Deset milionů je v globální měřítku jako plivnutí do moře.
Dnes a denně narážíte na limity téhle divné zemičky. Češi za ně vlastně ani nemůžou, to spíš ty hory všude okolo. Lidé, kteří v české kotlině žijí, jsou omezení prostě proto, že se jich na omezený prostor vejde jen omezené množství.
Hendikepuje nás to všechny. Je tu malý trh, nedá se tu prodat velký objem zboží, a to zboží je proto nutně dražší než třeba v Německu, kde je trh větší. Česky mluví jen málo lidí, a naši spisovatelé proto nikdy nebudou mít takovou šanci prorazit jako ti angličtí. České kapely ve světě skoro nikoho nezajímají. Neděje se tu nic moc nového a my novináři proto musíme pořád dokola psát o blbinách.
Rath, Štiková, Babiš, Cristovao… A teď pořád dokola Zeman. Máme ho po krk, a navíc už je to nuda číst si pořád o Ovarových.
Babiš, Gottová, Zeman, Cristovao a tak pořád dokolečka. (Foto: Profimedia) Jak udělat česká média zajímavými? Především je třeba rozšířit okruh témat, o kterých se bude veřejnost bavit. Víme, jak na to? Poučme se u Slováků, kteří v obchodech dostávají slosovatelné účtenky, na něž mohou vyhrát peníze.
Máme hned tři plány:
A. Na české účtenky by se daly natisknout jména občanů, vytažená z centrálního registru obyvatel.
B. V rámci tažení Sportky by se dala namátkou losovat rodná čísla.
C. Cvičená opička nebo papoušek by mohli tahat některý z deseti milionů lístečků.
Na vybraného jedince by se pak všichni čeští novináři sesypali jako vosy na olepený bonbon. Jeho minulost i současnost, pracovní i soukromý život by rozebrali totálně do mrtě. Byl by veřejně demaskován, vláčen mediální stokou, zesměšňován a ponižován. Připadla by mu tak čest stát se obětním beránkem našich hříchů, které jsou stejně nezměrné jako písek pouště. Dejme tomu, že by se jmenoval třeba Ivan Liška. Zjistilo by se třeba, že:
1. Eklhaftní incest s manželkou
Pan Liška žije už dvacet let s manželkou. Usíná vedle ní, každý den ji vidí při převlékání, sleduje, jak pomalu stárne, zakulacuje se a děkají se jí vrásky a stryje… Přesto s ní ale čas od času spí, což se vzhledem k okolnostem rovná incestu. Fuj!
2. Srabáctví a závist
Pan Liška by potají chtěl milenku. Protože je ale srab a nedokáže svůj život pevně uchopit do svých rukou, zůstává jen u snů. Milenka by se mohla prozradit, mohla by si začít dělat nároky… A navíc stojí peníze, které ale pan Liška musí dávat za pivo, cigarety a hypotéku nebo si je šetřit na nové auto. Závidí proto úspěšnějším mužům, užírá se touhou a večer se potají uspokojuje i webporna.
Vylosujme jednoho z nás. (Foto: imgur.com)
3. Dvojí morálka
Pan Liška má nějaké příjmy bokem z melouchů, ale nedaní je. Řídí se totiž heslem „Kdo nekrade, okrádá rodinu“. To mu ovšem nebrání v hospodě odvážně kritizovat „podnikatele, tuneláře, klausovce, socky na dávkách a ostatní zlodějské šmejdy“.
4. Strach ze světa
Pan Liška se nenaučil anglicky, v cizím městě se ztratí a neumí si najít hotel. Neví, kde jsou jaké památky a zajímavosti a nechutná mu cizí jídlo. Na dovolenou proto jezdí s cestovkou, ale jen pokud je to „ól iknluzif“.
5. Zanedbanost zevnějšku
Pan Liška se špatně obléká. Má jen jedny nebo nanejvýš dvoje ošlapané boty, po městě chodí ve sportovní bundě a do divadla v džínách. Každé ráno se nesprchuje, nepoužívá dezodorant… Prostě tak trochu smrdí. „Copak jsem nějaká naparfémovaná buzna?!“ řekne vám, když mu to vytknete.
6. Xenofobie
Pan Liška nesnáší „cigoše, úkáčka, rákosníky, skopčáky, čoboly, negry...“ Prostě kohokoli, kdo je odjinud než z Česka a vypadá a žije jinak. Volil Okamuru nebo Dělnickou stranu, ale nikdy to nepřizná. Nemá na to totiž koule.
7. Uzavřenost do „rodinného života“
Pan Liška se nestará o veřejné věci. V restauraci se nechá okrádat, aniž by se razantně ozval, neprotestuje proti zlodějským a nečinným obecním zastupitelům, nezajímá ho, jak stát využívá jeho daně… Nehájí své individuální svobody: nevadí mu kamery na ulicích, policajtovi dá občanku, aniž by se ho zeptal, proč je perlustrován. Když ho naštvou politici, nejde proti nim demonstrovat. Hlavně, že má chalupu, zahrádku, ryby a fotbálek.
Tak jasně. Rybaření je větší zábava než obecní politika. (Foto: profi.cz) Představte si, že by o vás tohle všechno najednou vyplulo na povrch. Potají natočené záběry z vašeho bytu by plnily minuty televizních pořadů, vaše jméno by skloňovali v rádiu, vaše tvář by vycházela na titulních stranách Blesku, MF Dnes, Lidovek, Reflexu a dalších bulvárních médií… Představte si předtím ty chvíle napětí. Vylosují mne tentokrát? Nebo vylosují souseda? Šéfa?
Shrňme si, čemu všemu by to prospělo:
Nikdo by se už nad nikoho nepovyšoval.
Svět by byl průzračnější a přehlednější (uvědomili bychom si totiž, že jsme v zásadě všichni stejní).
Zaseknutá kola českých médií by se opět divoce roztočila.
Genofond českého národa by se vylepšil (slabší jedinci by totiž pod tlakem mediální štvanice spáchali sebevraždu).
Ekonomickým ousiderům by bylo pomoženo (v reportáží a článků by bylo uvedeno číslo účtu sbírky na ‚oběť‘ nebo telefon, kam lze posílat dárcovské SMS).
Pozapomnělo by se na nudného a trapného Zemana s jeho stále se opakujícími průšvihy a aférami.
Chcete se zúčastnit pilotního dílu projektu? Napište nám a my investigativně rozebereme váš soukromý život na prvočinitele. Kontaktujte nás na facebookovém profilu G.cz!
A jestli ještě nejste dost naštvaní, přečtěte si, proč Češi jedí odpadky ZDE.