Telefonáty, v nichž vás neznámá osoba osloví s komerčními nabídkami, jsou otravné jako čtvrtodenní zimnice. Někdo se vám neomaleně cpe do soukromí, ruší vás při práci a okrádá vás o čas. Obtěžuje vás něčím, o co jste nežádali. Můžete slušně a s díky odmítnout, ale když to uděláte, budou to teležebráci brzy zkoušet znovu a znovu. Jejich výdělek totiž přímo závisí na tom, kolik toho lidem po telefonu vnutí. Zapomeňte proto na slušné vychování a použijte asertivní a drsný protiútok. Telefonistka (většinou totiž volají ženy) samozřejmě za nic nemůže – je to prostě její práce. Je ale třeba znechutit ji a otrávit tak, aby vám už nikdy nevolala. Proč byste měli být razantní a nejlépe i sprostí jako dlaždiči? Podle českých zákonů je smlouva „směroplatná“ i v případě, že ji uzavřete „per huba“ po telefonu. Telemarketingoví šmejdi vás tak mohou velmi snadno zmanipulovat k neuváženému kroku, kterého budete později litovat. Na nějakou zdánlivě nevinnou otázku odpovíte „souhlasím“ a jste lapeni v síti. Začne vám pravidelně chodit nevyžádané zboží a vy zjistíte, že smlouvu po telefonu nelze vypovědět. A tak budete platit, soudit se, ztrácet čas… Nejlepší řešení je proto s teležebráky a teležertačkami vyběhnout svinským krokem. Tady je pár tipů, jak na to:    

1.

Takhle to vypadá v  teležebrárně (foto www.businessmarketingexpert.org)   „Ne, čas bych neměl.“  A zavěsíte. Toto řešení je rychlé a slušné, ale neefektivní, protože to teležebračka za čas zkusí zase.    

2.

Žebrák s lyrou kolem roku 1900 (foto Wikipedia)   „Kde jste vzala moje číslo? Že vám ho náhodně vygeneroval počítač? Tak si ten počítač strčte do prdele, a nezapomeňte si tam narvat i monitor!“ Řešení, které používám já. Je dost razantní na to, aby to šokovaná teležebračka už nikdy nezkoušela.    

3.

Žebráci z knihy „Trachtenbuch“ od Christopha Weiditze (Germanisches Nationalmuseum Norimberk)   „A kde že jste vzala moje číslo? Že ho máte uloženo v nějaké databázi? A kdo vám ho do té databáze poskytnul?“ Následně podejte na teležebravou firmu trestní oznámení Policii ČR plus podnět Úřadu pro ochranu osobních údajů.    

4.

Odmítání žebráka s jednou nohou. Karikatura Edmé Jeana Pigala (1798-1872).   „Kde jste vzala moje číslo? Od mého mobilního operátora? A že jste dokonce jeho partner?!“ Načež zavěsíte, zavoláte svému operátorovi a uděláte tam pořádný rámus. Okamžitě ať přestanou komukoli poskytovat vaše číslo, nebo odstupujete od smlouvy a odcházíte ke konkurenci. Trvejte na tom, že jste jim žádný souhlas k poskytování vašeho čísla nedali a že si nepřejete, aby vás jejich „partneři“ otravovali nevyžádanými telefonáty. Požadujte sepsání dodatku ke smlouvě se zákazem předávání vašich osobních dat.    

5.

Žebračky na obrazu Ivana Jermeniova (1760 – 1792)   „To je skvělé, že mi voláte! Zrovna přemýšlím, s kým bych se podělil, co se mi včera stalo. Představte si, jdu vám takhle po ulici a najednou...“ Načež teležebračku zahltíte sáhodlouhými banálními plky o tom, koho jste potkali, co vám řekl, kam jste pak šli dál…  Smyslem je mluvit a mluvit a nepustit ji ke slovu. Přestane ji to bavit a zavěsí.    

6.

Žebrák v bangladéšské Dháce (foto Wikipedia)   „Co mi chcete nabízet? Vysavač? Zaprvé nemám koberec, zadruhé nemám byt, zatřetí nemám nohy a začtvrté i kdybych něco z toho měl, vysavač bych si už dávno pořídil v poctivém kamenném obchodu a ne od nějaké stupidní krávy, co se ve škole učila tak blbě, že se teď nezmůže na pořádnou práci, musí sedět někde v call centru a otravovat cizí lidi!“    

7.

Polyká, nebo vyplivuje? (foto Global4) „Proč ne, ale nejdřív bych se chtěl na něco zeptat já vás. Polykáte, nebo vyplivujete? A děláte i análek? Na kolik by to přišlo?“    

8.

Ruští žebráci na obraze Viktora Vasnetsova.   „Ale ano, měl bych čas. Povídejte!“ Načež položíte telefon na stůl a necháte slečnu vykecávat, aniž byste ji poslouchali. Po pár minutách zjistí, že mluví do prázdna. Bude naštvaná, že s vámi ztratila drahocenný čas – přesně ten čas, o který vás chtěla okrást.    

9.

Karel Šlechta (takhle nějak si ho aspoň představujeme, jen navíc se sluchátkem u ucha)   „Z jaké firmy že to voláte? A jak se jmenujete?“ 

Načež si vygooglíte sídlo firmy, majitele (v  Obchodním rejstříku) a ideálně i jejich telefony (bývají na webovkách teležebráků). Začnete je obtěžovat stejně, jako jeho zaměstnanci obtěžovali vás. Před dvěma lety jsem takhle v jednom časopisu zveřejnil mobil na pána s funkcí „chief operating officer“ teležebrácké firmy Quality Brands Karla Šlechtu a vyzval jsem čtenáře, aby ho otravovali stejně, jako otravují telemarketingoví žebráci mě. Vyzkoušejte, jestli ještě funguje jeho číslo 724 333 881.

  Ony nám vůbec všechny ty mobily a internety ničí život samy o sobě, jak se dočtete TADY.