Před pár dny jsme k filmovému Marťanovi, co tenhle týden odstartuje v kinech, napsali článek, který Mars trochu hanobí a špiní. A tak si Ridley Scott objednal u NASA kvalitní PR – a na „rudé planetě“ se najednou našla tekoucí voda. Co všechno to pro nás vlastně znamená?
Už David Bowie se kdysi ptal, jestli je na Marsu život, ve své písni Life on Mars. Není divu, protože náš nejbližší planetární soused si sice užívá jen 43% našeho slunečního svitu, ale jinak má s námi společného víc než kdokoli jiný. Na obloze je vidět pouhým okem a v hledáčku ho mají i všechny vesmírné agentury světa. A moc dobře vědí proč.
1. Roční období a dvacítky v létě
I když je Mars od Sluníčka dál, díky přibližně stejnému náklonu a rotaci má podobná roční období jako Země. Marsovský rok sice trvá dva roky pozemské, ale u rovníku si lze v červenci užívat až dvacet nad nulou. Kvůli extrémně řídké atmosféře jsou bohužel výkyvy teplot velmi náhlé a extrémní, takže průměrná teplota povrchu se blíží mínus šedesáti.
2. Ledovce
Od osmnáctého století víme, že Mars má na svých pólech tzv. polární čepičky. To samo o sobě vzrušovalo vědce už tehdy. Jde o suchý led z oxidu uhličitého, který se po zimě, když na čepičky zasvítí slunce, rychle vypařuje a způsobuje masivní větry (až 400 km/h). Také tvoří nádherné, vodou nacucané mraky.
3. Říční koryta
Už v osmnáctém století si pozorovatelé mysleli, že na Marsu je voda. Co jiného by také ony tmavé pruhy na povrchu mohly být, než obrovská koryta a kaňony tvořené vyschlými vodními toky? Zjistilo se, že jde o optickou vadu, jenomže pak průlety prvních sond ve dvacátém století ukázaly, že Mars je opravdu plný říčních koryt. Vědci však měli za to, že kombinací nízkých teplot a řídké atmosféry je vyloučeno, aby nějaká voda po povrchu planety tekla. Což byl problém, protože bez podobné ‚nápovědy‘ nelze určit, kde vlastně případný život na povrchu planety hledat.
4. Podzemní voda
Další možností je samozřejmě existence obrovských podzemních zásob vody. Průzkum Marsu dokázal přítomnost zbytkové vody v horninách i těsně pod povrchem planety, akorát že dokud nedokážeme Mars provrtávat, nikdy nezjistíme, co všechno se pod povrchem ukrývá. Doposud se každopádně vědci domnívali, že případný život bude mít mnohem větší šanci pod povrchem, kde je chráněn mnohem lépe než v řídké atmosféře. Teď se ale ukazuje, že jsme možná jen hledali na nesprávném místě.
5. Tekoucí voda
profimedia-0260444731.jpg
Stopy vody, která zde proudí v období marťanského léta, na kráteru Hale v oblasti Argyre (Foto: Profimedia.cz)
O rovníku a relativně vysokých teplotách, které se v jeho okolí občas ‚zadaří‘, už jsme psali výše. Proto nepřekvapí, že vědci, kteří právě dokončili spektrální analýzu záběrů z roku 2012, našli v jeho blízkosti tzv. stružky. Jde o pozůstatky odpařených vodních toků. Opravdové tekoucí vody, v tomto případě tedy solného roztoku (tzv. solanky). Povrchová voda na Marsu totiž teče jen v případě, že je extrémně slaná, mnohem slanější než ta v zemských oceánech. Jedině tak přežije nízké teploty marsovského léta, než se s nástupem zimy definitivně odpaří.
6. Život
Co to pro nás znamená? Že konečně víme, kde máme hledat známky marsovského života. Právě v těchto místech by se totiž skvěle mohlo dařit marťanským bakteriím, ale možná i pokročilejším formám života. NASA se teď jenom musí vypořádat s tím, aby mohla stružky zkoumat a zároveň je neinfikovala pozemskými bakteriemi, které by tam mohly dovézt rovery a další lidská ‚udělátka‘.
7. První kontakt
Zatím to tedy vypadá, že scéna prvního kontaktu se odehraje mezi robotem a bakterií, nikoliv tak, jak si ji představovali brakoví režiséři v padesátých letech, připadně pak Tim Burton ve svém filmu Mars útočí, který skládal právě oněm brakovým sci-fi hororům nezaměnitelný hold.
Důvodů k oslavám a fandění je ale víc. Nejen že aktuální objev nakopne marsovským výzkum směrem k hlubším kapsám a peněženkám, ale Mars by se mohl stát když už ne kolonií, tak alespoň vhodným skladem. Kdyby se totiž dálkový let někdy v budoucnu dobře naplánoval, mohla by se z marsovského rovníku stát čerpací stanice. Ona solanka by totiž mohla posloužit k doplnění raketového paliva na cesty ke vzdálenějším cílům.
Jestli jste si loni nestihli Marťana přečíst, jak jsme vám radili, můžete si na něj od čtvrtka zajít do kina.
Podobné články
Komerční článek
Martin Miko
Doporučujeme
