Ve světě bluesové muziky neexistuje nikdo, kdo by neznal jméno B. B. King. Tento kytarista, zpěvák a skladatel totiž patří k nejlepším a nejuznávanějším hudebníkům v historii populární hudby. Svou přezdívku si získal v době, kdy pracoval v Memphisu jako DJ. Zkratka B. B. totiž znamená „Beale Street Blues Boys“ neboli bluesový chlapec z ulice Beale Street.
B. B. King strávil život na pódiu
Málokterý bluesový umělec se do historie zapsal takovým způsobem jako právě B. B. King. Ten se narodil před 95 lety ve městě Itta Benna ve státě Mississippi na jedné z plantáží. Poprvé v ruce držel kytaru, když mu bylo 9 let, a od té doby mu to zůstalo. Když mu bylo zhruba 20 let, rozhodl se, že se přestěhuje za svým bratrancem do Memphisu, jenž byl už v té době považován za město hudby. Nejprve se zkoušel živit jako pouliční umělec, jenže to netrvalo dlouho. Nakonec se z něj stal DJ v místním rozhlase WDIA, kde se dostal ke své legendární přezdívce B. B. King. Jeho původní jméno je totiž Riley B. King. V rádiu mu začali říkat The Beale Street Blues Boy, což znamenalo bluesový chlapec z ulice Beale Street. A právě z této přezdívky vznikla zkratka, jež mu zůstala až do konce života.
Po krátkém čase se vrátil ke kytaře, kterou miloval nadevše. Svým kytarám začal říkat Lucille, což o něm bylo také všeobecně známé. Profesionální studio navštívil už v roce 1949, když nahrával u společnosti RPM Records v Los Angeles. Jeho prvním producentem byl samotný Sam Phillips ze Sun Records, který postupně stál u zrodu tak velkých jmen jako byl Roy Orbison, Johnny Cash nebo Jerry Lee Lewis. Kingova kariéra šla nahoru poměrně rychle. Už v 50. letech měl na svém kontě hned několik hitů a stal se ikonou v oblasti Rhythm & Blues. Hity jako „Please love me“, „Bad luck“ nebo „Sweet Little Angel“ z něj udělaly hvězdu ve svém žánru. Není divu, že se v roce 1962 upsal firmě ABC-Paramount Records.
Ze světa bluesové muziky se mu však podařilo vystoupit až na konci 60. let, když předělal píseň „The Thrill is Gone“, kterou původně nahrál Ray Hawkins. Skladba pronikla i do popových hitparád, kde zabodovala mezi posluchači. Něco podobného bylo ve své době naprosto nemyslitelné. Tato skladba se dokonce umístila na 193. místě v žebříčku 500 nejlepších písní všech dob, jenž sestavil časopis Rolling Stone. Ve stejném roce B. B. King vyrazil na tour společně s kapelou The Rolling Stones, které předskakoval. V aktivní kariéře v podobě koncertování a vydávání desek samozřejmě pokračoval i v 70. a 80. letech, a vše završil společnou písní s kapelou U2. S tou nahrál v roce 1988 píseň „When Love Comes to Town“.
Je pravdou, že za svou kariéru vydal desítky alb, nicméně současné generaci nejvíce v hlavě utkvělo to z roku 2000, které nese název Riding With the King. Nahrál ho společně s legendárním Ericem Claptonem. Pak už nahrával a vystupoval čím dál méně a méně. Místo toho se například objevoval ve všemožných televizních show a vystupoval na koncertech se známými interprety spíše jako host. V roce 2003 například vystupoval s rockovou kapelou Phish nebo se objevil na charitativním koncertu, jenž pořádal Clapton.
B. B. King vystoupil i v Praze, a to dokonce dvakrát. Poprvé to bylo v roce 1998 v pražském Kongresovém centru. Podruhé si v roce 2000 zahrál společně s českým kytaristou Lubošem Andrštem ve zlínském klubu Golem.
Ve věku 80 let legendární muzikant usoudil, že by bylo možná dobré odejít do důchodu. A tak v roce 2006 uspořádal svoje poslední světové turné. Ve stejném roce se navíc dočkal pamětní desky, jež byla na jeho počest zveřejněna na mississippské bluesové stezce.
14. května roku 2015 zemřel ve věku 2015 v Las Vegas na cukrovku. Dodnes se na B. B. Kinga vzpomíná jako na legendu, kterou lze přirovnat ke světovým muzikantům, stejně jako tomu je například u umělců typu James Brown nebo Ray Charles.
Podobné články
Arian Ebrahimi
Doporučujeme
