Když do VZP v roce 2012 Zdeněk Kabátek nastoupil, tak akorát postupně končila ekonomická krize. Nyní, když je na dohled konec jeho mandátu, je Česko na prahu krize další. Člověka skoro až napadne, že je to zvláštní shoda náhod. Pojišťovna je ale nyní v jiné situaci než byla před oněmi 8 lety. Jak moc jí koronavirová pandemie zasáhla? A ustálo by zdravotnictví i další případnou vlnu nákazy? Co je větší adrenalin - šéfovat VZP nebo řídit motorku? I to nás zajímalo.

Platby vám jdou dál

Už jste se toho dotkl sám – koronakrize. Jak jste pociťovali dění a stav, ve kterém se celá republika, stejně jako zbytek světa, ocitla. Jaké jsou důsledky a následky. A co je třeba udělat, aby zdravotnictví zůstalo i nadále stabilní?

Řekněme, že nás se to dotklo méně než systému zdravotnictví, nemocnic, lékařů, vlastně všech zdravotníků. Přece jen jsme finanční instituce. Posuzujeme dvě strany jedné mince, a to příjmovou a výdajovou. Dospěli jsme k názoru, že systém je třeba ve vzniklé situaci zastabilizovat. To znamená, že 13. března jsme se ocitli v nouzovém stavu, 14. března byla vydaná celá řada opatření, která měla jediný cíl a společného jmenovatele a tím bylo, že jsme chtěli, aby všichni naši partneři – ambulanti, praktici, nemocnice – věděli, že jim nehrozí ekonomický kolaps. Zůstaly zachovány úhrady. Řekli jsme že jedeme dál, jako by se nic nestalo, a to i přes to, že víme, že se propadla produkce. Popisuji to velmi zjednodušeně. Tam kde jsou výkonové úhrady, jako je tomu například u zubařů, tak tam platíme dál zálohově. Kolegové z úseku zdravotní péče připravili celkem 31 organizačních opatření, ve kterých se pro každý jednotlivý segment říkalo „platby vám jdou, vše ostatní budeme řešit posléze.“ Na té příjmové straně jsme víceméně kopírovali opatření vlády. Samozřejmě do toho spadlo vše kolem odpuštění penále za pozdní platby pojistného, odpuštění plateb OSVČ atd…. Veškeré dopady mimořádné situace jsme připraveni saturovat z rezervních prostředků VZP. Významnou pomocí na straně příjmů bylo již zmiňované rozhodnutí premiéra o navýšení plateb za státní pojištěnce, což představuje 12, 7 miliard pro nás a na letošní rok. To výrazně podpořilo příjmovou stranu pojišťovny, takže se svým způsobem vyrovnal výpadek příjmů, když k tomu připočteme naše rezervy.

mohlo by vás zajímat

Po bitvě je každý generál. často se musím potýkat s tím, jak by to každý dělal jinak a efektivněji, říká šéf VZP Zdeněk Kabátek

Když pak krize začala ustupovat, tak se samozřejmě všichni přestali bát a začali řešit, co bude s vyplacenými zálohami.To už v současné době řeší kompenzační zákon, kompenzační vyhláška a i tady si myslím, že jsme na dobré cestě, a že když to stručně shrnu a nebudu zabíhat do detailů, tak by výsledek měl být takový, že si řekneme, že to byl mimořádný rok i situace, takže snese i mimořádné řešení. A zájem pojišťoven, ministerstva, vlády, poskytovatelů je zachovat stabilitu. Principiálně jde o to zajistit, že ekonomika poskytovatelů nepadne, že se se situací všichni vypořádají a budeme mít prostor přemýšlet o datu 1.1.2021.

Stejně se ale stále spekuluje o druhé, třetí vlně nákazy novým typem koronaviru. Unese VZP případně další restrikce, i když je to teď trochu věštění z křišťálové koule?

