Mezi tou bezbřehou všeobjímající sváteční náladou plnou dobra, lásky a klidu je jedna udřená osoba, která neví, kde jí hlava stojí. Tou nebohou osobou, která se nezastaví, je Ježíšek.

7 týdnů do Vánoc

Sundali mě z kříže. Asi se blíží Vánoce. To už je rok? Hrůza. To zase bude řehole.

6 týdnů do Vánoc

Člověk nemá chvilku klidu. Stigmata bolí jak prase, doktor mi nařídil klid na lůžku, ale pořád mi domů leze pošťák s poštou a nosí mi dopisy od dětí. To ty děti nemají rodiče nebo co? Hamižná mládež - chce jenom dárky. Na to jim jsem dobrej. A kde mám jako na ty dárky vzít peníze? Vždyť jsem nezaměstnaný. Celý rok akorát visím na kříži. Provize z Bible dostává můj fotr a já třu bídu s nouzí. Ani na pořádný hadry nemám. Už přes dva tisíce let chodím pořád v tý samý bederní roušce, na nohou mám prošlapaný kristusky a trnová koruna už je taky dost demodé.

5 týdnů do Vánoc

„Ahoj Ježíšku, letos jsem byl velmi hodný. K Vánocům bych si přál turbo robota na dálkové ovládání a samozřejmě drona.“

No a co jako? Z těch dopisů mi tak akorát praskne pumpa. Jak jako drona? Co to je? Já jsem jako dítě k Vánocům dostal tak akorát nějakou hezkou chorobu nebo hlad a jaký jsem měl dětství. Ti dnešní fakani jsou rozmazlení, až hanba.

Dneska se taky stavil fotr. Samozřejmě, že se ani jednou nezeptal, jak se mám, co dělá Máří Magdaléna a podobně. Jenom sestoupil z nebe a hned mě začal peskovat. Prý jsem ještě nepřečetl všechny dopisy od dětí a nemám vánoční úsměv. Tak jsem se na něho vánočně usmál a oznámil mu, že letos žádný dárky nosit nebudu. Letos na to kašlu. Jsem udřenej jak kůň a Máří Magdaléna chce jet přes svátky do Thajska.

Fotr mi pohrozil, že mě vydědí. On tím hrozí celkem často. Vzhledem k tomu, že nikdy neumře, je mi to celkem jedno. Nakonec jsem se ale nechal ukecat, zase.

4 týdny do Vánoc

www.huffingtonpost.com_.jpg

Tři králové nesmí nikdy chybět (Foto: www.huffingtonpost.com)

Tak je tu Advent. Paráda. Z toho jsem fakt urvanej. Objíždím všechny náměstí a dělám ze sebe debílka, kterej si vleze do pochybného betléma, lehne si do necek a dělá, že je mimino. Vedle mě postaví figuru mojí mámy, nevlastního fotra, rozmístí kolem nějaký zvířata a hlavně nesmí chybět ti trotlové, tři králové. Líbí se mi, jak jsou hezky rasově vyvážení, aby to bylo korektní. Dva běloši a negr. Hezké to je. Sice to ve skutečnosti byli tři arabáši, ale to se dneska nenosí.

3 týdny do Vánoc

Takže můj pošťák si z těch nekonečných pytlů dopisů uhnal infarkt, takže teď mi to vozí rovnou náklaďáky a vyklápějí mi to na zahradu. Na moje macešky. Bezvadný. Macešky zařvou, ale to nikoho nezajímá. Hlavně, abych mohl číst ty stupidní dopisy od rozmazlených dětí. Vždyť nedělám nic jinýho, než že furt čtu a nebo ležím v betlémě a dělám, že jsem mimino. To je život tohle. Zlatý visení na kříži, zlatý.

2 týdny do Vánoc

Dopisy polevují. Teď přišla druhá fáze. Musím sehnat dárky. Nemám peníze, takže je budu muset krást. To si tak nějak nikdo neuvědomuje. Všichni chtějí dárky, ale já na ně nemám. Fotr mi žádný nedá, ten si je syslí a Máří nám vydělá tak maximálně na jídlo, elektřinu a vodu.

1 týden do Vánoc

www.mediamiser.com_.jpg

To se mu to mrká, dědkovi jednomu, když ho sponzoruje Coca-cola (Foto: www.mediamiser.com)

Tak jako každý rok, tak i letos se koná vánoční válečná porada. Sejdou se všichni, co dávají dárky, probírá se strategie, rozebírají se regiony, podávají se oschlé chlebíčky a na konci bude vyhlášení nejúspěšnějšího rozdavače dárků. Jako doprovodný program je taneční číslo Mikuláše s čertem.

Dohodli jsme strategii, že dárky se budou dávat hodným dětem a těm zlým se nebude dávat nic. Tak to je fakt objevná strategie. Každý rok stejná strategie. Hlavně, že se sem musím táhnout takovou dálku. Musel jsem jet vlakem a třikrát přestupovat. Ponižující. Ten vyžranej Amík Santa Claus si přifrčel na saních. Nesnáším ho. Taky bych machroval se saněma, kdyby mě sponzorovala Coca-Cola.

Hoteišó, který nosí dárky v Japonsku, si to na záchodech rozdal s andělem, jako každý rok, všichni se ožrali, zpívalo se, tančilo, jako nejlepší vánoční rozdavač dárků byl vyhlášen Santa a v následné tombole jsem vyhrál elektrickou dečku. Takže nakonec docela dobrá akce.

Štědrý den

Už to začalo. Obcházím jednu domácnost za druhou s dárkama. Bolí mě záda jak prase. Ty sáně by se fakt hodily. Ale to ne. Já sáně nemám. Coca-cola na mě kašle. Dotace z EU jsem nedostal. Plastová víčka na moje sáně nikdo nesbírá a když jsem to probíral s kardinálem Dukou, tak mi prozradil, že se za mě bude modlit. Kolenovrt jeden. Hlavně, že v restitucích dostali takovou dardu, ale na sáně pro Ježíška nemají.

Všichni si užívají. Spokojeně večeří, navzájem se na sebe usmívají, zpívají koledy, chodí na půlnoční mši, kde chválí mýho fotra, kterej pro ně nehnul ani prstem a já tu zatím v potu a bolestech v tý kose v bederní roušce tahám ty tunový dárky a roznáším je rozmazleným harantům. Máří Magdalena zase bude nasraná, až přitáhnu domů někdy k ránu, takže opět nebude žádný sex.

Týden po Vánocích

Tak a je to za mnou. Konečně se můžu vrátit na kříž. Konečně si odpočinu. Teď si tu budu hezky jedenáct měsíců viset, nebudu nikoho zajímat a budu zase čekat, až celé to peklo znovu propukne. Já bych ty Vánoce zrušil.

A TADY se můžete podívat na deníček Svědka Jehovova.