Odkud pochází popcorn, proč puká a jak se něm dá pořádně vydělat? Vědali jste například, že popcorn vynalezli Američané, ovšem ti úplně prapůvodní - indiáni.
Všechno, co jste chtěli vedět o popcornu
Archeologové našli v jedné incké hrobce v Peru několik semínek kukuřice přes tisíc let starých, které při vystavení horku pukaly. Kousky již rozpukaného popcornu byly nalezeny v Netopýří jeskyni (Bat Cave) ve středozápadním Mexiku.
Jejich stáří je téměř 5600 let! To však není nic proti jinému objevu, přímo z území Mexica City, kde byl v hloubce 60 metrů nalezen pyl z kukuřice starý 80 tisíc let.
V době, kdy Kryštof Kolumbus přistál v Americe, byla technologie výroby popcornu rozšířená již na obou amerických kontinentech. Indiáni se prý dlouhou dobu pokoušeli nabízet ho kolonistům, ale uspěli až v roce 1621, kdy ho jako dar přinesli Angličanům usazeným v Plymouthu, v dnešním státě Massachusetts.
Exploze v Novém světě
Pravou revoluci zažil popcorn v Novém světě až v devatenáctém století. Prodával se běžně v pouličních stáncích, a když se koncem tohoto století začala otevírat i první pouliční kina, přesunul se do nich. Tedy zpočátku z toho provozovatelé kin nebyli vůbec nadšení – domnívali se, že jim prodejci popcornu odlákávají zákazníky, a snažili se je vystrnadit co nejdál. Jenomže lidé si do kin popcorn houfně nosili, a tak provozovatelé prodejcům popcornu dovolili, aby si své stánky postavili přímo v kinech. A později, začátkem dvacátého století, ho začali prodávat sami, aby se nemuseli dělit o zisky. Velmi dobře si spočítali, že se na levně nakupované kukuřici dá dobře vydělat. Tahle praxe funguje prakticky beze změny dodnes.
K nám se popcorn dostal až daleko později, v osmdesátých letech se prodával například na pražském Václaváku a do kin dorazil v roce 1996, kdy jste ho mohli dostat v Galaxii na Jižním Městě (tehdy stál litr 18 korun). Dnes stojí litr cca 90 korun. Když si vezmete, že z padesátilibrového pytle za asi 600 Kč uděláte přes 630 litrů… Zbytek si už dopočítejte sami.
Proč a jak kukuřice vybuchuje?
Zajímavější je, proč vlastně kukuřice puká. Každé semínko kukuřice se skládá ze škrobnatého vnitřku s určitým obsahem vody a pevného, pro vodu neprostupného oplodí. (To je důležité, protože třeba rýže nebo pšenice mají podobnou strukturu, ovšem jejich vnější obal je porézní a pro vodu prostupný, jinak bychom dokázali vyrobit i poprice nebo popwheat.) Jakmile je zrno kukuřice vystaveno teplotě, při které se vaří voda, začne se v semínku přeměňovat voda na páru a škrob začne želatinovat. Ovšem pevné oplodí nedovolí páře uniknout, takže uvnitř dochází k natlakování a dalšímu zvyšování teploty (konkrétně až na 930 kPa a 180 °C). To už tvrdé oplodí nevydrží, roztrhne se a obrátí naruby, přičemž z něj vystřelí měkká škrobová pěna.
A tady máte 14 potravin, které přežily pád komančů.
Podobné články
Martin MikoDoporučujeme
Jan Fiedler
