Do oblak

Autor Malého prince, tak jste ho nejspíš poznali. A pravděpodobně tu klasickou verzi s jeho vlastními ilustracemi. Antoine ale byl v dětství takovým malým princem sám, příbuzní mu přezdívali Král Sluníčko pro jeho zářivé vlásky a modré oči v hravé přesmyčce na přezdívku Ludvíka XIV.

Od dětství psal básničky a zbožňoval letadla. Dívat se, jak vzlétají a zase přistávají ho fascinovalo celé dětství a nepustilo ho to ani během studií. Postupně vystřídal se svým bratrem řadu škol, maturoval ve Švýcarsku, studoval architekturu a jako univerzitní študák už si udělal pravidelnou zábavu z kavárenských hádek o literaturu.

Ve Štrasburku vstoupil na vojnu a na vlastní naléhání ho převeleli k letectvu, kde se vyučil mechanikem a potom… se z něj konečně stal pilot. Létání začátkem dvacátých let nebyla žádná sranda, takže se zranil jenom asi rok poté, co s tím začal. Jeho snoubenka mu tenkrát řekla, že si nepřeje, aby létal dál, protože nepřežije, kdyby se jí zabil.

Takže se rozešli.

mohlo by vás zajímat

Když je tma a padají bomby, přichází Rozparovač! Kdo byl londýnský Blackout Killer?

Mezi hvězdami

Antoine de Saint-Exupéry miloval létání snad víc než cokoli na světě. Možná to byla volnost oblohy, která umožňovala jeho mysli rozběhnout se do nečekaných směrů a psát tak specificky, jak psal on. A samotná náplň povídek a románů se přímo zrcadlí v jeho životě. Přestože je Malý princ jeho nejslavnějším dílem, spousta expertů by vám řekla, že zdaleka není jeho nejlepším.

Létání a správa leteckého spojení mezi Francií a Afrikou vyústila v Poštu na jih. Pátrání po kamarádovi, který zmizel při přeletu And, se změnila v Noční let. A celou jeho kapitolu civilního létání uzavírá Země lidí.

Exupéry byl mimochodem excelentní pilot, ale neustále testoval limity. Své i strojů, takže se zřítil a přežil víckrát, než by kdo považoval vůbec za možné. Kromě zranění, o kterém jsme už psali, je tady havárie na trase New York – Ohnivá země. To šel k zemi na území Guatemaly, a pak ten letecký závod, na kterém se zřítil i s parťákem doprostřed libyjské pouště.

Jako zázrakem vyvázli zdraví, ale se špatnou mapou se nedalo v písečných dunách zorientovat a jako správní Francouzi s sebou místo vody měli jenom kafe a bílé víno. Tekutin zhruba na den. Třetí den údajně byli tak dehydrovaní, že se přestali potit. A čtvrtý den je na prahu smrti našel místní beduín, který je přivedl zpátky k vědomí místními hydratačními metodami. Tenhle zážitek se otiskl do celé řady jeho prací, včetně Malého prince.

No a pak je tady jeho poslední let vůbec, že.

GALERIE Antoine de Saint-Exupéry

+ DALŠÍCH 5 FOTEK + DALŠÍCH 6 FOTEK

Mayday

Jako správný Francouz létal Saint-Exupéry i za války. Tentokrát jako průzkumník. Poté, co Němci blitzkriegli francouzské hranice a země se v podstatě vzdala, utekl do Ameriky, kde jako správná celebrita žil v rozsáhlém bytě nad Central Parkem. Protože válka je peklo.

Dělal všechno proto, aby zapojil Spojené státy do války. Chodil na přednášky, psal články do novin… Ale když nemohl létat, tak aspoň psal. Z tvůrčího hlediska patří jeho pobyt v Americe k jednomu z nejúspěšnějších, vypadá to, že Antoine byl ten typ člověka, který se ve stresu rád upne na práci.

Mimochodem, když byl na pár týdnů v Kanadě, kontaktovala ho zástupkyně prestižního vydavatelství a zeptala se, jestli by si třeba nechtěl napsat nějakou milou pohádku? Zbývalo totiž pár měsíců do vydání Marry Poppins a všechna vydavatelství chtěla mít vlastní velkou slavnou pohádku.

A tak Saint-Exupéry pokrčil rameny a jen tak hala bala s vlastními ilustracemi nahodil Malého prince, který ho učinil nesmrtelným. Metaforicky vzato.

Čistě technicky vzato se franouzský spisovatel a filozof vrátil s Američany zpět do Evropy a dělal průzkumného pilota pro Spojence. Jeho láska k domovině, nenávist k rasismu a nacismu a vášeň pro letectví ho kompletně pohltily. Standardně překračoval čas, který měl ve vzduchu povolen, i počet misí, které mu byly přiděleny. Když byl nucen odejít z jednotky, použil svůj vliv na americké vedení, dostal další letadlo a další sérii misí.

Jak asi víte, jeho letoun se ztratil nad Středozemním mořem v roce 1944 a byl objeven nedaleko Marseille až o padesát šest let později. Mnozí lidé se hlásili k jeho sestřelu, ale nikdo nebyl nikdy potvrzen. Jestli pád letadla způsobila porucha stroje, zdravotní problémy pilota nebo nepřátelská akce… to už dneska nikdo nezjistí.

Jisté ale je, že do situace, kde se něco z toho mohlo stát, vehnala Saint-Exupéryho vášeň. A on vášním rád podléhal, protože byl francouzštější než kníratá bageta v baretu.