fb pixel ANALÝZA: Lukašenkovy cestovky pro migranty „típl“ nenápadný komisař EU – G.cz
Vyhledávání

ANALÝZA: Lukašenkovy cestovky pro migranty „típl“ nenápadný komisař EU

Zdroj: Autor: RIA Novosti archive, image #1047080 / Egor Eryomov / CC-BY-SA 3.0, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=19448518

Mysleli si, že cesta po souši do Evropy bude jednodušší. Spletli se. Stali se nástrojem hybridního útoku na Polsko, který zosnoval režim Alexandra Lukašenka. EU byla v této situaci nebývale jednotná. Nyní se nelegální migranti postupně vrací zpět do svých vlastí.

Iva Fialová 6.1.2022, 11:53

Scény z polsko-běloruských hranic na podzim oblétly svět – na jedné straně migranti přežívající v nehostinných podmínkách Bělověžského pralesa a snažící se překonat plot s ostnatým drátem, který je dělí od EU, na druhé straně polští vojáci, chránící svoji vlast před tímto hybridním útokem Lukašenkova režimu. Jak se vlastně lidé z Blízkého východu do Běloruska dostali? Co nakonec pomohlo patovou situaci vyřešit? Analytici z projektu České zájmy v EU zrekonstruovali cestu migrantů a zmapovali, jak se k tomu postavila Evropa.

Výnosný byznys běloruských cestovek

Jisté podle Českých zájmů v EU je, že v celém procesu přesunu migrantů k polským hranicím byla zapletena minimálně jedna přímo státem vlastněná cestovní kancelář, a řada dalších běloruských turistických agentur. Tyto firmy vydělávaly na celé krizi přímo nestydaté peníze. Lidé na útěku před násilím nebo chudobou dali často všechny své úspory na cestu do Běloruska, která je podle jejich výpovědí stála mezi 1 250 a 4 000 dolary (zhruba 28 000 až 89 000 korun). Vydělávalo se i na vízech a dalších dokumentech. Za 2 000 dolarů (přibližně 44 000 korun) prý bylo možné přiletět z Blízkého východu úplně bez dokladů a nechat si je udělat až na letišti v Minsku.

Podobná podvodná praxe byla doložena i v případě vydávání víz – ta byla migrantům vystavována za účelem turismu, konkrétně loveckých zájezdů. Všem přitom bylo jasné, že za turistikou tito lidé, především z Iráku, Sýrie nebo Afghánistánu, zdaleka nemíří. Ačkoli se mnohdy tyto aktivity děly přímo na letišti, dokonce v zónách, kam má mít přístup pouze personál, běloruské úřady dělaly, že nic nevidí. Řada odborníků se domnívá, že celý systém musel byl organizovaný z nejvyšších pater běloruské politiky.

Dramatický nárůst nelegálních přechodů hranic do Evropy

Že šlo o cílený a dobře organizovaný útok, naznačují i oficiální čísla. Například běloruská letecká společnost Belavia oproti začátku roku do července zdvojnásobila počet letů do Minsku z Turecka, oblíbené tranzitní země migrantů. A dramatické nárůsty hlásily i další státy EU, které sousedí s Běloruskem. Počet nelegálních překročení hranic do Litvy v roce 2021 byl více než padesátkrát vyšší než v roce 2020. Vedle Polska také Lotyšsko zaznamenalo obrovský nárůst nelegálních přechodů. Odhaduje se, že do Běloruska mohly takto postupně přiletět desetitisíce lidí, tisíce z nich pak byly dovezeny na polsko-běloruské hranice, včetně rodin s dětmi. Cesta po souši jim prý připadala bezpečnější než vydat se do Evropy po moři. Na hranicích se ovšem setkali jen s nehostinným pralesem plným bažin, mrazem a ostnatým drátem. Podle několika výpovědí migranty pravděpodobně běloruští pohraničníci dokonce vytlačovali směrem k hranicím, a prý jim k tomu minimálně ve dvou doložených případech poskytli kleště na přestřihnutí ostnatého drátu. Na druhé straně se však Poláci snažili nelegálním přechodům do Evropy zabránit. Situace byla na podzim velmi dramatická a obrázky zoufalých lidí, kteří naletěli „Lukašenkovým cestovkám“ obletěly svět. Krize si již vyžádala řadu mrtvých.

