9 slavných spisovatelů se svými čtyřnohými inspiracemi

Pes je nejlepší přítel bezdomovce, spisovatele i královny. A tak by s ním taky mělo být nakládáno.

1. Arthur Conan Doyle

Ač by se tak v souvislosti s neméně slavným románem Pes baskervillský mohlo zdát, stvořitel fenomenálního Sherlocka Holmese rozhodně fóbií ze psů netrpěl.

Pes je odrazem rodinného života. Kdo kdy viděl hravého psa v bručounské rodině nebo smutného ve šťastné? Vrčící lidé mají vrčící psy, nebezpeční zas nebezpečné. A jejich momentální nálady jen odráží momentální nálady ostatních,“ řekl sir Doyle, který věřil ve víly i v psy.

2. George Bernard Shaw

„Když vyřadíte kouření a hazard, s úžasem zjistíte, že téměř všechna potěšení pravého Angličana mohou být, a většinou také jsou, požitkem i pro vašeho psa,“ prohlásil anglický dramatik a prozaik irského původu, mimo jiné autor slavného Pygmalionu.

3. Daphne Du Maurier

Podle její knižní předlohy natočil Alfred Hitchcock filmy Hospoda Jamajka, Mrtvá a živá a také hrůzyplnou klasiku Ptáci. Jedna z nejznámějších spisovatelek první poloviny 20. století využívala ve svých dílech často prvky gotického románu, hororu a fantasy. Údajně měla ráda i ženy a bez jakýchkoli pochybností milovala psy.

4. Stephen King

Bernardýn Cujo, který poté, co ho kousl do čumáku netopýr nakažený vzteklinou, následně zmasakroval 80 % postav ve stejnojmenném románu, určitě neměl předobraz v rozkošném a na první pohled srandovním a neškodném Frodovi, Kingově čtyřnohém kámošovi plemene Welsh Corgi. Ty miluje i královna Alžběta II. Má jich celou smečku a v průběhu jejího života jí prošla pod rukama už třicítka těchto roztomilých psích skrčků.

5. Kurt Vonnegut

„Jak bychom se měli chovat v průběhu Apokalypsy? Měli bychom k sobě navzájem být neobvykle laskaví, to nepochybně. A taky bychom měli přestat být tak vážní. Humor hodně pomáhá. A měli byste si pořídit psa, pokud ho ještě nemáte.“

To jsou slova bývalého válečného zajatce, který přežil bombardování Drážďan v podzemním krytu jatek, která sloužila jako zajatecký tábor. Později o tom, a dalších válečných zvěrstvech, napsal jednu ze svých nejznámějších knih Jatka č. 5.

6. Charles Bukowski

Láska je pes

Sýrovitý nohy
duše tvaru konvice
ruce, které nenávidí kulěčníková tága
oči jako spínátka
mám radši červené víno
nudím se v letadle
jsem ukázněný při zemětřesení
a ospalý na pohřbech
zvracím na přehlídkách
a jsem obřadný u šachů
u kundy a v tom, jakou mám péči
v kostelích cítím moč
nemohu už číst
nemohu už psát

...

Jinak měl ale syrový americký básník a spisovatel proslavený svým nekonvenčním a vulgárním stylem pro lásku (obzvlášť ve své živočišné a sžíravé podobě) i psy velkou slabost.

7. Stefan Zweig

Stefan Zweig, rakouský básník, spisovatel a překladatel, který emigroval do Brazílie, kde v roce 1942 spáchal sebevraždu poté, co se dozvěděl o ničení kulturních hodnot nacisty, měl dlouhé roky kokršpaněla. Už od začátku jejich soužití se pes každou noc pokoušel zabrat páníčkovu postel. Romanopisec ho musel silou vytlačovat. Pak ho ale jedné noci napadlo, že odpovídá-li jeden lidský rok sedmi rokům psím, je pes starší než on. S ohledem na jeho věk tedy přenechal psovi svou postel a koupil si jinou.

8. Agatha Christie

Věnování v knize Němý svědek (1937) zní: Drahému Peterovi, nejvěrnějšímu z přátel a nejdražšímu ze společníků, jednomu psovi z tisíce.

Peter byl hrubosrstý teriér, kterého si královna detektivek pořídila po turné v roce 1924. V jejích knihách se mu dostalo hned dvou věnování. Němým svědkem ve výše uvedené knize byl hrubosrstý teriér Bob - mazlíček oběti.

9. Franz Kafka

„Ono je to vůbec, když o tom tak uvažuji – a k tomu mám dost času, chuti i schopností –, s tím psím národem podivně zařízeno. Kromě nás psů žijí tu kolem všelijaká stvoření, ubohé, nepatrné, němé, jen na jisté výkřiky odkázané bytosti, mnozí z nás psů je studují, dali jim jména, snaží se jim pomáhat, vychovávat je, zušlechťovat a podobně. Mně jsou lhostejné, pokud se mne třeba nepokoušejí vyrušovat, pletu si je, neberu je na vědomí.

Jedna věc je však příliš nápadná, než aby mi mohla uniknout: jak málo totiž, ve srovnání s námi psy, k sobě drží, jak cize a němě a s jakousi nevraživostí kolem sebe chodí, jak jen ten nejsprostší zájem je navenek dovede poněkud spojit a jak dokonce i z tohoto zájmu pochází leckdy ještě zášť a rozepře. Kdežto my psi! Lze snad říci, že my všichni žijeme takřka v jedné jediné kupě, všichni, jakkoli se jinak lišíme nespočetnými a hluboko sahajícími odlišnostmi, jež vznikly v průběhu času. Všichni v jedné kupě!“

Úryvek pochází z povídky nazvané Výzkumy jednoho psa (celou si ji můžete přečíst ZDE) od Franze Kafky, světoznámého autora, kterého kupodivu adorují spíše turisté než našinci.

Pikantní na fotografii výše je fakt, že z ní byla ustřižena jistá dívka z nižších vrstev, tehdejší Kafkova milenka, jak uvádí britský prozaik James Hawes ve své knize Proč byste měli číst Kafku, než promarníte svůj život (česky vydalo nakladatelství Host).

Na další fotografie slavných spisovatelů se svými čtyřnohými mazlíky se podívejte tady:


Komentáře