fb pixel Boxerské povstání: Čína se nechtěla spokojit s cizími mocnostmi na svém území, konflikt eskalovala útokem na zahraniční velvyslance – G.cz
Vyhledávání

Boxerské povstání: Čína se nechtěla spokojit s cizími mocnostmi na svém území, konflikt eskalovala útokem na zahraniční velvyslance

Zdroj: Torajiro Kasai - https://www.alamy.com/stock-photo-entitled-the-allied-armies-launch-a-general-offensive-on-pekin-castle-104019882.html, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=82375445

Dne 20. června roku 1900 obsadili čínští nacionalisté, kteří stáli za takzvaným boxerským povstáním, hlavní město Peking, zabili několik „obyvatel Západu“ včetně německého velvyslance barona von Kettelera, a oblehli zahraniční legace v diplomatické čtvrti města, čímž eskalovali konflikt. Okupace trvala 55 dní.

Jan Fiedler
Jan Fiedler 21.6.2024, 16:00

Boxerské povstání

V reakci na rozsáhlé zahraniční vměšování do čínských vnitrostátních záležitostí zahájili nacionalisté o několik měsíců dříve povstání. Nejprve jako skupina rolníků, kteří si říkali I Ho Ch'uan neboli "Spravedlivé a harmonické pěsti". Později je posílily složky císařské čínské vlády a ozbrojených sil. Jejich cílem bylo vyhnat z Číny všechny cizince, od diplomatů přes misionáře až po vojáky.

Do konce 19. století donutily západní mocnosti a Japonsko čínskou vládnoucí dynastii Čching přijmout širokou zahraniční kontrolu nad hospodářskými záležitostmi země. V opiových válkách, lidových povstáních a čínsko-japonské válce se Čína snažila vzdorovat cizincům, ale neměla modernizovanou armádu a utrpěla milionové ztráty na životech.

Obléhání v diplomatické čtvrti

V roce 1898 začala císařovna Tzu'u Hzi, antiimperialistka, podporovat organizaci I Ho Ch'uan, které Britové kvůli bojovému stylu říkali "boxeři". Boxeři brzy zesílili a koncem roku 1899 začali pravidelně útočit na cizince.

Dne 20. června roku 1900 oblehli boxeři, nyní v počtu přesahující 100 000 mužů, cizince v pekingské diplomatické čtvrti, vypálili křesťanské kostely ve městě a zničili železniční trať Peking-Tientsin. Zatímco západní mocnosti a Japonsko organizovaly mnohonárodnostní síly k potlačení povstání, obléhání pekingských legií se protáhlo na týdny a diplomaté, jejich rodiny a stráže trpěli hladem a ponižujícími podmínkami.

Poddaný stát

Dne 14. srpna mezinárodní síly složené z britských, ruských, amerických, japonských, francouzských a německých jednotek uvolnily napětí v Pekingu poté, co se probojovaly přes velkou část severní Číny.

Kvůli vzájemné řevnivosti mezi mocnostmi bylo dohodnuto, že Čína nebude dále rozdělena, a v září 1901 byl podepsán Pekingský protokol, který formálně ukončil boxerské povstání. Podle podmínek dohody získaly cizí státy s Čínou mimořádně výhodné obchodní smlouvy, v Pekingu byla trvale umístěna cizí vojska a Čína byla nucena zaplatit 333 milionů dolarů jako pokutu za své povstání. Čína se tak fakticky stala poddaným státem.

Zdroj: History, Wikipedia

Podobné články

Doporučujeme

Další články