žádný závěr, nesnažím se nic zobecňovat, relativizovat, zjednodušovat ani činit vše složitějším. Jen poukazuji na to, že kdybych byl cizinec na týdenní návštěvě v Praze, mohl bych získat pocit, že pokud zde někdo skutečně tvrdě pracuje, jsou to cikáni. Záleží totiž na úhlu pohledu, jak se na svět díváme. A kdyby imaginární cizinec uměl navíc číst česky, co by si asi myslel, kdyby u vchodu do pražské Stromovky spatřil tohle. Považoval by Čechy za národ milující cikány?

img_3981.jpg

Milovat se dá všechno ... i cigoši. (Foto: Foto: Pavel Vondráček)

S těmi cikány se to má v Česku stejně jako se sexuální orientací kolegy Ivana Breziny. Známe ho již 20 let, je to ‚relativně‘ tolerantní člověk a skutečný heterosexuál. Občas mu však žertem říkáme „buzno“. Proč?

To se má tak. Ivan si kolem sebe udržuje zachovává pevnou osobní bublinu. A když se jej někdo dotkne, tedy konkrétně nějaký chlap, vyskočí jako čertík z krabičky. Jako by se bál si něco přiznat. Občas prohodí, po pár pivech, zábavné věty typu „anální sex je zkouška pravého vztahu“. Neustále zdůrazňuje (aniž by k tomu byl jakkoli a kýmkoli vyzván), že proti homosexuálům nic nemá (proč by měl mít, že?) a že má mezi nimi hodně kamarádů. Líbí se mu ženy s chlapským charakterem, neberou ho dívky s velkými prsy a když nás zve na oslavu svých narozenin, říká u toho: „Přijď, bude prdel!“

A jak už to tak v chlapském společenství bývá, děláme si z něho legraci, zda opravdu není (tedy „je“) buzna. Líbí se nám, jak se pak vzteká jako malej. Dlouhou dobu jsme ale neměli sebenepatrnější důkaz, že je gay. Důkaz však přišel. Dělali jsme kdysi rozhovor s prazvláštním člověkem jménem Stanley Bradley, veštcem a esoterikem, vlastním jménem Stanislav Brázda. Přišli jsme, usadili se a ... Stanley se podíval na Ivana a vyhrkl: „Řekněte číslo.“ Ivan pohotově odpověděl: „Osm.“ Velký mág Bradley odvětil: „Tak jste gay. Nebo přinejmenším bisexuál!“ Ivan zrudl a od té chvíle se odmítl se Standou jakkoli bavit!

Ivan Brezina tedy nejspíš bude gay, když to říká věštec. Hvězdy nelžou. Případně se na to můžete hvězdopravce zeptat sami zde.

Je to samozřejmě blbost, Ivana známe léta, víme, že je stoprocentně na holky, i když ...

Každý článek musí mít kýčovitý, překvapující nebo poučný závěr. Já žádný nemám, jenom vím, že Ivan není gay a že ne všichni cikáni parazitují na společnosti, jak občas Ivan tvrdí. Připomíná mi to slova a věty o relativizaci, které si píšeme u nás na redakčním pánském záchodě. Všichni přece víme, že na pánských (na rozdíl od dámských) toaletách se nevykonává jenom potřeba, ale že je to vlastně takový ateliér kreativismu. Nebo i na dámských?

img_2076.jpg

Lidová, lehce dětinská, chlapská tvořivost na pánském wc v redakci G.cz (Foto: Foto: pes Kašpar)

Ivan samozřejmě tenhle článek před publikací nečetl. Ale jak ho známe, protestovat nebude. A vy můžete hlasovat v naší anketě, vlastně hned ve dvou. Hlas lidu, hlas boží!

A nakonec ještě hned 23 důvodů, proč jsou cikáni lepší než Češi.