Letos došlo zvýšení několika spotřebních daní, které měly za cíl nejen zvýšit příjmy státního rozpočtu, ale také ovlivnit spotřebitelské chování, zejména u výrobků s negativními dopady na zdraví a životní prostředí.

1. Spotřební daň na tabákové výrobky

Asi nejcitelněji pocítili nárůst daní uživatelé nikotinu. U cigaret, doutníků, řezaného tabáku a zahřívaných tabákových produktů se daň zvýšila o přibližně 10 %. Nově pak spotřební daní byly zatíženy alternativy, jako jsou nikotinové sáčky a elektronické cigarety, a to s cílem snížení dostupnosti těchto výrobků, zejména mezi mladistvými.

Ministerstvo zdravotnictví přitom zvažovalo zavedení ještě přísnější regulace příchutí u elektronických cigaret a dalších nikotinových alternativ. Původní návrh počítal s plošným zákazem všech příchutí kromě tabákové, což vyvolalo značnou kritiku ze strany odborníků i veřejnosti. Odborníci argumentovali, že takový zákaz by mohl vést k návratu dospělých uživatelů k tradičním cigaretám, které jsou prokazatelně škodlivější. „Lidé by se mohli vrátit ke klasickým cigaretám nebo sáhnout po nelegálních náplních, což by znamenalo mnohem větší zdravotní riziko,“ varuje Matěj Hollan z Asociace poskytovatelů adiktologických služeb.

V reakci na tuto kritiku ministr zdravotnictví Vlastimil Válek oznámil úpravu původního návrhu. Nově se plánuje zákaz pouze některých příchutí, zejména těch, které evokují cukrovinky a jsou atraktivní pro mladistvé, jako například čokoládové sušenky nebo cukrová vata. Klasické příchutě typu vanilka nebo borůvka by měly zůstat povoleny.

I přes vyšší daňové zatížení tak zatím zůstávají alternativy tradičních cigaret výrazně levnější. Podle Štěpána Michlíčka, generálního ředitele British American Tobacco, může průměrný kuřák, například přechodem na zahřívaný tabák, ušetřit až 10 tisíc korun ročně.

2. Spotřební daň na alkohol

U tvrdého alkoholu daň vzrostla o přibližně 5 %, což se promítlo do zdražení lihovin o několik korun na láhev. Zdanění piva zůstalo beze změny. Víno je osvobozeno od spotřební daně i nadále, což je v evropském kontextu poměrně specifické. Víno podléhá standardní sazbě daně z přidané hodnoty (DPH), která je v České republice 21 %. Tento přístup vychází z dlouhodobé tradice a politického rozhodnutí podporovat místní vinařství, které je významnou součástí kulturního a ekonomického dědictví některých regionů, zejména jižní Moravy. I v roce 2025 však můžeme očekávat vášnivou debatu na toto téma, které je pravidelně zmiňováno v diskusích o reformě daňového systému.

3. Spotřební daň na pohonné hmoty

Po dočasném snížení spotřební daně na naftu v předchozích letech byla v roce 2024 opět zvýšena na původní úroveň. Cílem bylo stabilizovat rozpočet a částečně kompenzovat ztráty vzniklé předchozím snížením. Nárůst činil u nafty 1,50 Kč na litr, což se přímým způsobem přeneslo na konečné ceny u čerpacích stanic. Spotřební daň na benzín zůstala na stávající úrovni, bez navýšení, což udrželo jeho cenu stabilnější ve srovnání s naftou.

Podle dostupných informací zůstává téma spotřební daně na pohonné hmoty v roce 2025 stále aktuální. Vláda zvažuje další úpravy, přičemž prioritou bude sladit fiskální cíle s potřebou zajistit dostupnost pohonných hmot pro občany a podniky. Ekologická agenda bude hrát klíčovou roli, a proto se očekává podpora alternativních paliv a ekologických technologií.

4. Nové environmentální daně

Byly zavedeny mírné úpravy daní na fosilní paliva a energetické produkty, s důrazem na podporu přechodu k zelenější ekonomice. Diskutovalo se také o zdanění některých jednorázových plastů, ale implementace byla zatím odložena na pozdější období.