Archeolog Antonio Bosio část života prožil v podzemí. Fascinovaly ho katakomby pod Římem – G.cz
Vyhledávání

Archeolog Antonio Bosio část života prožil v podzemí. Fascinovaly ho katakomby pod Římem

+ DALŠÍ 3 FOTKY + DALŠÍ 4 FOTKY

Katakomby, podzemní prostory, které se ve starověku využívaly jako tajné chrámy nebo pohřební prostory mají nádech tajemna a prozkoumat je, lákalo lidstvo od nepaměti. Velké katakomby se nachází například v Paříži nebo v Římě. Ty začal zevrubně zkoumat archeolog Antonio Bosio. S výzkumem začal 10. prosince 1593.

Jana Mrákotová
Jana Mrákotová 10.12.2020, 12:01

Tajemná pohřebiště

Katakomby měly a mají stále nádech tajemna a jsou samozřejmě úzce spojené s náboženstvím. Nejslavnější jsou pak ty křesťanské. V tomto případě nahradil tento způsob pohřbů do té doby běžnější kremaci. Ta se křesťanům příčila kvůli víře ve vzkříšení těla. Kromě křesťanů ale takto pohřbívali své mrtvé i Féničané, Etruskové a Židé.

Budovaly se mimo město nejen kvůli náboženským důvodům, ale také z důvodů hygienických. Vysekávaly se do skály, měly často i několik pater a šly do hloubky až třiceti metrů. Katakomby najdeme třeba v Paříži a v Římě, pochlubit se jimi může i Česko. U nás se nachází například v Praze na Vyšehradě, v Terezíně nebo v Klatovech.

Vzhůru do podzemí

My vám ale dnes přiblížíme ty římské, se kterými svůj život spojil v šestnáctém století archeolog Antonio Bosio. Tento rodák z Malty původně studoval literaturu, filozofii a právo, a to díky svému strýci, který byl zástupce Svatého stolce u Maltézských rytířů. Právo ho ale nakonec neuchvátilo a on se přestěhoval do Říma, kde se dal právě na dráhu archeologa.

Římské katakomby mají dlouhou historii a ví se o více než 60 komplexech. V období mezi 2. a 5. stoletím sloužily jako pohřebiště a také jako místo ke křesťanským bohoslužbám. Přitom k jejich slávě přispěla v zásadě náhoda, a to díky objevu podzemního hřbitova na Via Salaria v roce 1578. Větší zájem tehdy objevili tři zahraniční badatelé, a to Alfonso Chacon, antikvář Philips van Winghe z Leuven a Jean L'Heureux alias Macarius. Kdo ale začal podzemí Říma systematicky prozkoumávat byl právě Bosio. On je také považovaný za předchůdce vědy o křesťanské archeologie a byl inspirací pro Giovanniho Battistu de Rossi.

Antonio Bosio si již jako mladý vědec uvědomoval, že důležité informace pro lokalizaci podzemních pohřebišť lze najít v rané křesťanské literatuře, jako byly acta mučedníků, ale také informace o městském účetnictví. Díky nim se například zjednodušila lokalizace katakomb. Své poznatky si pečlivě zaznamenával a z jeho poznámek vznikly dva svazky, kdy každý čítá asi tisíc stránek. Dnes jsou uloženy v Římě, v knihovně Vallicelliana.

Římským katakombám zasvětil opravdu celý svůj život. Nejprve shromáždil údaje, která se týkala umístění katakomb na jedné velké ulici, která vedla z Říma. Vše pečlivě zkoumal, a to včetně povrchu. Doufal, že při svém bádání najde přístupy, které ho dovedou do podzemních galerií a hřbitovů. Ptal se místních a i to mu v jeho práci pomáhalo. Do podzemí se nakonec díky sesbíraným poznatkům dostal. S nadsázkou řečeno v katakombách prožil další léta. Galerií bylo mnoho a mnoho a kilometrů chodeb také.

Archeolog Bosio svou práci pečlivě zaznamenával. Na veřejnost se dostala až tři roky po jeho smrti (zemřel v Římě v roce 1629), konkrétně v roce 1632 v díle Roma Sotterranea. Svazek vydali Maltézští rytíři a celé to zaštítil kardinál Francesco Barberini. Práce byla posléze přeložena i do latiny. Věnuje se historii katakomb, jejich účelu, zakladatelům a také tomu, kdo je v nich pohřbený, ať již mučedníci nebo slavní křesťané. Sice bylo posléze zjištěno, že některé Bosiovi závěry byly chybné, ale to nic nemění na tom, že je jeho metoda bádání zůstala uznávanou součástí archeologie.

Tišší svědci minulosti

Bohužel, jak vstupovalo ve známost, co vše katakomby skrývají, začali se objevovat i další, koho jejich útroby zajímaly. No, ale důvody jejich zájmu nebyly zdaleka tak ušlechtilé jako ty archeologa Bosia. Katakomby byly prostě vykrádány a velká část toho, co se dalo zpeněžit, bylo prodané. A samozřejmě, že část unikátního komplexu, kterou nadšený badatel popsal ve své práci, byla zničena nebo poničena pozdější výstavbou.

Z rozsáhlého komplexu je veřejnosti dnes přístupná pouze jejich část. Konkrétně se jedná o tyto katakomby: Katakomby San Sebastiano, Katakomby San Callisto, Katakomby Domitilla, Katakomby Priscilla a Katakomby Sant’Agnese. K těm největším patří Katakomby svaté Domitilly. Právě tam byly odkryty vzácné fresky ilustrující počátky křesťanství. Jsou dlouhé přes dvanáct kilometrů a vysoké pět metrů. Leží celkem ve čtyřech vrstvách nad sebou a obsahují na 26 250 hrobů. Mnohé z fresek, které pomocí laserových a skenovacích technologií současní archeologové a restaurátoři v posledním desetiletí odkryli, znázorňují biblická zpodobení Ježíše Krista a jeho apoštolů, Noemovu archu či Daniela se lvy. Ukazují také život v samotném starověkém Římě.

No, tak jsme vám možná přinesli tip kam vyrazit, až to tedy bude zase možné.

Podobné články

Doporučujeme

Další články