Plesnivý chleba, nahnilé ovoce nebo zelenina – častý obrázek u většiny domácností. Nakupuje se zkrátka více, než jsme schopni spotřebovat. Nahrává tomu doba blahobytu, která nás nenutí šetřit ani se nijak omezovat. Jedna část naší planety si dovolí neuváženě plýtvat, druhá část trpí hlady a podvýživou. Téma plýtvání potravinami se stává globální problémem a je třeba proti němu bojovat.
Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství odhaduje, že přibližně třetina všech vyprodukovaných potravin na světě se nespotřebuje a vyhodí. Z ekologického hlediska způsobuje tento potravinový odpad přibližně 8 % všech emisí skleníkových plynů. Pokud by bylo celkové množství vyplýtvaných potravin bráno jako samostatná země, byla by třetím největším producentem skleníkových plynů po Číně a USA. Ve skutečnosti potravinový odpad produkuje více než čtyřnásobek ročních emisí skleníkových plynů připadající na letecký průmysl.
Zdrcující fakta
Tyto zdrcující fakta jsou hybnou silou řady změn, které mají plýtvání omezit či úplně zastavit. Příkladem ostatním může být společnost Tesco, která již od roku 2016 začala v Česku transparentně měřit svůj potravinový odpad. Od té doby se jí podařilo snížit množství potravinového odpadu o 66 % a za uplynulý rok darovat 6 314 tun potravin lidem v nouzi prostřednictvím pokračujícího partnerství s potravinovými bankami nebo jako krmivo pro zvěř. Konkrétně potravinovým bankám darovalo 1 188 tun, což představuje přes 2,7 milionů porcí jídla. Sama firma si je dobře vědoma, že díky měření dokáže plýtvání omezit. „Co lze měřit, to lze řešit, a proto bych chtěl vyzvat další potravinářské řetězce, aby se k nám připojily, a začaly měřit a zveřejňovat své údaje o plýtvání potravinami,“ říká Patrik Dojčinovič, výkonný ředitel Tesco pro ČR.
Plýtvání potravinami
Největší část vyplýtvaných potravin připadá na domácnosti a je to až třetina z celkového množství. Dlouho jsme ale postrádali přesné údaje, kolik toho vlastně Češi vyhodí. Nyní chybějící data přináší aktuální průzkum vědců z Mendelovy univerzity v Brně, ze kterého vyplývá, že průměrný Brňan vyhodí za rok do popelnice 37,4 kilogramu potravin.
„Nejvíce se plýtvá v létě a na podzim, největší podíl na tom má zkažené ovoce a zelenina. Také se potvrdil náš předpoklad, že nejvíce jídla najdeme v popelnicích ze sídliště. Důvodem není to, že by lidé ze sídliště jídlem víc plýtvali, prostě jen nemají jiný způsob, jak se odpadu z potravin zbavit, například dát jej na kompost nebo zkrmit domácími zvířaty," uvedla vedoucí výzkumného týmu Lea Kubíčková.
Sídliště versus zástavba
Zatímco na sídlištích podle výzkumu lidé ročně vyhodí 53,6 kilogramu jídla na osobu, ve vilové zástavě s možností kompostování je to 32,7 kilogramu na osobu a rok a ve venkovské zástavbě, kde lze zbytky dát i domácím zvířatům, 29,1 kilogramu na osobu a rok.
Nejčastěji vyhazovanými položkami je ovoce a zelenina a pečivo. Jedním z důvodů, proč tomu tak je, je nižší cena těchto druhů jídla a také jeho špatné skladování. Řada lidí například netuší, že rajčata nepatří do lednice.
Podobné články
Martin MikoDoporučujeme
Jan Fiedler
