Jaký byl skutečný příběh generála Vlasova, kterého jeho vlastní lidé označili za zrádce? Stal se nacistou dobrovolně, nebo ho k tomu vedl vyšší cíl? A kolik měl vlastně žen?
Zrádce? hrdina?
Andrej Andrejevič Vlasov se narodil 14. září 1901 v Lomakinu. Byl sovětským generálem, který se během druhé světové války v zajetí přidal k Ruské osvobozenecké armádě. Do jejího vedení ho jmenoval říšský vůdce SS Heinrich Himmler. Tato jednotka, která nebyla úplně dobrovolná, byla vytvořena Himmlerem jako součást propagandy a bojovala proti Sovětskému svazu.
Vlasov se poprvé oženil v roce 1926 s Annou Michaljovnou Voroninovou. Ačkoli kvůli jejím gynekologickým problémům nemohli mít děti, jejich manželství bylo deset let bezproblémové. Poté se Andrej zamiloval do kadeřnice Uljany Osadčajové, kterou potkal v Leningradu. O tři roky později se jim narodila dcera Raisa. Jeho nadřízení mu tento prohřešek odpustili a potrestali ho jen přeložením.
V roce 1941, když byla Anna evakuována z fronty, se Vlasov seznámil s doktorkou Agness Pavlovnou Podmazenko. Tento vztah byl také krátký, protože kvůli těhotenství musela odjet z fronty. Narodil se jim syn Andrej Andrejevič Podmazenko. Vlasov však nevydržel dlouho sám a našel si kuchařku Marii Voronovou. Jeho zálety mu stále procházely, protože měl plnou důvěru Stalina, který ho považoval za svého oblíbeného generála.
Stát se oblíbencem Stalina bylo nejednoznačné požehnání. Na jedné straně vám to poskytovalo určité výsady a ochranu, ale na druhé straně vás to vystavovalo velkým rizikům. Stalin totiž své favority často nasazoval do těch nejnebezpečnějších misí. Andrej Vlasov byl jmenován zástupcem velitele Volchovské fronty, která měla klíčový úkol - zabránit německému obklíčení Leningradu. Tato operace však selhala a většina sovětských vojáků padla do německého zajetí, což Vlasovovi kariérně příliš nepomohlo.
Vlasovovi a jeho partnerce Marii se sice podařilo uprchnout, ale Němci o jejich útěku věděli a zahájili rozsáhlé pátrání. Po několika dnech byli úspěšní. Vlasov se skrýval v jedné vesnici, ale místní obyvatelé, vedení starostou, ho zradili a vydali Němcům výměnou za krávu, tabák, kávu a potvrzení o zásluhách.
V zajetí se Vlasov rozhodl spolupracovat s nacisty. Neudělal to proto, že by souhlasil s jejich ideologií, ale věřil, že porážka Stalina by mohla osvobodit Rusko od bolševismu. V roce 1945 ho Heinrich Himmler jmenoval velitelem Ruské osvobozenecké armády. Tato jednotka se nejvíce proslavila tím, že část jejích členů podpořila Pražské povstání, čímž se snažili získat podporu českého obyvatelstva a zlepšit svou reputaci.
Po skončení války byl Vlasov zajat Američany. Ti mu nabídli možnost útěku, ale Vlasov tuto nabídku odmítl, což se ukázalo být osudovou chybou. Američané ho vydali zpět do Sovětského svazu, kde byl považován za zrádce. V roce 1946 byl Vlasov souzen za velezradu a rychle odsouzen k trestu smrti. Jeho příběh je složitým a tragickým příkladem toho, jak válka může vést k nečekaným a nevyhnutelným rozhodnutím, která mají hluboké důsledky.
Zdroje informací:
https://en.wikipedia.org/wiki/Andrey_Vlasov
https://www.britannica.com/biography/Andrey-Andreyevich-Vlasov
https://www.rferl.org/a/the-vlasov-army-nazi-sympathizers-or-ww-ii-freedom-fighters-/30313961.html
Podobné články
Jan Fiedler
Doporučujeme