Já jsem pragmatik, tak tohle nepřipouštím. My jsme si udělali model, který pracoval s tím, že od 1. 7. nastane stav, kdy vše poběží standardně, i když bude nějakým způsobem rozkolísaná ekonomika. Řekli jsme si, že nás to bude stát 18 miliard z rezerv, které jsme připraveni použít a pokud se nestane nic jiného, tak na konci roku budeme stabilní. Do dalšího roku máme základnu, která nám umožní rozumný minimalistický růst. Samozřejmě vnímám informace jako ekonomika zkolabuje, ne, naopak ekonomika se nastartuje, přijde další vlna nebo víc vln... Já ale v ten moment říkám, že připravuji v tu chvíli scénář, který si myslím, že je realistický. Pokud tedy nějaká druhá vlna přijdejsme připraveni.Já jsem ale optimista. Pokud by něco dalšího ještě přišlo, tak systém to unese.

Vztahy jsou korektní

Jaké jsou aktuálně vaše vztahy s premiérem Babišem? Nebylo a není tajemstvím, že pan premiér chtěl na vašem postu vidět někoho jiného.

Korektní – pan premiér měl na začátku jisté výhrady k mé práci nebo k mému působení. Já jsem ale celou dobu velmi konzistentně říkal, že chci pana premiéra přesvědčit výsledky. Ze strany pana premiéra nebyly jiné, než korektní vztahy, a to je potřeba zdůraznit. Doufám, že se mi povedlo předsedu vlády alespoň částečně přesvědčit, že VZP funguje, a že bez ohledu na to, jak to vypadalo na začátku roku 2013, tak je nyní stabilní. A to je podle mne to, co mi přísluší hodnotit.

Jak hodnotíte personální situaci ve zdravotnictví obecně?

Má osobní zkušenost je, že máme v České republice špičkové odborníky, lékaře, sestry a další zdravotnický personál. Na druhou stranu samozřejmě vnímám povzdechy České lékařské komory. Vím, že situace není optimální, ale to je spíš na ty, kdo se zabývají vzděláváním. Já osobně si myslím, že bude určitě dobře, když tady budou noví, mladí praktičtí lékaři, pediatři, stomatologové. Opírám se o to, že znám věkovou strukturu našich partnerů. Ale chraň pán Bůh, že bych měl něco proti starším a zkušeným lékařům, naopak. Ale určitě by stálo za to, aby lékařů přicházelo do praxe víc. To je spíše témapro ministerstvo zdravotnictví.

Domníváte se, že je ve zdravotnictví dostatek peněz? Některé organizace jako je ČLK nebo odbory dlouhodobě poukazují na to, že je podfinancované.

To je těžké říct. Já si myslím, že nyní jako pojišťovna odvádíme dobrou práci, a že se snažíme, aby poskytovatelé od té primární až po tu superpecializovanou péči byli hrazeni na úrovni, která odpovídá evropskému standardu. Samozřejmě diskuze o tom, kolik procent HDP má do systému jít je spíše na politicích. Já si troufnu říct, že vee stávající situaci a kontextu střední Evropy jsme schopní ufinancovat velmi kvalitní zdravotní péči. Samozřejmě chápu, že pořád zaostávámeza zeměmi tzv. západní evropy. Určitě jsou pochopitelné argumenty lékařů, že jsou tím nejzásadnějším segmentem a já jim vlastně rozumím. Když jde někomu o zdraví, tak je pro ně lékař vždy ten, koho potřebují nejvíc. Je to složitá otázka a já se nechci dostat na půdu politickou a říkat jestli 10 nebo 7% HDP je optimální. Myslím si, že jsme v posledních 5 letech financovali zdravotnictví způsobem adekvátním ekonomické situaci. V době ekonomické konjuktury prostor pro posilování byl, otázkou je, co se stane v letech příštích.

Myslíte si, že máte nyní lepší vztahy s jednotlivými profesními uskupeními v rámci zdravotnictví? Jsou vztahy nyní korektnější, více se vzájemně chápající?

