Soudruh Čikatilo

Každá totalistická mašinérie založená na nějaké ideologii, bude vždycky plná trhlin. Většinou je to jedna z příčin jejich pádu. Nacistické Německo si mohlo vést ve válce mnohem lépe, kdyby ho nevedli vyšinutí magoři a neprotěžovali jiné vyšinuté magory. Pro Sovětský svaz to platilo za války taky… a i dlouho po ní. Ale tahle personální politika založená věrnosti straně a ideologickému profilování má i mnohem přízemnější důsledky než jen velké geopolitické kolapsy. Hrozivější důsledky.

Tak třeba. V roce 1979 byl nedaleko ruského Rostova zatčen jistý Andrej Čikatilo. Podezření z brutální vraždy, pár nepřímých důkazů. Jenomže Čikatilo měl naprosto bezchybný kádrový posudek. V mládí ukázkový komunistický mládežník, výborné výsledky ve škole, vysokoškolský titul, uvědomělý člen strany. Policie pak ke své úlevě sbalila dalšího podezřelého, pětadvacetiletého Alexandra Kravčenka. Dříve trestaný za sexuálně motivované útoky, nepřítel lidu… Poldové Kravčenka mlátili tak dlouho, dokud se nepřiznal, a jeho ženě vyhrožovali tak dlouho, dokud mu nezapřela alibi. Kravčenko byl odsouzen k smrti, poprava byla vykonána o pár let později.

A Andrej Čikatilo byl volný. Takže mohl jít a během následujících dvanácti let zabít dalších padesát pět žen a dětí.

mohlo by vás zajímat

Šachovnicový vrah Alex Pičuškin své oběti proléval vodkou. Chtěl trumfnout Čikatila

Rostovský rozparovač

S Čikatilem bylo pravděpodobně něco v nepořádku už od narození, ale jeho dětství a mládí taky úplně nepomohlo. Otec ho surově řezal za noční poluce, matka byla odtažitá, ve škole byl šikanován, taková ta klasika sériových vrahů. Jenomže se bavíme o člověku, který se narodil v roce 1936 na Ukrajině, takže taky prodělal s rodinou německou okupaci a dva hladomory. Jeho bratr se údajně měl během toho poválečného běsnění stát obětí kanibalismu, jenž bohužel nebyl v sovětské Ukrajině tak vzácný, jak bychom si rádi mysleli.

Problémy s intimitou si přenesl do dospělosti, první erekci a ejakulaci údajně zažil při rvačce s kamarádem. Od té doby to šlo jenom dolů. Většinu sedmdesátých let strávil jako učitel, ale i v tvrdé totalitě vyplavaly na povrch storky o tom, jak sexuálně zneužíval své žáky, takže z něj strana udělala úředníka v továrně. A záznam byl vymazán, však byl Andrej spolehlivým straníkem.

V roce 1978 spáchal svou první vraždu, obětí byla devítiletá Jelena. Uškrtil ji, třikrát ji bodl nožem do břicha a u toho se poprvé v životě udělal. A protože za vraždu odsoudili k smrti soudruha Kravčenka, měl k dalším svým „sexuálním“ eskapádám cestu volnou. Druhou obětí byla sedmnáctiletá studentka Larisa. Čikatilo ji zatáhl do lesa, zacpal jí ústa hlínou, surově ji mlátil a nakonec uškrtil. Přestože měl u sebe nůž, zohavil její tělo klackem a zuby jako nějaké šílené zvíře. Tady poprvé ukousl ženě bradavku, z toho se potom stal jeho… trademark. Následovala erekce a ejakulace.

Červen ‘82, třináctiletá Ljuba. Zatažená do lesa, svlečená, pořezaná, posekaná a nakonec probodaná nožem, který si Čikatilo držel u slabin a imitoval kopulační pohyby. Červenec '82, čtrnáctiletá Ljuba. Srpen ’82, devítiletý Oleg a šestnáctiletá Olga. Září ’82, osmnáctiletá Irina a patnáctiletý Sergej. Prosinec ‘82, desetiletá Olga. V roce 1983 zabil dalších sedm lidí a o rok později čtrnáct. Pokaždé stejný modus operandi, dítě nebo tulačka buď pod záminkou nebo násilně odvedena do ústrání a tam surově zavražděna a zohavena. Postupně si Čikatilo navykl odnášet si části své oběti s sebou k následné konzumaci. Většinou genitálie, mužské nebo ženské, prsy, kusy končetin, oční víčka.