Video: Polský premiér situaci popsal ve velmi emotivním videu:

EU pomohla Polsku „ze zálohy“

Oslovení experti se podle projektu České zájmy v EU shodují, že Lukašenko podcenil nebývalou jednotu evropských zemí v této krizi – což u témat migrace není příliš časté. Zde však lídři Evropy četli situaci jasně. Také česká vláda koneckonců schválila vyslání našich vojáků na pomoc do Polska.

Co se týče samotné Evropské unie, ta měla jednat rychleji, nicméně jakmile se do situace její představitelé vložili, karta se začala obracet. Nejviditelnější výsledky přinesla listopadová mise komisaře Margaritise Schinase po Blízkém východě, kdy se mu podařilo ve spolupráci s národními diplomaciemi zatlačit na třetí země (především země původu migrantů a země tranzitní) a vysvětlit jim, aby zastavily nebo omezily lety s migranty a znemožnily lidem, kteří se mohou následně stát nástrojem hybridního útoku na Polsko a pobaltské země, na paluby letadel vůbec nastoupit. Výsledkem jeho cesty bylo, že dopravci z Iráku, Turecka, Libanonu a Uzbekistánu zastavili prodej jednosměrných letenek do Minsku pro občany zemí jako jsou Irák, Sýrie, Jemen, Libye, Libanon a Afghánistán. „V dané situaci mají řešit problémy členské státy v součinnosti s Evropskou komisí. V případě běloruské hraniční krize byla tato spolupráce překvapivě účinná,“ vysvětluje Vít Novotný, seniorní analytik a expert na migraci z Wilfried Martens Centre for European Studies. „Komisi lze vytknout jediné, a to dosti pomalou reakci v jednání se společnostmi. Jakmile se však do jednání vložil místopředseda Komise Margaritis Schinas, prodeje letenek se téměř zastavily,“ doplňuje. Svou roli sehrály i zpřísněné sankce ze strany EU – v režimu sankcí je v současnosti celkem 183 osob a 26 subjektů, včetně Lukašenka a jeho rodiny.

Z Twitteru: „Volám k lidu Iráku. Nekupujte běloruské lži. Neprodávají vstupenky do Evropy, prodávají vstupenky do pěkného studeného lesa,“ uvedl komisař Schinas během jednání v Bagdádu.

Tweety Metnara: Ministr obrany oznamuje schválení vyslání českých vojáků na pomoc Polsku.

Čeští vojáci naštěstí potřeba nebyli – situaci se mezitím, i díky společnému úsilí EU a národních diplomacií, podařilo stabilizovat.

Návraty migrantů už se rozjely, Frontex čelí kritice

Po listopadové akci se zastavováním letů se rozjely také návraty migrantů z polského i z běloruského území. Po jednání s EU už Irák z Běloruska odvezl tisíce svých občanů, v Polsku návraty pomáhá organizovat evropská pohraniční agentura Frontex. „Poláci původně Frontex vůbec zapojovat nechtěli – a ani jej nakonec na hranicích nezapojili. Nicméně pomoci s návraty využili samozřejmě rádi. Tak je to v Polsku poměrně typické. Země se tváří, že EU nepotřebuje, bez pomoci by to ale nemusela zvládnout,“ říká Vít Dostál, expert na Polsko a ředitel Asociace pro mezinárodní otázky.

Agentura však za své praktiky v poslední době čelí kritice – prý deportuje migranty do zemí, kde mohou být vystaveni nelidskému zacházení. Podle bezpečnostního experta Tomáše Chlebečka je to však jen špička ledovce – agentura má problémy i jinde. „Ještě problematičtější bylo prokázané ilegální vytlačování člunů s uprchlíky z řeckých výsostných vod do tureckých,“ uvedl. Problém podle něj však nespočívá ani tak ve fungování Frontexu, ale v spíše v dosavadním nepříliš jednotném postupu členských zemí EU vůči vnějším hrozbám. Vít Novotný naopak výtky vůči Frontexu v souvislosti s návraty nepovažuje za oprávněné. „Za všech okolností to jsou orgány členských států, kdo jednotlivcům vydává příkazy k opuštění země. Frontex poskytuje organizační a logistickou pomoc, o návratech ale sám nerozhoduje. I tak jsou repatriace do zemí, které by pro daného občana byly nebezpečné, velmi vzácné,” říká.

Připraveno ve spolupráci s projektem České zájmy v EU.

Podobné články

Doporučujeme

Další články