Letadlo v plné rychlosti naráží do ikonického mrakodrapu, oheň, řev, spousta mrtvých, celý New York vidí, jak se z centra Manhattanu valí kouř... zní vám to povědomě? Ale tohle není příběh 11. září, tohle je příběh 28. července. V roce 1945.
Will a Mitchell
2. světová válka se pomalu chýlila ke konci, ale nikdo tenkrát netušil, že ji už za dva týdny spolehlivě zastaví ničivý výbuch atomové hlavice. Psalo se 28. července 1945 a pro New York to bylo takové líné sobotní ráno. Od noci se sbíral smog a s úsvitem se kolem města vytvořila hustá mlha.
Podplukovník William F. Smith Jr. vstoupil do vzdušného prostoru New Yorku někdy po deváté ranní. Pilotoval bombardér B-25 Mitchell a na palubě měl další dva vojáky. Mitchell mimochodem není žádný drobeček, rozpětí křídel má dvacet metrů a bez nákladu váží skoro deset tun. Tyhle Bé pětadvacítky byly neuvěřitelně spolehlivé stroje, které už v roce 1942 bombardovaly Tokio. A tuhle desetitunovou mašinu měl podplukovník Will Smith položit na letišti Newark v Jersey.
Kvůli extrémní mlze mu ale bylo doporučeno, aby to ještě nad městem otočil a přistání odložil. To se podplukovníkovi nechtělo, ostatně letěl až z Massachusetts a vážně chtěl cítit pod nohama pevnou zem. Takže navzdory varování vlétl do mlhy.
Čtyři sta metrů vůle
V roce 1945 čekalo Empire State Building ještě dalších sedmadvacet let titulu nejvyšší budovy na světě. Tenhle art deco klenot má sto dva pater a od osmdesátých let je zapsán jako kulturní památka. Jak říká Ted Mosby, Empire State je testamentem lidské vůle. Výstavba trvala pouhý rok a půl, průměrně se stavěly čtyři a půl patra týdně a při stavbě zemřelo pět lidí. Všichni na pád z výšky. Protože ve třicátých letech se pracovalo bez lan a jištění. Však znáte tu fotku frajerů, co obědvají na traverze, zatímco pod nimi je několik set metrů ničeho.
Není tedy divu, že už čtrnáct let po vzniku se v Empire State dveře netrhly. Všichni chtěli na senzační vyhlídku a prohlédnout si u toho ten testament lidské vůle, že. To ráno, 28. července, bylo na vyhlídce na sto druhém patře šedesát lidí.
Bum
Bombardér B-25 Mitchell zabloudil do města, podplukovník Smith vyhodnotil nedalekou budovu tyčící se v mlze jako Empire State, ale šlo o Chrysler Building. Takže dezorientován změnil směr, nabral rychlost a už nemohl nic udělat, když se z mlhy vynořila stěna pravé Empire State Building.
V devět hodin a čtyřicet minut ráno to přes deset tun oceli v obrovské rychlosti narvalo do severní stěny budovy a vyrobilo to do ní díru o velikosti šest na šest metrů… a zaplaťpánbů jen mezi sedmdesátým osmým a osmdesátým podlažím. Tedy do kancelářských prostor.
Výbuch paliva nadělal další škody. Jeden z motorů bombardéru odletěl z místa srážky, přeletěl ulici, dopadl na protější budovu a totálně zdevastoval ateliér v domě. Trosky se sypaly po celé ulici i dovnitř Empire State.
Podplukovník Smith se svým kopilotem byli ohněm sežehnuti k nepoznání, třetí člen posádky byl nárazem katapultován přes polovinu podlaží a zapadl do otevřené výtahové šachty, takže ho našli až ve sklepě budovy o dva dny později. Kromě tříčlenné posádky zemřelo dalších jedenáct lidí, všichni uvnitř kanceláří, uvnitř Empire State.
Nejbizarnější byl případ operátorky výtahu Betty Lou Oliverové, která byla ve chvíli nárazu ve výtahu… v pětasedmdesátém podlaží. Šachta narušena explozí se otřásla a lana se uvolnila. Betty se zřítila v kabině výtahu pětasedmdesát pater, zlomila si kostrč a byla zasypána hromadou trosek. Ale přežila. A dostala zápis do Guinnessovy knihy rekordů za nejdelší přežitý pád výtahovou šachtou. Dodnes ji nikdo nepřekonal.
Hasiči měli požár pod kontrolou během čtyřiceti minut. A trvalo jenom pár hodin, než se zjistilo, že nebyla narušena statika budovy. Takže se přes víkend zachránili lidé, odklidila těla a trosky, dělníci se pustili do oprav a… v pondělí bylo zase otevřeno.
Testament lidské vůle, že.
Podobné články
Martin Miko
Kateřina Horáková
Doporučujeme
Jan Fiedler
