1. Obří rozměry

Hummer H2 je vlastně menší než jeho předchůdce, přestavěný z armádního trucku. Na délku má 5,2 metru, na šířku dva a na výšku taktéž dva metry. Krabicovitý vzhled a obří kola ho činí opticky větším (ačkoliv s jeho obřími zrcátky máte problém se udržet v pruhu). Problémem jsou ale miniaturní okna, a tudíž mizerný výhled. Doslova a do písmene se v něm cítíte jako v tanku, což vám při parkování na sebevědomí rozhodně nepřidá.

2. Miniaturní interiér

Zatímco v jiných autech platí, že největší pohodlí si užívá řidič, v Hummeru H2 je tomu přesně naopak. Spolucestující v zadní řadě sedaček mají relativně dost prostoru na všechny strany, řidič a jeho spolujezdec jsou ale od sebe odděleni masivním středovým panelem, který je zejména v oblasti nohou dost utlačuje. V obřím trucku se tak cítíte jako v malém hatchbacku a neustále narážíte kolenem do tvrdé výplně.

3. Spotřeba

Protože Hummer spadá do kategorie trucků, nemusí se u něj řešit spotřeba a emise tak jako u osobáků. Automobilka ji vlastně ani oficiálně neudávala, takže jsme si museli půjčit hodnoty z nezávislých odborných testů. Vězte, že v závislosti na stylu jízdy žere Hummer H2 se svým šestilitrovým motorem od 20 do 30 litrů na sto kilometrů. Při amerických cenách benzínu to ještě není taková tragédie, ale jakmile se rozhodnete to pořádně rozfajrovat, nebo za Hummera něco zaháknout, mohou se hodnoty rázem zdvojnásobit.

4. Váhová kategorie

V závislosti na výbavě váží Hummer H2 od tří do tří a půl tuny. Dobrá zpráva je, že vlastně patří do kategorie menších náklaďáků a jeho nákup si lze v USA až do třiceti procent pořizovací hodnoty odepsat z daní. Špatná zpráva je, že i s motorem o výkonu 300 – 400 koní (v závislosti na ročníku) se nedokáže z nuly na stovku rozjet za kratší dobu než deset sekund.

5. Nic neutáhne

S takovou image a obřím motorem musí zvládnout Hummer odtáhnout půl města, ne? Omyl, dámy a pánové. Hummer H2 kvůli krátkému rozvoru, nevyhovující převodovce a nevhodným zadním tlumičům ve skutečnosti skoro neutáhne ani sám sebe. Auto váží tři tuny, ale zapřáhnout za něj můžete necelé tři tuny. To je ve světě amerických pick-upů, co odvezou dvojnásobek své váhy, skoro až urážka. U Hummeru se zjevně s nějakým tím taháním vůbec nepočítalo. Mezi zákazníky velkých trucků je to trapas srovnatelný se scvrknutým ‚nádobíčkem‘ uživatelů steroidů.

6. Není to teréňák

Hummer H1, přímý potomek armádního Humwee, toho v terénu zvládl hodně. Neměl na vybranou, protože přesně to si armáda žádala. Úprav na zcivilizování auta se provedlo docela málo. AM General pak vyrobilo Hummer H2 komplet od nuly už s vědomím, že bude auta prodávat nikoliv vojákům, ale městským hipstříkům a rádoby rapperům. H2 má krátký rozvor, nižší světlou výšku, a tak není divu, že v jakémkoliv těžším terénu okamžitě uvízne na břiše. A věřte, že vytahovat z průšvihu takového macka je jako ládovat uvízlou velrybu zpátky do moře.

7. Je to zabiják

Protože Hummer H2 je truck, a nikoliv osobák, nemusel podstupovat nárazové zkoušky a nepodléhal ani přísným pravidlům pro ochranu chodců. Ta je, jak ostatně můžete vidět z libovolného obrázku, nulová. Srážka s Hummerem v průměrné rychlosti se rovná srážce s vlakem. Pokud vás nezabije samotný náraz, máte ještě šanci, že vás auto přejede a zachytí vás zadní kola. Samé radostné vyhlídky.

8. Davová psychóza

Na začátku produkce H1 si kupovali Hummery lidé od armády a sympatizanti, kteří vyjadřovali svou podporu válce v Perském zálivu. Jenže H2 se chytli spíš rappeři a pozéři. Navíc šla cena benzínu prudce nahoru a začalo se víc mluvit o životním prostředí. Hummer se stal učebnicovým příkladem toho, co dělají americké automobilky špatně – těžké, neohrabané, žravé a přerostlé vozy. Lidé začali Hummery nenávidět a verze H3, která je ještě cirkusovější, vše zakončila.

Dneska lidé ukazují Hummerům prostředníček. Je z toho dokonce celosvětové hnutí, jak můžete vidět třeba na stránce FUH2.com, která tak dlouho lidem říkala, že mají posílat majitele Hummerů do háje, až se jí povedlo svou troškou přispět do mlýna a zařídit smrt téhle nešťastné automobilové ikony. Ještě jich ale pořád dost jezdí, (koupit se dají do půl melounu i u nás, třeba ZDE), pár jich je dokonce předělaných na dlouhatánské limuzíny. Nezapomeňte jim zvednout prostředníček, až pojedou kolem!

A TADY máte 9 osobáků, které vyhrály Dakar.