Berlínská blokáda skončila vítězstvím Západu: Dva miliony Berlíňanů zásobovali letci přes rok jídlem i uhlím – G.cz
Vyhledávání

Berlínská blokáda skončila vítězstvím Západu: Dva miliony Berlíňanů zásobovali letci přes rok jídlem i uhlím

+ DALŠÍ 2 FOTKY + DALŠÍ 3 FOTKY

Jedna z prvních velkých konfrontací studené války se odehrála v bývalém hlavním městě Třetí říše v roce 1948. Berlín, město rozdělené mezi Východ a Západ, se stalo obětí sovětské blokády, která odřízla západní část metropole od jakéhokoliv zásobování. Osud více než 2 milionů Berlíňanů závisel na statečných pilotech, kteří město přes rok zásobovali ze vzduchu…

Arian Ebrahimi
Arian Ebrahimi 24.6.2020, 09:03

Vyhladovělé město obklopené komunisty

Po skončení druhé světové války bylo Německo rozděleno na čtyři okupační zóny s tím, že se v pravý čas celá země opět sjednotí pod jednou demokraticky zvolenou vládou. Stejný osud měl čekat i hlavní město Berlín, jehož západní část postoupil na základě dohod Sovětský svaz Francii, Velké Británii a Spojeným státům. Původní idealistické představy o spolupráci Východu a Západu ale vzaly velice rychle za své. Zatímco spolupráce tří západních spojenců byla více než harmonická, sovětská okupační zóna se k žádnému většímu bratříčkování s nově vznikajícím Západním Německem neměla. Všem začínalo být jasné, že Německo zřejmě ještě nějaký čas zůstane rozděleno na východní a západní část. Největší komplikace to přineslo právě občanům toho, čemu se později začalo říkat Západní Berlín.

Město totiž bylo ve velice komplikované situaci – západní část města se stala malým ostrůvkem demokracie uprostřed sovětské okupační zóny. A komunisté neměli žádný zájem na tom mít uprostřed svého území západní vojáky, kteří Berlín na základě poválečných dohod okupovali. Když se pak západní spojenci rozhodli v Západním Berlíně navzdory sovětským protestům uvést novou německou marku, aby tak nakopli nově vznikající německé hospodářství, rozhodli se Sověti k radikálnímu kroku. Z noci z 23. na 24. června 1948 přerušilo sovětské velení v Berlíně veškeré zásobování Západní Berlína. Ze dne na den se tak více než 2 miliony Berlíňanu stalo vězni Sovětského svazu. Vzkaz Západu byl jasný – buď se z Berlína stáhnete a přenecháte ho nám, nebo město jednoduše vyhladovíme.

Těžké rozhodování

Americko-britské velení (s omezenou podporou Francie) stálo před těžkým úkolem. Pozemní zásobování totiž bylo povoleno pouze neoficiálně na základě neformálních dohod se Sověty, takže v zásadě neexistoval způsob, jak na Sověty přitlačit. Na stole byly dvě varianty řešení – buď se Berlína vzdáme a ukážeme tak Sovětům svou slabost nebo se do města probojujeme. První varianta by zničila pověst Západu a druhá by zcela určitě začla třetí světovou válku, na kterou nebyl svět v žádném případě připraven. Existovala však ještě třetí, poměrně nejistá možnost – zásobování ze vzduchu. Vzdušný koridor mezi Západním Německem a Západním Berlínem byl totiž na rozdíl od pozemních komunikací formálně dohodnut se Sovětským svazem. Navíc neexistoval způsob, jak by mohli komunisté účinně leteckému zásobování zabránit – sestřelením letadla přivážejícího humanitární pomoc by se Sovětský svaz vystavil ostré kritice celého světa. Sovětům tak nezbývalo než doufat, že se tento ambiciózní plán Západu nepodaří.

Z počátku panovala jak mezi americko-britským velení, tak vedením Berlína obrovská obava, že zásobování ze vzduchu nemůže být účinné. Jak se ale ukázalo, odhodlání obyvatel města i nasazených pilotů překonalo všechna očekávání. Mezi červnem 1948 a zářím 1949 přepravili američtí, britští (podpoření piloty z britských kolonií) a francouzští piloti na 2,3 milionů tun zboží od uhlí až po základní potraviny. Téměř každých 30 sekund přistálo jedno letadlo plné zásob na jednom z berlínských letišť a Sovětům nezbývalo nic jiného, než se skřípěním zubů pozorovat, jak západní Berlíňané svorně odmítají jejich nabídku potravinové pomoci jako symbol odhodlání zůstat „Západem“.

První sovětská prohra

Legendární se pak staly tzv. „rozinkové bombardéry“. O co šlo? Pilot zásobovacího letadla jménem Gail Halvorsen si povšiml berlínských dětí, kteří nadšeně mávali jeho letadlu (jak už to tak děti dělají) a v dobré náladě jim hodil okna letounu balíček sladkostí na malém padáčku z kapesníku. Když Halvorsen viděl, jakou radost malým dětem dárek udělal, rozhodl se v tomto „rozinkovém bombardování“ pokračovat – kromě rozinek tak dětem začali i další piloti házet nedostatkovou čokoládu či bonbony.

Navzdory obrovským finančním nákladům, technické náročnosti a lidským obětem (na 70 britských a amerických letců zemřelo při nehodách) Západ nepolevil a město zásoboval více než rok. V září 1949 Sovětům došlo, že prohráli a blokáda byla zrušena. První velká konfrontace studené války tak skončila vítězství demokracie. Západní Berlín zůstal až do roku 1990 svobodným ostrovem uprostřed moře komunismu.

Podobné články

Doporučujeme

Další články