Andrej Hlinka se narodil do chudé rodiny dělníků a rolníků 27. září 1864 v obci Černová. Byl z velmi početné rodiny, měl ještě dalších 8 sourozenců. Již jako mladík vyniká svým nadáním. Podporuje jej kněz Ján Holdoš, který jej nejspíš inspiroval, aby se vydal taktéž na kněžskou cestu. Díky svému ochránci navštěvoval piaristické gymnázium v Ružomberku. Teologii studoval na Spišské kapitule (které se přezdívalo Slovenský Vatikán), již zde se projevovaly jeho patriotistické tendence – veřejně zde kritizoval omezené používání slovenštiny na kněžském semináři. Roku 1889 byl konečně vysvěcen na kněze. Poté působil na několika místech jako kaplan a farář. Své putování skončil v Ružomberku, kde se stává místním farářem.

Národní buditel

Hlinka se již od mladých let zajímal o politiku, vstoupil do maďarské Lidové strany – Slovensko bylo v té době součástí Rakouska-Uherska, většina úřadů byla obsazena Maďary, taktéž volby byly většinou národnostně zmanipulovány ve prospěch Maďarů. Hlinka ze strany brzy vystoupil – pochopil, že hlavní roli zde hraje národnost. V roce 1906 se dostává před soud – na shromáždění hovořil o slovenském národě a jeho nutnosti probudit se. Dle zákona se dopustil vlastizrady – nejen kvůli svému buřičství, ale také kvůli svým slovům o slovenském národě, který tehdejší ústava neznala – na území Slovenska byla oficiální maďarská národnost. Dostal se na dva roky do vězení v Segedině. Byl také dočasně suspendován, což způsobilo masakr v jeho rodné vsi. Postavili zde kostel a chtěli, aby je vysvětil právě Hlinka. Přijel však maďarský kněz. To vyvolalo potyčku, kterou přijeli řešit maďarští četníci, kteří 15 venkovanů postříleli. Tato událost Hlinkou otřásla, měl ve vězení o čem přemýšlet. Ve vězení krom toho debatoval s radikálním komunistou Belou Kúnem.

Hlinka byl paradoxně jeden z podporovatelů vzniku československého národa. Brzy však obrátil a založil si svou vlastní stranu – Hlinkovu lidovou stranu.

Čeští utlačovatelé

Po vzniku první republiky se znovu staví do opozice – nově vzniklý stát považuje za utlačovatelský nejen vůči Slovákům, ale i dalším národnostním menšinám. Kritizuje a zcela odmítá koncept československého národa. Roku 1919 jede delegace pěti kněží do Francie na versailleskou konferenci. Zde žádají autonomii pro Slovensko memorandem, kde popisují, jak slovenský národ trpí pod nadvládou Čechů, objevují se v něm i slova jako tyrani. Kritizují v ní, že stát nechce povolit samosprávu Slováků. Dle tohoto memoranda jsou Češi stejní utlačovatelé jako Maďaři. Tato akce mu vynesla krátké věznění na Mírově, ale v očích jeho obdivovatelů z něj udělala hrdinu a mučedníka.

Andrej Hlinka je často omlouvaný s tím, že jeho odkaz byl později po jeho smrti zneužit. Není tomu tak. Roku 1938 osobně jedná o spojenectví s K. H. Frankem ze Sudetoněmecké strany. Ta jim na znamení přátelství daruje 5 milionů korun. V tom samém roce umírá v Ružomberoku. Jeho ideologie, která se skládala z nacionalismu, militantního katolicismu a antikomunismu spojeného s antisemitismem bude žít dál. V dnešní době ji takřka v nezměněné podobě vzkřísilo hnutí Mariána Kotleby.

ZDROJE:

https://sk.wikipedia.org/wiki/Andrej_Hlinka

https://cs.wikipedia.org/wiki/Hlinkova_slovensk%C3%A1_%C4%BEudov%C3%A1_strana

https://cs.wikipedia.org/wiki/Slovensk%C3%A1_republika_(1939%E2%80%931945)

https://en.wikipedia.org/wiki/Clerical_fascism