Během francouzsko-mexické války v letech 1861 až 1867 poráží 5. května roku 1862 mexická armáda přesilu silné invazní francouzské armády v bitvě u Puebly. Ústup francouzských vojsk v bitvě u Puebly představoval pro mexický lid velké morální vítězství, které symbolizovalo schopnost země bránit svou suverenitu proti mocnému cizímu národu.
Benito Juarez a Napoleon III.
V roce 1861 se Benito Juarez stal prezidentem Mexika. V té době se jednalo o zemi, která se ocitla v silné finanční tísni a Juarez byl okolnostmi „donucen k nesplácení dluhů“ evropským vládám. V reakci na to Francie, Velká Británie a Španělsko vyslaly do Veracruzu námořní síly, aby požadovaly náležité splacení dluhů.
Mezi Británií, Španělskem a Mexikem došlo k vyjednávání a obě zmíněné evropské mocnosti se nakonec stáhly, ale Francie, které vládl Napoleon III., se rozhodla využít příležitosti a vytvořit z mexického území závislé impérium. Koncem roku 1861 vtrhla do Veracruzu dobře vyzbrojená francouzská flotila, vylodila početné francouzské vojsko a zahnala prezidenta Juareze a jeho vládu na ústup.
Zaragoza
S jistotou, že francouzské vítězství v Mexiku přijde rychle, vyrazilo v květnu roku 1862 šest tisíc francouzských vojáků pod vedením generála Charlese de Lorenceze do útoku na mexické město Puebla de Zaragoza (dříve Puebla de los Ángeles). Juarez naproti tomu ze svého nového velitelství na severu shromáždil nesourodou jednotku loajálních mužů a poslal je do Puebly.
Pod vedením generála Ignacia Zaragozy, po němž bylo později město pojmenováno, se odhadem 2 až 5 tisíc Mexičanů opevnilo ve městě a připravilo se na útok dobře vybavených francouzských sil. Pátého května („Cinco de Mayo“) Lorencez shromáždil svou armádu a zahájil útok ze severní strany Puebly. Bitva trvala od rozbřesku do podvečera. Poté, co Lorencez zjistil, že jeho přesila francouzských sil ztrácí mnohem více vojáků než Mexičané, svou poraženou armádu zcela stáhl.
Bitva u Puebly a Cinco de Mayo
Ačkoli se nejednalo o významné strategické vítězství v celkové válce proti Francouzům, Zaragozovo vítězství u Puebla povzbudilo mexický odpor a o šest let později se Francie z Mexika stáhla. Ještě téhož roku byl rakouský arcivévoda Ferdinand Maxmilián, kterého Napoleon v roce 1864 dosadil na post mexického císaře, zajat a popraven zastřelením.
Puebla de los Ángeles, místo Zaragozova historického vítězství, byla na počest generála přejmenována na Puebla de Zaragoza. Dnes Mexičané (a mexičtí Američané) slaví výročí bitvy u Puebly jako svátek Cinco de Mayo.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
