V Krkonoších si běžkaři chtějí přivlastnit veřejnou zásobovací silnici.
iDnes napsala o bizarním konfliktu, který se o Vánocích rozhořel na Zlatém návrší v Krkonoších. Z Horních Míseček tam vede silnice, která slouží k zásobování Labské boudy. Než včera začalo sněžit, byla asi jediným místem v horách, kde ležel sníh.
No, sníh… Mezi svátky jsem si tam shodou okolností udělal vycházku, takže můžu potvrdit, že šlo spíš o ostrůvky ledu s fleky asfaltu. Pro běžkaře to ale byla jediná trasa široko daleko, kde to aspoň trochu jelo. Lidé na prkýnkách se tam proto slétli z celých Krkonoš jako vosy na ocumlaný bonbon. Jenže Labská bouda silnici nechala protáhnout. Celkem logicky – potřebovala přece dopravovat proviant, jinak by musela zavřít. Šlo o zcela běžnou zimní údržbu pozemní komunikace.
Vypukl skandál plný emocí, nadávek a křiku. Protažení prý bylo „arogantní“. Rozběsnění běžkaři Labské boudě spílali jak přímo na místě, tak i v článku na iDnes. Do traktoru s pluhem mlátili hůlkami a zásobovacímu autu s nápisem Labská bouda v noci prořízli všechny čtyři kola.
Chápete to? Tolik nenávisti zrovna k Labské boudě, která se v zimě za Zlatém návrší podílí na údržbě lyžařských stop? Mimochodem, takhle krásně to tam pak vypadá:
Horská silnice nepatří běžkařům – primárně neslouží jako běžecký areál, ale jako dopraví tepna. Běžkaři na silnici jsou jen trpěni a rozhodně nemají nárok na to, aby na ní ležel sníh. Ten tam prostě nemá co dělat. Jenže se projevil stejný fenomén, který jsem předloni popsal v seriálu o agresivních pražských cyklistech – sportovní zhovadštění, podivná transmutace a zhrubnutí lidské psychiky pod vlivem těžce návykové pohybové aktivity.
Běžný člověk vyrazí na kolo nebo na běžky, ale zůstává člověkem. Z menšiny lidí se kvůli tomu ale stává ušlechtilý Sportovec. Propocené tričko jako by bylo spouštěčem bludu, že se má na svou sportovní plochu větší právo než všichni ostatní. Nemá, a navíc se často chová jako hovado. Mlátit hůlkami do traktoru? Prořezávat pneumatiky? Kde to jsme?!
A bude hůř. Zimy jsou čím dál teplejší a sněhu je stále méně. Nějakého fanatického běžkaře proto občas napadne neuvěřitelná pitomost. V prosinci 2007 třeba kdosi vymyslel, že by se na pražském Hradčanském náměstí mohl jet běžkařský závod Pražská lyže. Protože tam ale nebyl sníh, předsedkyně organizačního výboru Kateřina Neumannová prostě sníh nechala přivést ze Šumavy. Mezi Horní Vltavicí a Hradčanským náměstím tak pendlovalo dvacet kamionů. Tady se na ten bizar podívejte:
Kateřina Neumannová mimochodem jen o rok později „kradla“ sníh i v Jizerských horách. Poslala tam náklaďáky, které bez povolení ochranářů na Jizerce rozorávaly lyžařské stopy a odvážely sníh dolů do Liberce, kde se měl konat Světový pohár. Zůstalo po něm skoro půl miliardy dluhů…
Aby bylo jasno: osobně jsem velmi pravidelný běžkař a zrovna Zlaté návrší patří k mým oblíbeným lokalitám. Pokud ale není sníh, nedá se nic dělat. Prostě se tam jen jdu projít a čekám, až napadne. Právo stovek hostů Labské boudy najíst se a napít stojí nad mým právem sklouznout se na prkýnkách. Chápu to – jinak bych si totiž připadal jako běžkofašista, běžkozmrd a běžkobuzna. Tedy jako ti, kdo se kvůli protažené silnici na Zlaté návrší mohli vzteky podělat.
A TADY si přečtěte o lži ekologistů, že nás globální oteplování zabije.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
