1. Všechno je tam silnější
Foto: Ivan Brezina Jedním z důvodů, proč je pro obyvatele Západu Indie tak přitažlivá, je obrovská intenzita zdejších prožitků. Nic tu není všední a obyčejné, všechno je mnohokrát „přepálenější" než doma. Všechno je silnější, hustší, barevnější, nádhernější, děsivější, voňavější, smradlavější... Když nádhera, tak fantastická, když špína tak apokalyptická, když bohatství, tak pohádkové, když chudoba, tak nepředstavitelná, když pohostinnost, tak neuvěřitelná, přivádějící člověka do rozpaků. Výsledné emoce jsou silnější než cokoli, co můžete zažít doma.
2. Zjistíte, že se doma máte jako prase v žitě
Foto: Ivan Brezina Nadáváte, že za svou práci nedostáváte dost peněz a že politici a lobbysté rozkradli Česko? Štve vás, že tak tak vyděláte na nájem a jídlo a že si nemůžete koupit nové auto? Vadí vám hypotéka, kterou budete splácet třicet let? Seznamte se s lidmi, kterým ke spokojenosti stačí stará deka a žebrácká miska. Jasně, i v Česku máme bezdomovce, ale to jsou většinou ztroskotanci na chlastu a na drogách. Z indických chudáků vyzařuje smíření, síla a vnitřní světlo, a fakt to nejsou fráze. I ve své bídě jsou šťastní a srovnaní. Jako by jim vlastně ani nic nechybělo. A to je lekce, která je navíc úplně zadarmo. Nebo nanejvýš za pár rupií, které "učitelům" hodíte do misky.
3. Zbavíte se "osobní bubliny"
Nebo, přesněji řečeno, Indie vám ji rozbije na kusy. Žije tam prostě tolik lidí, že na nějakou osobní bublinu není místo. Pořád se na vás někdo tlačí a pořád jste součástí davu (nejdrsnější zážitek mám v tomto směru ze slavnosti Kumbh Méla, při které se do Allahabádu na jeden flek sjelo vykoupat třicet milionů lidí). V Indii nebudete nikdy sami, nikdy nebudete mít soukromí. Dokonce i činnosti, které na Západě pokládáme za vysoce intimní, se v Indii běžně provádějí na veřejnosti. Až se ráno podíváte z okna vlaku a spatříte celé zástupy kálejících lidí, něco se ve vás zlomí. Přestane vás štvát, že musíte jet ve výtahu s cizím člověkem.
4. Uvědomíte si zásadní důležitost čichu
Foto: Ivan Brezina V Indii nikde nenajdete místo, kde by to nebylo nějak cítit. Na trhu, v chrámu nebo v pouliční vývařovně to krásně voní, na veřejném záchodku nebo ve slumu to příšerně smrdí. Vaše čichové buňky budou atakovat levné cigarety biddí, čoudící dvoutaktní motory motorikš, hořící hranice s mrtvolami na břehu Gangy, kvetoucí magnólie... A protože centrum čichu v mozku úzce souvisí s pamětí, vůně Indie se vám spojí se vzpomínkami. Až si pak po letech v české hospodě někdo zapálí indickou cigaretu, v myšlenkách vás to okamžitě vystřelí zpátky do Himálaje.
5. Vyrovnáte se se smrtí
Foto: Ivan Brezina Na smrt v Indii narazíte na každém rohu. Zatímco v Česku jsme ji vytěsnili za dveře nemocnic a "eldéenek", tam je dosud přirozenou součástí života. Bezdomovci umírají na ulici a nikomu to nepřijde divné. Lidská těla hoří na hranicích a Indové se na to smířeně dívají. Poprvé vás to bude šokovat, ale pak vás to někam posune. Všichni umřeme, a v Indii to pochopíte. Pokud chcete "léčbu šokem", přihlaste se na brigádu do kalkatského Domu umírajících Matky Terezy. Já se tu před lety pár dnů staral o bezdomovce v posledním tažení a pár mi jich umřelo přímo pod rukama. Může vám dát něco do života víc?
