8 zajímavostí o nejvzácnějším z českých korunovačních klenotů: svatováclavská koruna byla vrácena do Prahy přesně před 227 lety

Obrázek uživatele vaclav.roman
09.8.2018, 15:08

Korunovační klenoty mají nedozírnou hodnotu, těší se mimořádné úctě a využívá se jich při těch nejvýznamnějších a nejslavnostnějších příležitostech. Jsou symbolem moci a nejspíše v sobě i moc ukrývají, neboť někteří státnici v jejich blízkosti vrávorají. Nejvýznamnější součástí českých korunovačních klenotů je svatováclavská koruna, která byla do Prahy navrácena z Vídně přesně před 227 lety. Jaký je její příběh?

1. Koruna Království českého

Svatováclavská koruna je čtvrtá nejstarší v Evropě. Byla zhotovena v roce 1346 na přání Karla IV., který se jí nechal rok na to korunovat na českého krále. Její název vychází z toho, že byla zasvěcena patronovi české země, sv. Václavovi. V latinských pramenech byla označována také jako „corona regni Bohemiae“ (koruna Království českého).

2. Historická místa uložení

Během dlouhých staletí se místa uložení korunovačních klenotů často měnila. Koruna byla uložena v pražském chrámu sv. Víta, na Karlštejně, ale i třeba na Staroměstské radnici. Za vlády Marie Terezie, která držela otěže monarchie v letech 1740 - 1780, byly klenoty přestěhovány do Vídně. Císařovna českým zemím věřila pramálo a chtěla mít korunovační koruny pěkně pod kontrolou.

3. Návrat do Prahy

Po Marii Terezii usedl na trůn Josef II. Za jeho vlády zůstala svatováclavská koruna uložena ve Vídni. Změna přišla až za jeho nástupce Leopolda II., který v roce 1791 vyhověl naléhavým žádostem českých stavů o navrácení klenotů. A tak se 9. srpna 1791 vrátily korunovační klenoty do zpátky Prahy.

4. Poslední korunovaný král

Naposledy posloužila koruna ke korunovaci 7. září 1836, kdy byl v chrámu svatého Víta v Praze českým králem korunován císař Ferdinand I. Dobrotivý z habsbursko-lotrinské dynastie.

5. Co je pravdy na pověsti o svatováclavské koruně?

Říká se, že každý člověk, který není oprávněn tuto korunu nosit a nasadí si ji na hlavu, do roka zemře. Podle spekulací si ji v roce 1941 zkusil zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich. Pokud se tak skutečně stalo, při atentátu v roce 1942 neměl nejmenší šanci.

6. Koruna je ze zlata

Svatováclavská koruna je vyhotovena z 21 až 22 karátového zlata. Je osázena 96 drahokamy, kromě jiného ji zdobí jedny z největších safírů na světě. Na kráse jí přidává 20 perel. Nosit ji hlavě není jen tak, kromě výše zmíněné pověsti je úskalím i její hmotnost, která činí 2,4 kg.

7. Není to jen koruna

Korunovační klenoty tvoří kromě svatováclavské koruny ještě královské jablko a žezlo. Ale to stále není všechno. Odznaky vlády a moci českých králů jsou také kožená pouzdra na korunu, žezlo a jablko, poduška pod korunu či korunovační plášť. Svatováclavská koruna je však ze všech zmíněných insignií tou nejstarší a má největším význam.

8. Sedm klíčů

Pravidla na vystavování klenotů jsou velmi přísná. Bylo určeno, že korunovační klenoty mohou být dávány na odiv pouze při zvláštních příležitostech a pouze v areálu Pražského hradu. Dnes musí dát souhlas s jejich vystavením prezident republiky. Ale ani on sám nemůže klenoty sám vyzvednout. K tomu je totiž zapotřebí sedm klíčů, z nichž má prezident pouze jeden. Další najdeme u předsedy vlády, pražského arcibiskupa, předsedy Senátu, předsedy poslanecké sněmovny, probošta metropolitní kapituly U Svatého Víta a primátora hlavního města Prahy.

A zde si přečtěte 7 zajímavostí ze života našeho nejvýznamnějšího podnikatele Emila Škody.


Komentáře