Haasova emigrace kvůli židovskému původu

Kdysi oblíbený herec prvorepublikových filmů Hugo Haas, jehož si diváci mohli pamatovat například jako doktora Galéna z Bílé nemoci nebo fotbalistu Načeradce z Mužů v offsidu, zažíval v Československu před válkou zlaté časy. Po příchodu nacistů se bohužel všechno změnilo. Posledním českým filmem, který Haas natočil, byla komedie Andula vyhrála z roku 1938. Protižidovské nálady ve společnosti znamenaly pro Haase obrovské problémy. On sám musel tehdy cítit, že se blíží doba temna, obzvlášť když Československo přišlo o Sudety a v novinách na něj čím dál častěji vyskakovaly antisemitické články, v nichž byly pošpiňováni Židé.

Začátkem roku 1939 se k Haasovi dostal po představení v Národním divadle dopis od pošťáka, ve kterém stálo, že vzhledem k tomu, že přiznal svůj židovský původ, bude okamžitě propuštěn ze zaměstnání. Překvapením bylo, že Haasovi nezařídili vyhazov Němci, ale „vlastenečtí“ Češi. Nejhorší na celé situaci bylo, že se ho nikdo z jeho kolegů nezastal. Poté následovala další rána pod pás. Když si přišel do banky vyzvednout své úspory, zjistil, že má zablokovaný účet.

mohlo by vás zajímat

Hugo Haas: Legendární milovník kokainu, který to dotáhnul až do Hollywoodu

Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava pobýval Haas ještě v Praze, ale věci, na které byl zvyklý, se náhle změnily. Když jednoho večera dorazil do svého oblíbeného baru, přistoupil k němu německý důstojník, namířil na něj revolver a zařval: „ŽIDI VEN!“ Poté začal střílet. Naštěstí se ale netrefil, protože byl opilý. O dva týdny později se rozhodl emigrovat. V té době se Haasovým narodil syn Ivan. Toho nakonec museli nechat u známých, protože se báli, že by cestu nepřežil. Vrátili se pro něj až za neuvěřitelných 7 let. Hugův otec a bratr dopadli mnohem hůř. Dostali se totiž do koncentračního tábora, kde později i zemřeli.

Haas se nakonec dostal přes Francii postupně do Ameriky, kde musel začít znovu od nuly. A to především kvůli jazykové bariéře a neznalosti prostředí. Kromě českých krajanů neměl v USA vůbec žádné známé, ale i tak se mu postupně podařilo se prosadit. Netrvalo to ani tři roky a už hrál divadlo v anglickém jazyce, a dokonce vyučoval na herecké škole Actor`s laboratory, kterou studoval například i legendární Marlon Brando. Haasovi se podařilo vystupovat až na slavné Broadwayi, což očividně udělalo dojem také na filmové producenty. O rok později totiž debutoval ve válečném dramatu Dny slávy, kde si zahrál po boku Gregoryho Pecka nebo Tamary Toumanové. Haas si ve filmu zahrál roli kováře Fedora.

I když se Haas i nadále potýkal s jazykovou bariérou, tak ji v rámci svých filmových rolí obrátil ve svůj prospěch. Většinou totiž ve filmech hrál role cizinců z východní Evropy, což mu nevadilo, protože měl vyšší plány a ambice. Po skončení 2. světové války se rozhodl v USA zůstat a budovat kariéru v Hollywoodu. Postupně se mu během následujících 20 let v USA podařilo prosadit i v pozici scenáristy, režiséra a producenta. Podle časopisu Variety disponoval neobvyklým talentem a celkem se mu podařilo vytvořit 13 vlastních filmů. Některé z nich dokázal dokonce natočit v té době za nezvykle nízké náklady. Ke svým tvůrčím účelům využíval i ateliéry, v nichž natáčel své slavné filmy samotný Charlie Chaplin.

V roce 1951 se Haasovi podařilo natočit americkou filmovou adaptaci Hlídače č. 47, kterou pojmenoval Pickup. Snímek režíroval a sám si v něm zahrál hlavní roli.

Říká se, že o roli v jeho filmech se tehdy ucházela i samotná Marilyn Monroe, kterou v té době nikdo neznal. Haas ji prý z konkurzu vyhodil a řekl jí, že z ní bohužel nikdy hvězda filmového plátna nebude.

mohlo by vás zajímat

Prvorepublikové Československo: Výlet do zlatých časů kokainu za 12 korun z lékárny

V USA zůstal Hugo Haas do roku 1961. Po Československu se mu však neustále stýskalo, a tak se vrátil zpátky do Evropy. Nakonec se usadil ve Vídni, jelikož chtěl být nablízku svému rodnému Brnu.