6. Zbavíte se předsudků
Foto: Ivan Brezina Prvním dojmem v Indii je intenzívní pocit ohrožení. Zástupy lidí připomínají moře, jehož vlny se za vámi zavřou. Každý po vás něco chce, každý na vás pokřikuje. Nějaká žena vám na tričko připne indickou vlaječku a začne hulákat, že chce peníze. Za nohy vás chytne žebrák, kterému chybí tvář, a z druhé strany se k vám plazí kluk bez nohou... "To je to konec," říkáte si vyděšeně. "Sednu si na chodník a dokonám svůj život..." Zdá se vám, že se na vás všichni ti Indové vrhnou a zabijou vás. Nejhorší je, že všichni potenciální vrahové vypadají úplně stejně. Malí, snědí, s knírkem... Cizorodost prostředí ve vás vyvolá paniku. Ve filmu Igora Chauna Cesta do Indie (1999) je výmluvná scéna, ve které se českým filmařům kdesi na indickém venkově rozbije pronajaté auto. Řidič zastaví a začne ho opravovat, ale to už se sbíhají desítky zvědavých čumilů. „Utvořili kolem nás kruh, který se pomalu zužoval," říká ve filmu Chaun. „Kdysi jsem četl takovou strašidelnou knihu. Jmenovala se Den trifidů... Už druhý den se ale trochu uklidníte a začnete se vnitřně srovnávat. Dojde vám, že Indie není Chánov. Pochopíte, že můžete vyjít na ulici, aniž by vás někdo hned chtěl okrást a zabít. A postupně zjistíte, že Indie je bezpečnější než noční Česko.
7. Odkopnete povrchní mystiku
Foto: Ivan Brezina "Naučil ses tam levitovat? Otevřely se ti čakry? Umíš číst myšlenky? Potkal jsi duchovní Mistry z Himálaje? Byl jsi osvícen?" Podobně dementními kecy vás budou doma bombardovat kamarádi, až se z Indie vrátíte. Obyvatelé Západu si bůhvíproč myslí, že v Indii se duchovno válí na ulici a tamní ulice jsou lemovány zázraky. "Pověst Indie jako pramene mystické moudrosti z ní dodnes dělá magnet pro stovky metafyzických trampů, ztracených duší v různém stádiu zmatení a těch, kdo se snaží uprchnout z rozpadající se materialisticky zaměřené západní civilizace. V Indii hledají odpověď na všechny záhady lidské existence, rozluštění nejrůznějších spirituálních rébusů a znovuobnovení řádu své osobnosti. Pro jejich uspokojení a pro službu jejich duchovním potřebám tu vyrostl vzkvétající ´průmysl osvícení´. Množství guruú a svatých mužů nalezlo v snadné ovlivnitelnosti lidí ze Západu zlatou žílu," napsal britský novinář Trevor Fischlock v knize India File z roku 1983. Dnes je tam "hledačů" mnohem více! Mystických zážitků není v Indii víc než v Bruntále nebo v Kardašově Řečici. Ale dost možná, že právě tohle poznání se dá nazvat "osvícením".
8. Vypěstujete si duševní odolnost
V Praze nasednete do letadla a po několika hodinách letu z něj vysednete v Dillí ve zdánlivě v jiném století. Už cestou z letiště se vám zdá, že jste se ocitli na jiné planetě. A pak přijde šok! Jako kdybyste byli náhle vrženi do postapokalyptické společnosti z filmu George Millera Šílený Max (1979). Všude jsou neskutečné davy lidí, přelévající se kolem vás jako oceán. Skoro každý na vás něco volá, křičí, tlačí se na vás a tahá vás za rukáv. Připočtěte horko, zápach, prach, kvílející klaksony aut, ječící trhovce, predátorské rikšáky, kteří kolem vás s vidinou výdělku krouží jako supi... Všude kolem je nečekaná směsice vůni, tisíce lidí, strach, okouzlení, šejdíři, nepořádek, šok, přímo v ulicích desítky ohníčků, překvapení... Záplava vjemů je v Indii tak silná a únavná, že po pár hodinách psychicky zkolabujete a zavřete se do hotelu s mokrým hadrem na hlavě. Rychle si ale zvyknete a za pár dnů už tím chaosem a mumrajem budete procházet jako kdyby se nechumelilo. Indie vás prostě pokryje hroší kůži odolnosti. A to se v životě hodí!
(Nejsem žádný výletník z Mácháče – v Indii jsem na mnoha cestách prožil celkem asi dva roky života. Kromě stovek článků jsem o ní napsal i průvodce a natočil desítky reportáží pro Českou televizi. Přivezl jsem si odtamtud žloutenku, améby a vši. A taky poznání, že některé indické věci Evropanovi prostě hlava nebere).
A TADY se podívejte na 15 našich kapesních měst, která stojí za to navštívit.