8 nejmizernějších obchodních rozhodnutí všech dob

Obrázek uživatele Vaclav Rybar
03.11.2015, 09:11

Mrzí vás, že jste si zase nekoupili Sazku? Že jste včera propásli zlevněné kuřecí čtvrtky v Bille? Že vaše ošoupané Čtyřlístky z dětství by šly dneska udat za desetinásobek? Tahle pochybení nejsou nic proti krátkozrakosti lidí, co svou vlastní nedůvtipností přišli o miliardy. Vezměte si z nich příklad a vyražte do ulic najít nějakou tu slepici na oškubání.

1. Kapely jsou out a kytaristi dvojnásob (1961)

beatless

Památná slova, kterými zástupci londýnské nahrávací společnosti Decca Records odmítali partu čtyř výrostků s „divnými vlasy“. Chlapecké kapely prý začínají publikum nudit a kytarový sound je na ústupu. Beatles šli tedy o dům dál a podepsali smlouvu s EMI.

2. Telefon? Neberu!

telefon

William Orton byl majitelem firmy Western Union, jedné z nejbohatších společností v Americe 19. století. Proč? Vlastnila monopol na telegraf a byla tedy telekomunikačním gigantem. Jistému Alexanderu Grahamu Bellovi na jeho nabídku nového patentu Orton odepsal: „Váš telefon, milý pane, vypadá jako bizarní elektrická hračka bez jakéhokoliv účelu. Budoucnost patří telegrafu.“ Byla to osudová chyba, protože Orton by mohl v případě zaplacení sta tisíc dolarů (společnost tenkrát disponovala jměním 40 milionů) okamžitě využít pro Bellův telefon svou stávající telegrafní síť a vybudovat první telefonickou síť na světě bez větších investic. Bell ovšem po odmítnutí začal budovat vlastní síť, kterou později přejmenoval na AT&T. Za pár let se z ní stala největší americká firma své doby.

3. Pokrok je třeba kopnout v rozkrok

cameraa

Kodak, svého času největší producent fotografických materiálů (90% amerického trhu) vyvinul digitální fotoaparát už v roce 1975, ale rozhodl se strčit celý koncept do šuplíku, protože se obával, že mu digitální segment bude ujídat z tržeb za analog. Digitální fotoaparáty a kamery vznikly později pod jiným kormidlem a Kodak předloni zbankrotoval, protože se zastaralým patentem už nikdy ujíždějící vlak nechytnul.

4. Hračky si můžete nechat

starwars_t

George Lucas měl od studia 20th Century Fox nárok na 500 tisíc dolarů honoráře za režii prvních Star Wars (Epizody IV). Místo toho studiu navrhl, že si ponechá základní režisérskou gáži 150 tisíc, výměnou za práva na prodej propagačních předmětů a hraček inspirovaných filmem (merchandising) a opci na případná pokračování. U Foxů se s prodejem hraček jen pár měsíců předtím ošklivě spálili u filmu Dr. Dolittle a nevěřili tomu, že Star Wars budou mít úspěch. Za 350 tisíc dolarů tak Lucas získal miliardy. Rok po premiéře Star Wars se prodaly hračky za 100 milionů dolarů. Dnes činí roční obrat z prodeje Lucasova merchandisingu tři miliardy dolarů.

5. Software je pouhým sluhou hardwaru

gateso

Tak nějak uvažovalo IBM, když oslovilo v roce 1980 Billa Gatese, aby jim naprogramoval operační systém jménem PC-DOS. Uvolil se to udělat pod cenou (80 tisíc dolarů), výměnou za copyright k celému kódu. IBM souhlasilo, protože mělo pocit, že vydělat se dá jen a jen na hardwaru. Gates ovšem během několika měsíců naprogramoval svůj vlastní, mnohem pokročilejší MS-DOS, který rychle ovládl celý trh a udělal z Microsoftu megakorporaci.

6. Laboratorní myš za babku

mouse

V době, kdy Steve Jobs navrhoval svůj pokrokový osobní počítač, Apple Lisa, zabrousil i do vývojové laboratoře společnosti Xerox. Tam objevil divnou věc – šedou, zhruba o velikosti balíčku karet, se třemi tlačítky, která byla připojena k počítači. Jobs okamžitě vycítil potenciál ovládání kurzoru myší (i když tehdy spíš připomínala cihlu s ocáskem) a nabídl Xeroxu za patent směšných 40 tisíc dolarů. Xerox neměl pro myš žádné využití, a tak smlouvu podepsal. Jobs předělal design (z jednoho tlačítka udělal tři) a postavil operační systém na míru nové periferii.

7. McPizza

pizzas Měli jste ji někdy? My taky ne. Pizza od McDonald´s byla mimořádně drahým experimentem ze začátku 90. let. Kravaťáci už nevěděli coby roupama, a tak je napadlo, že by McDonald´s kromě burgerů mohl prodávat i pizzu. Za desítky milionů dolarů se nakoupily ty nejlepší pece, okénka drive-inů se vybourala, aby skrz ně prošly krabice s čtvero sýrovými obdobími, ale výsledkem byl jeden velký propadák. Lidi chtěli double číz a nikoliv quattro formaggi. Navíc ta pizza prý chutnala jako nástěnka a vůbec... kdo by si pro pizzu jezdil? Pizza přece vždycky jede za vámi!

8. Water...co?

prezmuzi Šéfredaktor San Francisco Examiner odmítnul nabídku z Washington Post, aby za pět stovek dolarů exkluzivně převzal sérii článků o skandálech ve Washingtonu. Autory byli jistí Carl Bernstein a Bob Woodward. Šéfredaktor Examineru vzkázal, že Západ tyhle malicherné aféry Východu vlastně vůbec nezajímají. Washington Post tedy práva prodal konkurenčnímu San Francisco Chronicle. Samozřejmě šlo o aféru Watergate, nejsledovanější událost dekády, která několik měsíců vyprodávala kompletní náklady.

A TADY máte 8 nejdražších chyb historie.


Komentáře

Doporučeno pro vás