Upřímně řečeno, já když jsem v roce 2012 nastoupil, tak jsme byli v situaci, kdy proti nám stála barikáda nemocnic, ambulatních specialistů, prostě všech. Jednou z priorit, kterou jsem razil, a kterou jsem také říkal mému týmu, že si myslím, že naším klíčovým partnerem je pacient – klient, ale tím dalším, jakýmsi třetím vrcholem trojúhelníku, jsou poskytovatelé. Bez těch jsme tady my, logicky, zbyteční. Oni jsou naši klíčoví partneři, kteří poskytují péči našim klientům. Já jsem se od samého začátku snažil, abychom vytvářeli pozitivní atmosféru, abychom komunikovali s lékaři, s nemocnicemi, prostě s každým ve zdravotnictví. Jsem toho názoru, že jsme to zvládli. Nový náměstek pro zdravotní péči pan Šmehlík umí velmi dobře spolupracovat s odbornými společnostmi. Ale samozřejmě je to vždy o možnostech dané pojišťovny. Chceme jít naproti novému, modernímu způsobu léčby, léčebným přípravkům, materiálům. Teď se to daří. A jsem za to rád. Nyní si myslím, že máme vztahy s našimi partnery velmi dobré a doufám, že to tak i zůstane. Chceme, aby péče byla poskytována na té nejvyšší úrovni a vstřícně vůči našim klientům.

Dříve navíc nebyla VZP vůči partnerům předvídatelná, a to se také změnilo. Né vždy bylo to o čem mluvím jednoduše realizovatelné. Realizovali jsme kroky, kdy i já jsem váhal, jestli jsou správné. Vzali jsme si již zmiňovanou předsunutou platbu, ale také půjčku ve výši 1, 7 miliardu, kterou jsme museli vrátit a tak jsem přemýšpel, co se asi stane na konci roku, jestli to dokážeme a vnímal jsem i svou osobní odpovědnost. Bylo potom velmi povzbuzující, když jsme mohli nahlas říct, že je půjčka splacena. Po pravdě, nikdo tomu nevěřil. Všichni si mysleli, že se to překlopí do nevratné pomoci a nám se to povedlo po roce a půl.

mohlo by vás zajímat

Šéf České lékařské komory Kubek: Ministr Vojtěch je žák, co se snaží, ale problému nerozumí. Ve škole by byl na čtyřku

Motorkářských plánů jsem se musel vzdát

Poslední část našeho povídání se vůbec netýká pojišťovny. Stále ještě jezdíte na motorce?

Jasně, že ano.

Jak dlouho jezdíte?

Jezdím od 15, od pionýra Jawa 21.

Kam jste se dostal teď? Myslím tím typ motorek.

Jezdím s kamarády cestovní enduro. Opravdu spíš tak cestujeme, jsme přece jen již starší muži (úsměv). Když je volno tak cestujeme po Evropě, ale jen tam. Jsme dost konzervativní.

Kde jste byl nejdál?

Asi v Portugalsku, ale nejzajímavější byla Albánie. Je to takové nepoznané Švýcarsko Balkánu. Destinace, jako například Afrika nebo asijské země mě již nelákají. Je to daleko a navíc časově náročné. To je o třech měsících dovolené, a to v této pozici opravdu nejde, takže třeba až v důchodu. Evropa je realizovatelná během 10 dnů. Letos ale žádné zahraničí nejspíš ne, i když byl plánovaný Gibraltar, ale ten opravdu neproběhne, protože kvůli koronakrizi jsme se všichni těchto svých plánů museli vzdát. Nechci prostě zvyšovat riziko, že bych mohl někoho nakazit. Destinace pro motorkáře zaslíbené jako Itálie, Španělsko jsou trošičku složitější a není důvod zbytečně riskovat, takže všichni budeme letos doma.

Úplně poslední otázka, pane řediteli: Co je větší adrenalin – řídit motorku nebo VZP?

Odpovím vám trochu jinak a s nadsázkou. Řídit VZP je jako řídit enduro v lijáku na šotolině. Ale v případu toho endura hrozí maximálně tak zlomená noha.

Děkujeme za rozhovor, pane řediteli.