fb pixel
Vyhledávání

Aukční rekord Klimtova obrazu: Jak Česko v aukci přišlo o miliardu a půl?

Obraz Bauerngarten od Gustava Klimta se stal třetím nejdražším obrazem vydraženým na evropské aukci.
Zdroj: Profimedia.cz

Londýnská aukční síň Sotheby's uspořádala aukci, která se zapsala do historie obchodu s uměním. Obraz Bauerngarten (Zahrádka) od Gustava Klimta se zde podařilo vydražit za 47,9 milionu liber, tedy v přepočtu zhruba 1,5 miliardy korun, čímž se secesní plátno stalo třetím nejdražším dílem prodaným v evropské aukci. Proč by nás to v Česku mělo zajímat?

Jan Palička
Jan Palička 2.3.2017, 15:30

Gustav Klimt patří k nejznámějším malířům a jeho díla pravidelně trhají aukční rekordy. Nyní si může připsat na konto další úspěch, kterým je prodej jeho obrazu Bauerngarten z roku 1907. Ten se v londýnské aukční síni Sotheby's podařilo vydražit za 47,9 milionu liber, čímž se stal historicky třetím nejdražším obrazem prodaným na evropské aukci. Kromě znalců umění by tato zpráva mohla zaujmout i Čechy.

Klimt je spolu s Alfonsem Muchou považován za nejvýznamnější secesní malíře. Secesi nebo též art nouveau se v českých zemích nadmíru dařilo a není náhodou, že i tyto dvě legendární osobnosti moderního umění jsou s Českem neodmyslitelně spjaty. Zatímco Mucha byl ryzím Čechem z Ivančic, Rakušák Klimt byl synem českého otce Ernsta Klimta, zlatníka z Travčic na Litoměřicku.

I samotný obraz znázorňující rozkvetlou zahradu, na jejíž zpodobnění čerpal Klimt inspiraci během rekreace v rakouském Mayrhofu, byl dlouhá léta neodmyslitelně spjat s Českem. Už v roce 1910 byl zakoupen za tehdy velmi vysokou cenu 8 tisíc korun do tehdejší německé předchůdkyně Národní galerie. Součástí zdejších sbírek byla Klimtova Zahrádka až do roku 1968.

Nebyla to sovětská okupace, jak by se vzhledem k letopočtu mohlo zdát, co dostala umělecký klenot z Národní galerie, nýbrž výhodná obchodní příležitost. Galerie tehdy Klimtův obraz vyměnila s mnichovskou galerií za plátno od Édouarda Maneta a dva obrazy Jana Kupeckého. Následně Klimtovo dílo zakoupil v 70. letech švýcarský sběratel umění Gustav Rau, který ho prodal aukční síni v roce 1994.

Češi sice na miliardovém prodeji neutrží ani korunu, ale mohou se alespoň těšit dobrým pocitem, že jak dílo, tak jeho autor nesou české stopy. Větší mrzení by to bylo, kdyby se Národní galerie zbavila Klimtova portrétu Adély Blochové-Bauerové, nazývaný Dáma ve zlatém, za který mediální magnát Roman Lauder zaplatil ještě o bezmála dvě miliardy více. Tento obraz ale na(ne)štěstí nikdy v českém vlastnictví nebyl.

Jak by to vypadalo, kdyby Klimtovy obrazy ožily, se můžete podívat TADY.

Podobné články

Doporučujeme

Další články