Zmínky o nejrůznějších formách antikoncepce se objevují v hromadě vážně prastarých historických dokumentů. A během těch staletí s ní měl vždycky někdo problém. Z nejrůznějších důvodů.
Jeden den v roce napříč historií
Za pár dní, přesně 26. září, bude Světový den antikoncepce. Podporován bambilionem světových vládních i nevládních organizací má propagovat vizi světa „kde je každé těhotenství chtěné“. Což zní skvěle. U této příležitosti jsme si řekli, že se antikoncepci podíváme na zoubek. A na kořeny zoubku.
Způsob, jakým zabránit nechtěnému početí, se totiž hledal vždycky. Už ze starověku máme kusé záznamy o tom, že se používaly nejrůznější prostředky k tomu, aby se závodníkům zabránilo doplavat do cíle, jestli mi rozumíte.
Konkrétní návod pochází například ze dvou papyrů datovaných do poloviny druhého tisíciletí před naším letopočtem. Podle těchto dokumentů se vkládaly do vaginy lístky akácie, med a cupanina. Čistě jako bariéra pro spermie. Staroegyptské kresby dokonce znázorňují první primitivní verze kondomu.
Což znamená, že už se tehdy vědělo, že takhle vznikají děti, ale určité náznaky třeba v řeckých bájích nám potvrzují, že naši předkové neměli úplně jasno, jak to funguje do detailů. Tak se třeba můžeme setkat s příběhem ženy, která měla během noci sex se dvěma muži, takže narozený syn měl biologicky dva otce. Kdepak řecké báje. Jinak ale Řekové na antikoncepci věřili taky, na ucpání vagíny používali ve velkém typ hladýše. Dokonce tak ve velkém, že zatlačili bylinu na seznam ohrožených druhů.
Ve středověku se pak církev na jakékoli formy antikoncepce dívala jako na nemorální… a vlastně to částečně dělá dodnes. Takže se praktikovala hlavně přerušovaná soulož. Ostatně už kniha Genesis popisuje „vyjmutí údu“, když Onan nechce, aby zbouchnul švagrovou.
V Evropě se kondomy začaly objevovat někdy začátkem sedmnáctého století. Většinou byly z jehněčích střívek, ve svých pamětech se o nich zmiňuje i Casanova, takže v osmnáctém století už se musely používat. Všeobecně dostupné se ale staly až ve století dvacátém. V té době taky začala vznikat nitroděložní tělíska, která vedla zvlášť v první polovině minulého století k velkému pobouření veřejnosti a v Americe dokonce k zatýkání.
Klidni hormon!
Dnes je antikoncepce diskutovaná spíš z hlediska zdravotního než morálního. Kvůli hormonální antikoncepci. Oproti jednostranné glorifikaci hormonální antikoncepce, kterou jsme zažívali v devadesátkách a začátkem tisíciletí, se teď většina veřejnosti kloní ke skeptičtějšímu pohledu na hormonální antikoncepci.
Pilulky s sebou samozřejmě nesou nějaké riziko, mezi ty nejznámější patří zvýšená srážlivost krve, která v krajním případě může způsobit trombózu, ale obecně platí, že pokud vám hormonální antikoncepci předepíše lékař, měli byste být v klidu. Problém je, že jakmile se chcete něco o hormonální antikoncepci dozvědět sami, většinou na netu začnete pendlovat mezi lobby organizací, jako je Hnutí pro život a lobby farmaceutických koncernů, které si vás posílají jako pingpongový míček.
Odborníci se nicméně shodují, že pilulky jsou velice bezpečný typ antikoncepce. Podle největší a nejdelší studie, která mapovala skoro padesát tisíc žen po čtyřicet čtyři let, dokonce v pozdějším věku snižuje riziko onemocnění rakovinou… ale v tom extrémně vzácném případě, kdy dojde ke komplikacím, mohou být následky zlé. Proto je důležité pravidelně chodit k dobrému doktorovi.
Podobné články
Martin Miko
Kateřina HorákováDoporučujeme
Jan Fiedler
