6 zdravých věcí, které někdy neumíme správně jíst – G.cz
Vyhledávání

6 zdravých věcí, které někdy neumíme správně jíst

Dobrá vůle ani přemáhání samy o sobě nestačí. Některé potraviny vyžadují jednoduchou, ale zvláštní péči, jinak je veškerá snaha marná.

Radek Kovanda
Radek Kovanda 17.3.2018, 09:00

Jíst opravdu zdravě se zdá být stále tvrdším oříškem. Říct si, že budete chroupat víc čerstvé zeleniny a ovoce je sice hezký začátek, ale rozhodně ne zdárný konec. Nejde jen o to opatřit si dostatečně kvalitní potraviny - přičemž ani nálepka bio nemusí být vždy spolehlivá záruka. Jde hlavně o to, jak je budete vy sami konzumovat a co s nimi předtím provedete. Zde je šest prokazatelně zdravých potravin, s nimiž ale často nakládáme způsobem, jenž nám ve finále moc zdraví nepřináší.

1. Tmavá (pravá) čokoláda

1. Dark chocolate (Foto: humanhealth.com) Tak hned pro začátek nabouráme mýtus, že čokoláda je coby cukrovinka nezdravá. Ne každá - ty s vyšším obsahem kakaového prášku (70 % a více) ovlivňují naše zdraví docela příznivě. Mohou za to flavonoly a epikatechiny, což jsou antioxidanty a navíc působí proti vysokému krevnímu tlaku. A dále také theobromin - alkaloid, který nemá nic společného s chemickým prvkem bromem - jeho název pochází z řeckých slov "theo" - bůh, a "brosi" - pokrm. Působí na nás analepticky, tedy povzbuzuje vitální, zejména mozkovou činnost. Na druhou stranu tlumí kašel (podle posledních výzkumů lépe než kodein). Navíc sladká chuť snižuje produkci stresového hormonu kortisolu.

Tyhle účinky se ovšem projeví pouze tehdy, dopřejete-li si jednu tabulku čokolády. Maximálně týdně! A protože u zdravého jedení záleží velmi mnoho také na správném načasování, je třeba si dávky rozložit do každého dne, ne se celý týden "postit" a pak za odměnu v neděli zbaštit celé balení. V takovém případě se nejen "předávkujete" analeptickým alkaloidem theobrominem - jako kdybyste si místo tří malých kafí během celého dne dali naráz jedno velké trojmocné. Ale také se vám nárazově zvedne hladina cukru v krvi, který si z velké části odebere theobrominem naspeedovaný mozek. Jenže to už vám bude slinivka pumpovat do krve inzulín, aby vzedmuvší se hladinu cukru srazil. Po pár desítkách minut tak dojde naopak k velkému poklesu hladiny cukru v krvi (taková malá hypoglykémie) - s tím poklesne i nálada a pocit nasycenosti a předtím potlačený kortizol si tělo opět začne vyrábět ve vyšším množství. Čili většinu příznivých účinků z malé porce čokolády jakákoli velká porce vyruší.

2. Mrkev

Carrot Bunny (Foto: chinadaily.com) Keltové jí prý říkali "podzemní med". Původně existovaly dvě různé variety - žlutá a červená (ostatně existují dodnes). Ale většina mrkve, která se v současnosti pěstuje, je hybridem těchto dvou barevných typů. Je plná makroživin se zdravě znějícími názvy - provitamin A, karotenoidy... Do určité míry (o kterou se ale vědci budu asi stále přít) skutečně zlepšuje zrak, brání vzniku a rozvoji srdečních chorob a rakovinného bujení, zlepšuje stav pokožky a obecně zpomaluje stárnutí a má také mírné antibiotické a antiparazitické účinky, zejména v trávicím traktu.

Chroupat mrkev jako nějaký hlodavec je ale špatně. Většina zdraví prospěšných látek se nachází uvnitř buněk s poměrně pevnými stěnami. Museli byste mrkvové sousto rozmělnit v ústech na úplnou kaši, abyste ony látky z buněk dostali ven - přesto by polovina buněk zůstala plná a nepoškozená. Následně odolá i působení vašeho zažívání, a ven tak vyjde na karotenoidy nezvykle bohatý trus. Co s tím? Uvařit. Tu mrkev, samozřejmě. Tím se buněčné stěny naruší, popraskají a změknou. Jíst samotnou vařenou mrkev možná není úplně ta nejlákavější představa, ale naštěstí vedle např. drštkovky nebo svíčkové existují další desítky možností, jak připravit mrkev chutně a naostro.

