68 let od první komunistické justiční vraždy. Svého kata generál Píka zachránil z gulagu – G.cz
Vyhledávání

68 let od první komunistické justiční vraždy. Svého kata generál Píka zachránil z gulagu

Během působení v Sovětském svazu se Píka znelíbil komunistům. To se mu následně stalo osudným.

Před 68 lety byl popraven generál Heliodor Píka. Jeho smrt se stala první justiční vraždou vykonanou v rámci komunistických vykonstruovaných procesů. Paradoxem je, že muže, který válečného hrdinu a vlastence Píku poslal na šibenici, generál osobně zachránil ze sovětského lágru.

Jan Palička
Jan Palička 21.6.2017, 08:13

Sen o dráze lékárníka

3. července 1897 se do rodiny koláře Ignáce Píky ve Štitíně u Opavy narodil chlapec, který dostal netradiční jméno Heliodor, podle řeckého biskupa, který v ten den slavil svátek. Heliodor byl z celkem šesti sourozenců Píkových vybrán jako jediný, kterému bude umožněno studovat. Této možnosti si nesmírně vážil a stal se výborným studentem. Učil se několik jazyků a vynikal v přírodních vědách. Jeho snem bylo vystudovat farmacii na univerzitě a stát se lékárníkem. Plány mu ale přetrhala 1. světová válka. Po vystudování opavského gymnázia byl v roce 1915 odveden do armády, což určilo jeho další osud.

Obětavý voják, který neví, co je strach

Jako voják byl Píka nejprve povolán na haličskou frontu a následně převelen do Volyňské oblasti. Zde padl do ruského zajetí, nicméně krátce poté se stal jedním z prvních Čechoslováků, kteří vstoupili do formujících se legií. Z Ruska se na rozkaz T. G. Masaryka přesunul na západní frontu, kde ve Francii prošel intenzivním vojenským výcvikem. Pro jeho znalosti vysněné farmacie, kterou studoval alespoň jako samouk, byl přidělen k armádním zdravotníkům. Zde zachránil mnoho životů, ostatní vojáci ho popisovali jako obětavého člověka, který neváhal ošetřovat raněné uprostřed kulometné palby. Jako by ani nevěděl, co je strach. Za odvahu byl několikrát vyznamenán.

Vojenská a diplomatická kariéra za první republiky

Poté, co skončila 1. světová válka a vzniklo samostatné Československo, rozhodl se Píka, že v jeho armádě bude sloužit i nadále. Z války se vrátil jako poručík a pro své schopnosti byl jako jeden z mála Čechoslováků vybrán k absolvování prestižní francouzské vojenské akademie Saint Cyr. V hodnosti kapitána nejprve učil na Vojenské akademii v Hranicích a následně sloužil na hlavním štábu Československé branné moci v Praze. V roce 1932 byl jmenován vojenským atašé v Bukurešti, což byla v té době významná a vlivná funkce. Před vypuknutím druhé světové války působil i na ministerstvu obrany a byl povýšen do hodnosti plukovníka.

Trnem v oku komunistům

Za druhé světové války Píka nabídl své služby londýnské exilové vládě v čele s Edvardem Benešem a Janem Masarykem. Pomáhal nejprve z Bukurešti a poté z Istanbulu Čechoslovákům prchajícím před nacisty. V Istanbulu se poprvé setkal s podplukovníkem Ludvíkem Svobodou. Tomu pomohl zprostředkovat spolupráci londýnské exilové vlády se Sovětským svazem, kam se následně přesunul jako velitel mise Československé armády. Zde se stal trnem v oku československých komunistů v čele s Klementem Gottwaldem, kteří připravovali poválečné převzetí moci a uchýlení se do područí Sovětů. Píka pomohl desítkám lidí ze sovětských gulagů, podílel se i na vytvoření československé vojenské jednotky tvořené těmito bývalými zajatci. Zachránil mnoho životů, ale díky tomu, že si nadělal nepřátele mezi komunisty, dal nevědomky všanc svůj vlastní život.

Nepřítel režimu a vlastizrádce

Po válce byl Píka Benešem povýšen na divizního generála a stal se jedním z vážených vojenských špiček. Vše se změnilo s komunistickým převratem v roce 1948. Píka téměř okamžitě upadl komunisty v nemilost a byl nejprve poslán na zdravotní dovolenou a následně v nemocnici zatčen a postaven mimo službu. Komunisté Píkovi kladli za vinu, že během války sděloval tajné informace britským špionům a paktoval se s imperialistickou mocností. Generál byl mučen StB, aby se přiznal k vlastizrádné a jiné protistátní činnosti, a nakonec byl ve vykonstruovaném procesu odsouzen k trestu smrti oběšením. I ti, kteří svědčili proti němu, byli mučeni, aby vypovídali tak, jak se komunistům hodilo. Popraven byl Heliodor Píka 21. června 1949 na dvoře věznice Bory v Plzni. Jeho tělo se poté ztratilo a ostatky dosud nebyly nalezeny. První oběť justiční vraždy tak má jen symbolický hrob.

Proč musel muž, který zachránil svého kata, zemřít?

Obvinění, která komunisté proti Píkovi vznesli, byla zcela vyfabrikovaná a smyšlená. Proti generálovi neexistovaly žádné důkazy, ty které byly u soudu použity, byly falzifikáty. Proč tedy představitelé komunistické totality, která v Československu zavládla, tak lpěli na tom, aby byl Píka popraven? Důvod je nasnadě. Díky svému působení v Sovětském svazu za války věděl Píka, co je Sovětský svaz zač. Na vlastní kůži poznal desítky pracovních lágrů, kde byli lidé systematicky likvidováni s vervou, za níž by se ani nacisté nemuseli stydět. Již během války varoval Beneše před komunisty, kteří chtěli v zemi zavést diktaturu proletariátu. Píka věděl příliš mnoho a měl dostatek vlivu na to, aby poškodil komunisty vytvářený mýtus o socialistické idyle. Ironií osudu je, že prokurátor v Píkově procesu Karel Vaš patřil mezi ty, kterým generál Píka zachránil život, když je vysvobodil z gulagu.

Spravedlnost jen symbolická

Už v roce 1968 byl Píka v obnoveném procesu částečně rehabilitován a byla konstatována jeho nevina. Plné rehabilitace se dočkal až po pádu režimu v roce 1989. Až tehdy se o jeho osudu dozvídali lidé, jelikož komunistům se podařilo jeho osobu prakticky vymazat z historie. V roce 1991 udělil Píkovi in memoriam tehdejší prezident Václav Havel Řád Milana Rastislava Štefánika. Prokurátor Vaš jako poslední žijící aktér zmanipulovaného Píkova procesu byl v roce 2001 souzen za vraždu. Spravedlnosti ale unikl, soud ho nejprve shledal vinným, ale následně byl rozsudek zrušen pro promlčení trestní odpovědnosti.

Zde si pak můžeme připomenout hrdinství výsadkářů, kteří spáchali atentát na Reinharda Heydricha.

Podobné články

Doporučujeme

Další články