Rodina by měla držet při sobě, to je dobře známé odvěké pravidlo. Napříč historií ovšem ne vždy platilo, především v ty okamžiky, kdy se hrálo o moc, trůn nebo majetek. Důkazem může být i „bratrská láska“ mezi českým knížetem Boleslavem III. Ryšavým a jeho mladšími bratry Jaromírem a Oldřichem. S napjatými rodinnými vztahy souvisí také tzv. krvavý hodokvas na Vyšehradě, ke kterému došlo 9. února roku 1003, a během něhož byl částečně vyvražděn mocný český rod Vršovců.
Středověká bratrská láska
Boleslav III. nazvaný kronikářem Dětmarem z Merseburku „Ryšavý“, byl synem Boleslava II. Pobožného a starším bratrem knížat Jaromíra a Oldřicha. Byl to tedy on, kdo si kladl největší nároky na český knížecí stolec. Jeho poměrně krátká vláda, která proběhla mezi lety 999 až 1003, se vykazovala zejména svou násilnickou povahou a v českých dějinách je známá především tím, že během ní byla zahájena první vážnější „krize“ přemyslovského státu.
Přestože jeho nástupnické právo coby nejstaršího syna pravděpodobně nikdo nezpochybňoval, rozhodl se Boleslav III. zbavit svých mladších bratrů – potenciálních konkurentů a uzurpátorů jeho moci. V tuto chvíli je již zřejmé, o jakou že „bratrskou lásku“ vlastně tehdy šlo.
Když se v roce 999 Boleslav III. ujal vlády, byl již značnou řádku let ženat, ale měl jen jednu dceru a žádného mužského potomka. Začal přemítat nad tím, kdo se vlastně ujme vlády po něm a měl již od začátku jasno v tom, že to nebudou jeho bratři Jaromír a Oldřich. Jaromíra tedy nechal vykastrovat, aby nemohl mít další potomky, a nejmladšího Oldřicha se neúspěšně pokusil udusit v parní lázni. V tu chvíli již knížecí matka Emma věděla, co se vlastně děje, a s oběma svými mladšími syny uprchla do Bavorska k příbuzným.
Krvavý hodokvas
V tu chvíli si však mohli nárokovat knížecí stolec Vršovci, tedy raně středověký mocný rod, o jejichž původu a původu jejich moci dodnes historikové nemají úplně jasno. Vršovci byli do této doby oddanými spojenci Boleslava III. a pomáhali mu například s represemi proti jeho již zmíněnému mladšímu bratrovi Jaromírovi. Roku 1002 se ovšem Vršovci s Boleslavem III. nepohodli a Vršovci proti knížeti povstali. On sám musel uprchnout do Bavorska, kde byl na krátkou dobu zajat a následně našel útočiště u Boleslava Chrabrého v Polsku.
V lednu následujícího roku jej Boleslav Chrabrý znovu dosadil na český knížecí stolec, za což mu Boleslav III. slíbil, že se přidá k jeho povstání proti římskoněmeckému králi Jindřichu II. Jak se ale Boleslav III., který se znovu ocitl na českém knížecím trůně, vypořádal s Vršovci? Jednoduše, a navíc v typickém středověkém tónu. Na masopustní úterý 9. února k sobě Vršovce Boleslav III. lstivě pozval a slíbil jim, že jim odpustí.
Vršovci tehdy zřejmou lest neprohlédli a opravdu se dostavili na Vyšehrad k usmíření. Boleslav III. tehdy nechal shromáždit všechny předáky Vršovců v jednom domě, načež ihned a bez váhání zabil svého zetě ranou mečem do hlavy. Následoval krutý masakr, během kterého byli zavražděni všichni přítomní Vršovci. Krveprolití se zapsalo do historie jako „krvavý hodokvas na Vyšehradě“ a vyvolalo na českém území povstání.
Trůn pro českého Achilla
Boleslav Chrabrý chtěl situaci uklidnit, a tak pozval českého knížete do Polska. Když tak Boleslav III. učinil, nechal jej Boleslav Chrabrý oslepit a uvěznit. V polském vězení strávil Boleslav III. zbylé tři desítky svého života. Zemřel roku 1037, „nikým neželen“. Po zásluze se tak středověké prostředí vypořádalo s pikle kujícími Vršovci i s krutým Boleslavem III.
A co se stalo s českým knížecím stolcem? Vlády se nejprve ujal sám Boleslav Chrabrý, brzy ho ale vyhnal římský král Jindřich II., kterému nebylo po chuti takhle silné soustátí ve střední Evropě, načež na trůn dosadil slabého Jaromíra. A v tento okamžik se znovu projevila již zmíněná „bratrská láska“, tentokrát však mezi oběma mladšími bratry Boleslava III.
Oldřich Jaromíra svrhl hned dvakrát, přičemž podruhé jej pro jistotu dal ještě oslepit a uvěznit v Lysé nad Labem. Ani Oldřich však nevládl dlouho – pokud se k smrti v roce 1034 neupil, tak se ujedl. A tak se zmrzačený Jaromír potřetí vrátil na český knížecí stolec – brzy se jej však zřekl ve prospěch Oldřichova syna Břetislava, známého pod přezdívkou „český Achilles“.
Zdroje: Nasregion, Novinkykraje, Lovecpokladu, Wikipedia
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
