Když Ron Husband začal zapomínat věci, termíny, jména nebo co kam položil, rodině to chvilku trvalo, než si uvědomila, že se jedná o jiný druh zapomínání. Ve skutečnosti to byl první signál nastupující demence, která jim ho začala pomalu „krást“. Jeho syn, ilustrátor Tony, rodinný příběh přetvořil do srdcervoucích obrázků. Výsledkem je hluboce dojímavé ojedinělé dílo, které udeří na strunu mnoha rodin, které se potkávají s touto zákeřnou a krutou nemocí.

tony.jpeg

V současné době má téměř každá druhá rodina v Česku zkušenost s některým z příbuzných, který touto chorobou onemocněl. (Foto: Tony Husband)

Nemoc jako takovou poprvé popsal německý lékař Alois Alzheimer v roce 1907. V té době se považovala za vzácnou. Nyní se však vyskytuje u více než sedmi miliónů obyvatel Evropy.

A tohle je 5 smutných faktů, které ji provázejí.

1. Plíživý stín

Nevyléčitelná Alzheimerova choroba začíná zcela pozvolna a zdánlivě nevinně. Nejdříve se u nemocného zhoršuje krátkodobá paměť. Později má problémy s časovou a prostorovou orientací, řečí a rozhodováním. Ale kdo tohle občas nemá? Následně se však připojují poruchy chování a někdy deprese... Léky mohou nemoc sice výrazně zpomalit, ale nutné je odhalit nemoc co nejdříve, což pro její pozvolný nástup nebývá vždy lehké...

demence.gif

Česká alzheimerovská společnost

2. Ničíme se sami

Kromě toho, že se Alzheimerova nemoc spojuje hlavně s dědičností, je dokázáno, že daleko větší šanci na onemocnění mají také lidé, kteří si svévolně ničí své nervové buňky tabákem nebo alkoholem. Při Alzheimerově chorobě se totiž ve velkém v mozku tvoří bílkovina beta-amyloid, která narušuje fungování nervových buněk. Ty potom přestávají fungovat a odumírají. Čím více si jich v průběhu bujarého životního stylu poničíte, tím zvyšujete riziko projevu nemoci.

3. Lék neexistuje

Je to hrozné, ale je to tak. Jakmile jednou choroba u pacienta propukne, není mu pomoci. Lék na Alzheimerovu nemoc totiž dnešní medicína nezná. Lékaři dokážou jen zpomalit průběh choroby. Včasné odhalení je ale pro léčbu zásadní!

Jedna skupina léků dokáže do určité míry podpořit postižený chemický signální systém mozku, další skupina léčiv má za úkol zlepšit funkci zbývajících nervových buněk. Jako doplněk se užívají vitamíny a takzvané zametače volných radikálů.

Využívá se také léků, které pomáhají zvládat neklid a stavy zmatenosti. Své místo v léčbě má i rehabilitace.

alice.jpg

Julianne Moore byla za roli Alice postižené Alzheimerem oceněna Oskarem. (Foto: hullindependentcinemaproject.com)

4. Zabiják stres

I když jednoznačný původ Alzheimerovy choroby není zatím jasný, svou roli zde hraje určitě věk i genetická výbava, ale ukazuje se také, že i vliv životního prostředí a především životní styl je často tím, co rozhodne. Kdo neustále žije ve stresu, ten si o nemoc doslova koleduje. V ohrožení jsou zejména lidé, kteří vykonávají profese náročné na psychiku. Dlouhodobé přetěžování mozku, nadměrný stres a málo regenerace pro mozkové tkáně může spolu s dalšími vlivy spustit u lidí s genetickými předpoklady rozvoj Alzheimerovy choroby!

5. Věk nerozhoduje

Kolem choroby také existuje i řada mýtů. Tím nejčastějším je, že může postihnout jen lidi vyššího věku. Není tomu tak, nemoc si ve výjimečných případech může počíhat i na třicátníky. Čtyřem procentům pacientů nebylo ještě padesát let, když u nich nemoc propukla. "Nejmladší pacientkou, kterou jsme měli v našem zařízení, byla teprve sedmatřicetiletá lékařka,“ říká ředitelka a zakladatelka sítě Alzheimercenter Jaroslava Jůzová. U věkově mladší skupiny pacientů je choroba obzvláště nebezpečná, její průběh je totiž mnohem rychlejší než u starších nemocných. „Setkali jsme se s tím, že pacient, který patřil věkem k těm mladším, zemřel do roka od prvních příznaků nemoci. Byl to ředitel firmy, u kterého se v prosinci objevily příznaky neslučitelné s výkonem práce. V září následujícího roku zemřel. Zdravotní stav se u nemocného zhoršoval ze dne na den,“ doplňuje Jůzová.

A nakonec ještě 11 fotografických metafor o tom, jak se žije s úzkostnou poruchou.