Protože často jezdil za prací po širokém okolí, objevovaly se mrtvoly zdánlivě náhodně po Rusku, Ukrajině i Uzbekistánu. A pro policii byl rostovský rozparovač jako duch. Extrémně nebezpečný duch.

mohlo by vás zajímat

Unesl a snědl desítky dětí, stal se předlohou Hannibala Lectera a vyděsil celý svět! Upír z Brooklynu Albert Fish

Jménem Sovětského svazu vás zatýkám

V roce 1984 už na případu dělala speciální jednotka, pod kterou spadaly téměř dvě stovky vyšetřovatelů. Ale opět vstoupila do hry ideologie – sérioví vrazi totiž byli podle sovětské doktríny nemocí prohnilého Západu, takže se hledal gang pachatelů. Policisté měli rozkaz zaměřovat se na homosexuály. A přestože šéf vyšetřování, moskevský detektiv Michail Festisov, požadoval možnost spojit se s FBI, která už pár let vyvíjela postupy na lov sériových vrahů, bylo mu to stranou zamítnuto. Nejenom to, ale veřejnost se o vraždách nesměla dozvědět, takže policie nemohla varovat lidi ani je požádat o spolupráci. A Čikatilo mohl vesele vraždit dál.

V listopadu 1990 si náhodně umístěný strážník nedaleko autobusového nádraží všiml podezřelého muže, který právě vylezl z lesa a pro jistotu ho legitimoval. Čikatilo mu s ledovým klidem předložil doklady a pak odešel… s uřezanými prsy dvaadvacetileté Světlany v igelitce. Když bylo její tělo nalezeno, spojil si strážník dvě a dvě a všechno nahlásil. Detektiv Festisov měl jenom nepřímé důkazy, takže na Čikatila nechal pověsit 24/7 sledovačku. Ta měla zasáhnout pouze v případě, že se podezřelý něčeho skutečně dopustí, ale... na policisty bylo příliš sledovat, jak se sériový vrah vybavuje s každým osamělým dítětem, takže ho proste zhaftli bez důkazů.

Na Festisovovi tedy bylo, aby z podezřelého dostal přiznání, jinak by ho musel nechat prostě jít. Podle legendy se spojil s psychologem, který podle amerického stylu vystavěl Čikatilův profil. Profil měl být tak věrný, že policisté donutili vraha k pláči a přiznání během několika hodin. Druhá verze příběhu je trochu sovětštější, ta říkala, že mu policisté prostě namluvili, že když se přizná, bude kvalifikován jako duševně chorý a unikne nejvyššímu trestu.

mohlo by vás zajímat

Incestní kanibalská rodina žila ve sklepě a lovila lidi, dostala ji až malá armáda

Ať už to bylo tak či tak, nejvyššímu trestu neunikl. Do soudní síně byly puštěni jenom příbuzní obětí, ale i tak jich bylo tolik, že místnost praskala ve švech. Kvůli reálné hrozbě, že obviněnému rodinní příslušníci ublíží, byl dán do klece. Tam se obnažoval a křičel nesmysly, pravděpodobně proto, aby byl zbaven příčetnosti. Nic nepomohlo. Byl odsouzen k smrti. Začátkem devadesátek Boris Jelcin odmítl jeho žádost o milost a na Valentýna 1994 byl nejhrůznější sériový vrah své éry popraven střelou za ucho.

Na veřejnost se dostala jeho posední slova: „Bacha, ať mi nevystřelíte mozek z hlavy. Japonci ho budou chtít koupit.“ O pár sekund později byl rozsudek vykonán, a to byl konec rostovského rozparovače. S padesáti šesti hrozivě zavražděnými ženami a děttmi se to… nezdá dost.