Jelikož myslíme na vaše duševní zdraví, připravili jsme pro vás další výživnou dávku hudby, která vám nejen provětrá slechy, ale také rozšíří přehled a dodá optimismu.

1. Lucy Rose: Work It Out

Talentovná Britka se konečně přestala tlačit mezi řadové popové zpěvačky a díky kytarám a folkovým prvkům popustila uzdu svému temperamentu. Londýnská Snap studia a kritický dohled producenta Riche Coopera z jejího dívčího projevu, který dominoval ještě jejímu dva roky starému debutu, vykřesali dospělou a dotaženou nahrávku plnou příjemných překvapení.

2. Emilie Nicolas: Like I'm Warrior

Tenhle příběh ze severu je jasným důkazem toho, že některé sny se stávají skutečností. Ještě před rokem byla sedmadvacetiletá Emilie jen řadovou studentkou hudby, která úpěnlivě toužila po tom, aby si jejích písní někdo všiml. To ještě netušila, že boom, který se strhne krátce poté, co spolu se svými spoužáky nahraje debut jazzové a rockové fúze, jí v mžiku zaručí místo na předních příčkách světových hitparád i na pódiích velkých festivalů.

3. Pitbull: Dale

Španělsky mluvící základna amerického rapera jásá! Jeho deváté album totiž pokračuje v duchu zběsilé jízdy po jižní Americe. Už z počtu hostů je patrné, že jeho ambice sahají dál než ke smysluplnému výkladu jeho nejoblíbenějšího slovního obratu "Dale", kterému konečně zasvětil i celé album.

4. Joe Satriani: Shockwave Supernova

Jeden z nejznámějších rockových kytaristů, fenomenální virtuoz a trpělivý učitel mnoha neméně slavných muzikantů se ani s šedesátkou na krku neuchyluje k letargickému odpočinku a otírání prachu z vitríny své bohaté hudební minulosti. Jeho patnáctá studiovka je nabitá inspirací a energií čišící nejen z něj, ale i z jeho spoluhráčů a producenta Johna Cunubertiho.

5. MS MR: How Does It Feel

Nakažlivě zasněné melodie nového alba Lizzy Plapingerové a Maxe Hershenowa přenášejí posluchače do světa za duhou i bez nutnosti užití LSD. Silný rukopis producenta Toma Elmmhirstema se zde nezapře, a proto si v něm na své přijdou především uctívači Adele, Amy Winehouse nebo Florence And The Machine.

6. Tim Bowness: Stupid Things That Mean The World

Když britskému art-popovému duu No-Man odzvonilo, naskočil Tim Bowness na palubu své sólové kariéry. Nechtěl ale nechat ladem své bývalé fanoušky, a tak pro ně připravil energické album, které se drží podobných principů jako jeho předchozí tvorba. Nezůstává při tom ale viset v minulosti, naopak překvapuje současným zvukem a nápaditými aranžemi.

A TADY máte 17 hudebních faktů, o kterých jste pravděpodobně neměli ani páru.