Temná ulička uprostřed přelidněné metropole ozářená futuristickým neonovým poutačem, který láká na sex s androidí prostitutkou. Hlavní hrdina s pochybnou minulostí a robotickým okem depresivně tahá z cigarety a vy posloucháte jeho vnitřní monolog. Mix noirové detektivky a sci-fi. To je kyberpunk.
Začalo to Blade Runnerem
I když, ne tak docela. Kulturní lidé, především pak milovníci literatury a filmů, jsou jistě obeznámeni s pojmem kyberpunk. Subžánr sci-fi je většinou snadno rozponatelný. Často se odehrává ve virtuálním světě, nebo alespoň s virtuální realitou a s možností do ní vstupovat, byť třeba jen částečně, pracuje. Často jde o dystopickou budoucnost plnou přelidněných, uměle nastavovaných metropolí, kde září neony a řádí kriminální živly s umělou inteligencí. Roboty a androidy se kyberpunková, elektronikou ovládaná společnost jen hemží. A pak taky rozervanými noirovými „antihrdiny“ s temnou minulostí a zlomeným srdíčkem. Výmysl 80. let, který ale zejména v poslední dekádě nabývá na aktuálnosti.
Kde se vlastně vzal pojem kyberpunk? V roce 1980 ho jako pojem v krátké povídce zmínil minnesotský spisovatel Bruce Bethke, publikována však byla až o tři roky později. Literární kritici tuhle nálepku hbitě aplikovali na díla Bruce Sterlinga, Pata Cadigana a Williama Gibsona, jeho Neuromancer je považován za stěžejní dílo žánru. Vizuálně atraktivní kyberpunk se pochopitelně vzápětí dostal i do filmového světa, díky čemuž si ho zamilovali lidé napříč společností. Prvním kyberpunkovým filmem byl Blade Runner (1982) Ridleyho Scotta, adaptace románu P. K. Dicka Sní androidi o elektrických ovečkách? s Harrisonem Fordem v hlavní roli.
Největší rozmach kyberpunku proběhl v Japonsku, protože jeho svět velmi připomínal tehdejší ekonomickou a společenskou realitu země. Žánr se tam odrazil nejen do filmu, ale i do mangy a anime, to možná ještě citelněji. Vybudoval si tam velmi rychle tradici a stal se prakticky svébytným.
Kyberpunk dnes
Kyberpunk byl i hlavním tématem 7. ročníku festivalu sci-fi filmů Future Gate. V tradiční sekci Legendy sci-fi uviděli návštěvníci ne jeden, ale hned tři kanonické kousky – původní japonskou, animovanou verzi Ghost in the Shell, brutálního Tetsua a klasický Total Recall.
Soutěžní novinky byly ještě zajímavější; jako první v Česku Future Gate uvedl nejnovější počin Nicolase Cage, adaptaci povídky H. P. Lovecrafta Barva z vesmíru. Malý Joe, snímek, kterým byla celá přehlídka zahájena, vypráví o vědkyni, jež vyšlechtí hodně zvláštní rostlinu. Přivonět si k ní zdánlivě znamená být okamžitě šťastný. V nabídce bude i řada bizarností pro cine-fajnšmekry, z nichž za zmínku rozhodně stojí hudební „úchylárna“ Blood Machines, jakýsi sequel k videoklipu k písni Turbo Killer od synthwavového experimentátora Carpentera Bruta.
Podobné články
Martin MikoDoporučujeme
