Organizace ETA

Organizace Euskadi Ta Askatasuna, zkráceně ETA, byla založena v roce 1959 během diktatury generála Francisca Franca ve Španělsku. Tehdy byla jakousi odštěpenou skupinou mládežnické organizace PNV, tedy Baskické nacionalistické strany. Zprvu se jednalo o čistě nacionalistickou organizaci se separatistickými tendencemi, později se v rámci organizace vytvořila i socialistická, potažmo marxistická ideologická větev.

V období franktistické diktatury bylo na skupinu pochopitelně nahlíženo odlišným způsobem než později, zejména proto, že mnoho činů namířených proti diktátorskému režimu bylo stavěno na piedestal, a to právě z toho důvodu, že byly učiněny „proti“ režimu. Při statistickém náhledu na činy teroristické organizace ETA lze konstatovat, že od roku 1968, kdy došlo k prvnímu zaznamenanému a organizaci připisovanému zabití, zavinila ETA smrt více než 830 lidí.

Zde si lze povšimnout, že v prvních přibližně deseti letech fungovala ETA bez jakýchkoliv obětí na životech. Zajímavou skutečností je, že nejvíce obětí bylo v souvislosti s působením organizace zaznamenáno mezi lety 1978 až 1980, tedy v raném období demokratického Španělska, prakticky ihned po španělském přechodu k demokracii. K tomu došlo po Francově smrti v letech 1975 až 1978. V roce 1978 byla navíc v referendu schválena nová španělská demokratická ústava, která nejenže počítala s výraznou decentralizací územní moci, ale rovněž dbala na tendence zaznamenané v Baskicku. V následujícím roce byl v Baskicku prostřednictvím referenda ratifikován statut baskické autonomie, což budilo dojem a předpoklad, že ETA skončí se svým ozbrojeným bojem. ETA se ovšem opakovaně vyjádřila v tom smyslu, že se spokojí pouze s nezávislostí Baskicka.

mohlo by vás zajímat

Protikomunistická odbojová skupina Černý lev 777 byla jednou z prvních svého druhu. Zakládající členové byli popraveni na Pankráci

Za separaci Baskicka a proti frankistickému režimu

Důležité v kontextu historie organizace je zejména dvousečné rozdělení v roce 1974, kdy se ETA rozdělila na takzvanou politicko-vojenskou ETA (ETApm) a vojenskou ETA (ETAm). Příčinou roztržky byla strategie vedení organizace, kterou se ETA měla řídit po konci diktatury. ETApm zastávala názor, že se ozbrojený boj může skloubit s politickou účastí v novém demokratickém systému, která by vojenské úsilí nejen doplnila, ale možná mnohem účinněji dosáhla vyžadovaných cílů. Vojenská větev ETAm byla naopak toho názoru, že by organizace veškeré své úsilí a zdroje měla investovat čistě do ozbrojeného boje a tomuto úkonu podřídit své politické křídlo. ETApm, která tehdy byla mocnější součástí organizace, se nakonec roku 1981 v kontextu volební politiky kompletně vzdala použití násilí. Naopak ETAm je tou částí, která stála za 93 procenty z celkového počtu zabití.

Nejvýznamnějším činem organizace ETA v rámci frankistické diktatury ve Španělsku je atentát na někdejšího španělského premiéra a Francova nástupce admirála Luise Carrera Blanca. Ten se během Francovy vlády stal v roce 1966 admirálem, načež se v roce 1973 stal předsedou španělské vlády a byl zamýšlen jako možný nástupce Francisca Franca. Již po šesti měsících působení ve funkci byl však Blanco zvolen jako cíl baskické organizace a úspěšně zavražděn při pumovém atentátu.

mohlo by vás zajímat

První bojovník proti nacismu aneb Jak židovský student medicíny zastřelil švýcarského nacistického vůdce Wilhelma Gustloffa

Atentát na Luise Carrera Blanca

Nejen že se jednalo o jasnou zprávu směrem od ETA k režimu, admirál Blanco navíc za svého života proti organizaci tvrdě vystupoval. Atentát je dodnes považován za největší útok proti frankistickému režimu od konce španělské občanské války v roce 1939. Atentát byl detailně promyšlen a příprava zabrala mnoho času. ETA si pronajala sklepní byt na Calle Claudio Colleo 104 v Madridu, což byla trasa, kudy se Blanco pravidelně dopravoval na mši v kostele San Francisco de Borja.

Během pěti dlouhých měsíců speciální jednotka Txikia spadající pod organizaci ETA vykopala tunel pod ulicí – pronajímateli sdělila, že se jedná o studentské sochaře, čímž maskovali svůj skutečný záměr. Do tunelu bylo posléze umístěno 80 kilogramů vysoce explozivní výbušniny Goma-2, jež se využívá pro průmyslové účely a kterou ETA ukradla z vládního skladiště.

Dne 20. prosince v 9:36, když po trase projížděl Blancův automobil Dodge Dart, odpálila pomocí příkazového drátu tříčlenná jednotka ETA přestrojená za elektrikáře výbušniny pod silnicí. Výbuch vymrštil Blancův vůz do výšky dvaceti metrů. Premiér Blanco útok sice přežil, ovšem již v 10:15 zemřel na následky zranění v nemocnici, kam byl převezen. Blancův řidič a bodyguard zemřeli krátce poté. Falešní „elektrikáři“ začali křičet na kolemjdoucí, že došlo k výbuchu plynu a pak v nastalé panice z místa utekli. ETA se k odpovědnosti přihlásila 22. ledna 1974.

Nutno podotknout, že smrt Blanca měla na španělský politický systém četné a významné důsledky. Nejen že byl zabit v té době jeden z nejvyšších představitelů Francova režimu, samotný režim však v nejbližších letech definitivně padl a Španělsko se v postupném přechodu stalo demokratickým státem. Vzhledem k tomu, že motivací organizace ETA byla ale zejména autonomie a separace Baskicka, pokračovala organizace ve své aktivitě až do roku 2018, kdy oznámila své definitivní rozpuštění a požádala veřejnost o odpuštění zla, kterého se ve své historii dopustila.

Zdroje:

Wikipedia, SÀNCHEZ-CUENCA, Ignacio: The Dynamics Of Nationalist Terrorism: ETA and the IRA.