3. Brokolice

3. Broccoli (Foto: taringa.net) Dietetičtí nadšenci jí přezdívají "superpotravina". Nám snad stačí konstatování, že obsahuje hodně vlákniny, draslíku, kyseliny listové alias vitaminu B9 a mnoho dalších vitaminů - např. B6, A a C. V souvislosti s jejím "léčivým" potenciálem se nejvíce hovoří o prevenci rakoviny, zejména prsu a kůže. Jenže zde platí něco podobného jako u mrkve, vlastně je to ještě složitější. Nejen že je zbytečné jíst ji syrovou, ostatně je to poměrně nechutný gastronomický zážitek, ale ani vařená brokolice, která už chutná podstatně lépe, nemusí být "zdravotní" výhra. Teplem se totiž zničí značná část vitaminů, ale hlavně enzymy - katalyzátory, díky nimž se jiné v brokolici obsažené látky (glukosinoláty) mění z původních "bojovníků proti škůdcům" na "bojovníky proti rakovině". Řešením je "vaření v páře". Ovšem jen po krátkou dobu dvou až tří minut, jinak budete mít brokolici stejně "zdravotně" vydatnou, jako kdybyste ji vařili ve vodě.

4. Rajčata

4. Tomato (Foto: wallpapermania.eu) Je v nich vitamin E. Taky draslík a "céčko" jako v brokolici. A hlavně obsahují stejné čtyři "hlavní" karotenoidy jako mrkev, jen v jiných poměrech. Nejvíce je lykopenu, který má navíc nejvyšší antioxidační účinnost ze všech karotenoidů. Snižuje riziko výskytu kardiovaskulárních onemocnění, snižuje hladiny cholesterolu v krvi, podporuje imunitní systém a chrání kůži před negativním vlivem UV záření. A jen pro muže - prospívá zdravé prostatě. Ale pokud jíte rajčata čerstvá, moc ho do sebe (z trávení do krve) nedostanete. Je to podobné jako u mrkve - lykopen se špatně dostává z buněk, v kterých je "uvězněn".

Pomůže tepelná úprava, v případě rajčat (ale ostatně i mrkve) se doporučuje ne běžné vaření ve vodě, nýbrž dušení na oleji. Lykopen je totiž rozpustný v tucích a vaše tělo ho tak vstřebá daleko více než z nějaké "nemastné" tráveniny. A jste-li ten typ, co pečlivě luští z etiket složení toho kterého výrobku, hledejte "additivum" E160d (zcela jistě najdete tento "emulgátor" např. v jogurtech a uzeninách).

5. Jabka a hrušky

5. Apples and pears Pierre-Auguste Renoir, Hrušky a jablka, olej na plátně, 1890 (Foto: encore-editions.fr) Oba tyto ovocné plody obsahují vlákninu, vitaminy a minerály. To ostatně kdeco. Ale tyhle jsou navíc u nás běžně rozšířené, cenově dostupné a dobré. Pokud je ovšem nebudete jíst předtím, než skutečně dozrají. Dát si třeba jako kost tvrdou hrušku vám sice nijak neublíží, maximálně si poškrábete patro, ale vaše tělo zužitkuje pouze cukry a minerály, ne ostatní látky, které se uvolňují až se zráním. Tím myslíme "klimakterické změny", které v ovoci probíhají i po jeho utržení. Spouští je etylen, který ovoce coby "signální plyn" samo "vydýchává" do okolí. Nejvíce ho takto produkují banány, proto se radí nechat jablka a hrušky v jedné ošatce právě s tímhle ovocem a počkat s jejich konzumací minimálně den poté, co jste si je přinesli z krámu. Během této doby proběhnou v ovoci podobné změny, které se dějí na podzim v listech stromů. Látky v nich obsažené se "rozpadají" na jiné, se silnými antioxidačními účinky, přičemž v ovoci již přítomné vitamíny to příliš negativně neovlivňuje.

6. Jahody

6. Strawberry (Foto: www.goodwp.com) Vedle mnoha dalších látek jsou vydatným zdrojem vitamínu C - 400 až 900 mg na 1 kg. Přičemž běžná denní (s)potřeba lidského těla se pohybuje mezi 50 až 150 mg podle aktuální situace (v zimě ho obecně chce naše tělo více, nemocní a kuřáci ho potřebují v ještě vyšších dávkách bez ohledu na roční dobu). Pokud však jahody nakrájíte na plátky, připravíte se následkem "okysličení" vitaminu C o nejméně 10 % původního obsahu. A když je pořádně rozšmelcujete v mixéru, zničíte ho víc jak polovinu.

Nejlepší je jíst jahody celé, ideálně čerstvě utržené, mimo sezónu pak spíše ty chlazené než mražené. Stejně se to ostatně má i s jinými plody, které si tak rádi krájíme, třeba s ředkvičkami nebo paprikou.

A v kterých plodech je nejvíce vitaminu C? Citrony tam nehledejte.

Podobné články

Doporučujeme

Další články