fb pixel Bitva o Narvik patří k největším střetnutím počátku druhé světové války. Aktivně se účastnily i polské jednotky – G.cz
Vyhledávání

Bitva o Narvik patří k největším střetnutím počátku druhé světové války. Aktivně se účastnily i polské jednotky

Zdroj: Bundesarchiv, Bild 101I-758-0056-35 / Ehlert, Max / CC-BY-SA, CC BY-SA 3.0 de, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=5477754

Takzvaná Bitva o Narvik odkazuje na sérii vojenských střetů, ke kterým došlo mezi 9. dubnem a 8. červnem roku 1940. Došlo během nich jak k námořním, tak k leteckým bitvám v norském přístavním městě Narvik, které během druhé světové války patřilo k nejdůležitějším strategickým bodům ve Skandinávii. Na rozdíl od přístavů v Baltském moři totiž Narvik nezamrzá a v rámci druhé světové války plnil enormně důležitou funkci v souvislosti s přepravou železné rudy.

Jan Fiedler
Jan Fiedler 9.4.2022, 09:44

Operace Weserübung

Bitvy o Narvik byly nedílnou součástí tzv. norského tažení neboli Operace Weserübung, což byl krycí název pro německou invazi do Dánska a Norska v roce 1940. Německá vojska zahájila bez vyhlášení války kombinovaný útok pěchoty, výsadkářů i námořních invazních jednotek 9. dubna v pět hodin ráno.

Dánsko se Wehrmachtu podařilo dobýt během jediného dne, a i přes pomoc spojeneckých sil padlo během následujících dvou měsíců také Norsko. Od této chvíle okupovaly německé síly obě obsazená území až do konce války v květnu 1945. Nacistickému Německu šlo primárně o zajištění bezpečného dovozu švédské železné rudy do Německa, která je nezbytná pro válečnou výrobu.

Především z tohoto důvodu bylo tedy jedním z nejdůležitějších cílů obsazení přístavu Narvik, o nějž se sváděly těžké boje. Británie totiž považovala Narvik jednak za jakýsi přistávací bod pro expediční sbory na pomoc Finsku v zimní válce, v druhé řadě se jednalo o způsob, jak převzít kontrolu nad švédskou železnou rudou.

Bitva o Narvik

První námořní bitva o Narvik se uskutečnila ráno 10. dubna 1940 a skládala se z námořního střetu mezi německými a britskými torpédoborci. Zmiňovaného 9. dubna bylo totiž všech 6 norských přístavů napadeno Německem, přičemž Narvik, přístav na nejsevernější pozici, byl rovněž obsazen. 10. dubna do Ofotfjordu pronikla pětičlenná eskadra britských torpédoborců a napadla zde kotvící německé lodě.

Mezi německými a britskými torpédoborci došlo k bitvě, ve které Němci „uhájili“ svou dosavadní pozici v Narviku. Došlo však k jejich výraznému oslabení a ke zhoršení situace, ještě s přihlédnutím k tomu, že se k přístavu přibližovaly britské posily. V bitvě navíc zahynuli velitelé obou stran – Bernard Warburton-Lee i Friedrich Bonte.

Ke druhé námořní bitvě o Narvik došlo dne 13. dubna 1940. Jelikož byly v první bitvě britské síly „nedostatečné“, připlula nyní do Ofotfjordu také bitevní loď HMS Warspite v doprovodu devíti torpédoborců. Jednalo se o poměrně velkou námořní sílu, která byla navíc podporována letouny z letadlové lodě HMS Furious. Němci neměli proti palebné převaze Královského námořnictva šanci a všechny jejich torpédoborce i transportní lodě byly potopeny. Již na začátku bitvy totiž Němcům chyběla munice i palivo.

Zajímavostí je, že v oblasti proti sobě bojovaly nejen armády Norska, Velké Británie a Německa, ale také Francie a Polska. K pozemním bojům došlo v polovině dubna a trvaly dva měsíce, což z bitvy o Narvik činí jednu z největších bitev druhé světové války. Na úlohu Polska ve druhé světové válce se často zapomíná, neboť je tradičně spojována jen s prohrou na samém počátku druhé světové války, když bylo Polsko obsazeno Německem a Sovětským svazem.

Polské jednotky a Hitlerův zásah

Podobně jako se například čeští letci účastnili bitvy o Británii, se i polští vojáci významně participovali v bitvě o Narvik a patřili v této oblasti k nejsilnějším i nejpočetnějším aktérům v rámci spojenecké armády. Ačkoli se Spojencům podařilo zatlačit Němce do velice nevýhodné pozice, na vítězství nakonec nedosáhli. Díky pověstnému zasahování Adolfa Hitlera do bojových operací se to ovšem málem povedlo. Nacistický vůdce v obavách před zničením jednotek u Narviku totiž vydal zbrklý příkaz k ústupu německých jednotek do Švédska, kde by bývaly byly internovány.

Tento nesmyslný rozkaz byl ovšem brzy zrušen a 24. května došlo u britského a francouzského nejvyššího velení k rozhodnutí, že vojska budou z oblasti stažena v důsledku neúspěchů na frotně ve Francii. Spojeneckým vojskům se tedy sice podařilo Narvik v noci z 27. na 28. května dobýt, ale úspěch to byl jen dočasný. Polská brigáda, která byla přítomna a čítala méně než 5 tisíc vojáků, tvořila jednu třetinu všech spojeneckých pozemních sil. Němcům se podařilo Narvik znovu získat 10. června, tedy v den, kdy Norsko kapitulovalo.

Zdroje: TotallyHistory, Wikipedia

Podobné články

Doporučujeme

Další články