Pod zemí se skrývají hromady surovin a věcí, které tam přirozeně a organicky patří – a měly by tam tudíž i zůstat. Nejméně těchto osm, ale třeba vás napadnou další. Napište nám je do komentářů.
1. Ropa a zemní plyn
Analogicky jako u uhlí jde o výsledek rozkladných procesů a přeměny za vysokých teplot a tlaků kdysi živ(očišn)é hmoty, vzniklé díky vlnobití fotonů z pradávného slunce. Jejich dnešní extrahování, distribuce a následné využívání jako zdroj energie či surovin pro výrobu plastů ale velmi škodí světu.
2. Lithium
Mohli bychom na něm pohádkově zbohatnout, ale za cenu devastace krajiny – a navíc, příliš mnoho peněz stejně kazí charakter, s kterým je už teď Česká republika docela na štíru.
3. Vzácné kovy
Prvky jako zlato, stříbro nebo platina, které vznikly ještě před existencí Země při srážce neutronových hvězd a posléze se zkoncentrovaly do žil, krystalů a jiných, lidmi těžitelných a zpracovatelných forem. Vedle šperkařství (což je už beztak historicky překonaná marnivost) jsou používány například i v automobilovém průmyslu, při výrobě počítačů a mobilů nebo v lékařství při terapiích závažných chorob – jenomže opět pro jejich získání se musíme zavrtat pod zem nebo ji přímo násilně odkrývat, což je zlé a vůči Matce Zemi nečestné a nesportovní. Už je načase poradit si jinak – třeba pomocí uhlíkových nanomateriálů. Uhlíku teď máme přeci až moc, tedy toho zlého ve formě dioxidu.
4. Uran
Sice by nám mohl při (o několik řádů) menším množství vyrobit stejně energie jako uhlí či ropa, ale jaderná energie je zlá a nebezpečná – představte si 11. září (ano, to je jeden z oficiálních sloganů organizace Greenpeace).
5. Kovy vzácných zemin
Prvky s exotickými názvy jako Lanthan, Cer, Europium, Yterbium nebo Praseodym jsou strategickými surovinami elektrotechnického průmyslu. Používají se téměř výhradně v hi-tech oborech (počítače, mobily, satelity, komponenty zařízení pro získávání energie z obnovitelných zdrojů. A vedle nebezpečí zmiňovaném v bodu tři je zde ještě jedno – téměř všechny doly na tyto kovy (95 %) jsou v Číně, která tak drží celý svět pěkně na uzdičce.
6. Běžné kovy i nekovy
Zejména železná ruda nebo bauxit (hliník). V nové bezuhlíkové zelené době už je přeci nebudeme potřebovat, navíc k jejich zpracování se používá uhlí.
7. Kosterní pozůstatky
Jak lidé, tak i dinosauři mají mít po smrti nadosmrti klid. To věděli už indiáni, ale marné bylo jejich varování, když si bílý muž usmyslel postavit na pohřebišti benzínku, která pak (a dobře nám tak) záhadně vybouchla. Ani dinosauří kosti neznamenají pro vývoj lidské civilizace nic moc přínosného – nebo vás snad něco napadá? Beztak je tam „někdo“ jen nastražil, aby nás odvedl od podstatných věcí a skutečné „pravdy“.
8. Archeologický výzkum
To samé v bledě modrém platí i pro odkrývání sídel starých civilizací, které čas převrstvil mnohametrovými nánosy prachu. Nerušme klid těch, kteří jsou koneckonců odpovědní za náš současný megaklimaprůšvih – protože právě oni vynalezli kolo, zemědělství, domestikaci dobytka, dobývání nerostných surovin, průmysl, moderní medicínu, demokracii, internet a mnoho dalších věcí, díky kterým si dnes žijeme daleko lépe, bezpečněji a pohodlněji než kdykoli předtím. A to je ve skutečnosti asi to největší zlo.
Podobné články
Martin Miko
Jan FiedlerDoporučujeme
