V noci z 20. na 21. srpna do tehdejšího Československa vtrhly tanky vojsk Varšavské smlouvy a začala tak více než 20 let trvající okupace sovětskými vojsky. Cílem vojenské invaze bylo potlačení liberálních tendencí Pražského jara. Pětice vrcholných komunistických představitelů osobně zvacím dopisem horovala u Leonida Brežněva, aby k nám vyslal "bratrskou pomoc" a pomohl v zemi nastolit totalitní diktaturu zcela v područí Sovětského svazu.

demo3.jpg

Osm odvážných obyvatel Moskvy se 25. 8.1968 sešlo na Rudém náměstí, aby odsoudili okupaci Československa. Za to se vystavili tvrdé komunistické persekuci. (Foto: ČT)

Vojenská invaze vyvolala mezinárodní odsudek, ale samozřejmě proti ní protestovali převážně obyvatelé Československa, kterých se bezprostředně týkala. Ti ale riskovali tvrdý postih ze strany vládnoucích komunistů. Ještě větší riziko představovalo vyjádření nesouhlasu s okupací v samotném Sovětském svazu. Totalitní velmoc ovládaná propagandou si zakládala na potírání jakékoliv kritiky a ti, kteří se komunistům znelíbili, často i kvůli banalitám navždy zmizeli kdesi v sibiřském gulagu. I přesto se ale i zde našli odvážlivci, kteří po vpádu armády do Československa nehodlali mlčet.

25. srpna 1968 se moskevské Rudé náměstí stalo dějištěm aktu odvahy těch, kteří se nebáli vyjádřit svůj názor. Na vyvýšené plošině nazvané Lobnoje mesto nacházející se před chrámem Vasila Blaženého se onoho dne sešlo osm lidí s transparenty odsuzujícími invazi a československými vlajkami. Transparenty s nápisy jako: "Ať žije svobodné a nezávislé Československo!", "Hanba okupantům!" nebo "Ruce pryč od ČSSR!" rozvinuli demonstranti krátce po poledni. Prakticky ihned byla demonstrace rozprášena.

Lingvista Konstantin Babickij, básník Vadim Delone, dělník Vladimir Dremljuga, anglista Viktor Fajnberg, básnířka a překladatelka Natalja Gorbaněvská, fyzik Pavel Litvinov, a lingvistky Larisa Bogorazová a Taťjana Bajevová byli několik minut po zahájení demonstrace napadeni a následně zatčeni agenty KGB. Tvrdým výslechům a soudu unikly jen Gorbaněvská, která byla krátce po porodu, a nejmladší z účastnic, jednadvacetiletá Bajevová, kterou ostatní přemluvili, ať říká, že na místě demonstrace byla jen náhodou a s akcí nemá nic společného.

demo.jpg

Takzvané Lobnoje mesto, vyvýšená plošina, kde před 49 lety proběhla protiokupační demonstrace. (Foto: wikipedia.com)

Zbývajících šest demonstrantů bylo mučeno a následně odsouzeno k vysokým trestům ve vězeních, ale i pracovních táborů. Fajnbergovi a Gorbaněvské byla navíc nařízena ústavní psychiatrická léčba. Po propuštění většina demonstrantů emigrovala. U příležitosti 45. výročí okupace se na stejném místě na Rudém náměstí konal další pamětní protest. I ten byl rozpuštěn policií, byť ne tak násilnou formou jako v roce 1968. Zatímco čeští diplomaté byli zásahem šokováni a žádali ruské orgány činné v trestním řízení, aby upustily od stíhání demonstrantů, představitelé slovenské diplomacie pouze prohlásili, že si demonstrantů váží, ale jejich jednání a jeho soulad s ruskými zákony nebudou hodnotit.

demo1.jpg

Disidentka Natalja Gorbaněvská byla in memoriam oceněna za zásluhy v roce 2014. Ostatní demonstranti z roku 1968 protestovali, aby jí ocenění udělil proruský prezident Miloš Zeman. (Foto: wikipedia.com)

Z Natalje Gorbaněvské se stala významná ruská disidentka, která se posmrtně dočkala i čestného ocenění ze strany České republiky. V roce 2014 byla Gorbaněvské udělena in memoriam Medaile za zásluhy. Proti tomu se ale ohradili Viktor Fajnberg a Pavel Litvinov, kteří zkritizovali prezidenta Miloše Zemana za jeho postoj k ukrajinské krizi a otevřené pochlebování ruskému autoritářskému režimu Vladimíra Putina. I syn Gorbaněvské prohlásil, že ocenění považuje za nesmyslné, když v prvé řadě Zeman zastává úplně odlišné ideály než jeho matka a v řadě druhé by mnohem větší smysl dávalo ocenění zbývajících sedmi žijících původních demonstrantů. Nakonec ale vyznamenání za matku převzal s tím, že ho bere ne jeho ocenění Zemanem, ale Českem jako takovým.

Pětici komunistických zrůd, které do Československa sovětská vojska pozvaly, si připomeňte zde.